Ve středu 3. května se uskutečnil první ročník společensko-popularizační akce Jarní tání s H2Ospodař! V překrásných prostorách GreenTable nedaleko Florentina se sešlo okolo třiceti současných i bývalých členů, partnerů a příznivců spolku H2Ospodař, které čekal nabitý program a výborné občerstvení.
Po oficiálním zahájení následovalo úvodní slovo s představením činnosti našeho spolku. Nejprve Kuba s Ondrou zmínili myšlenku založení celého projektu a poté Alča povídala o současném stavu spolku a o jeho vyhlídkách do nejbližších měsíců, např. o plánování nového workshopu pro mateřské a základní školy. Důraz byl také kladen na náš rostoucí dosah v online prostředí a na naše pestré cíle do budoucna.
Poté přišel na řadu první blok popularizačních příspěvků. Jako první dostal slovo Jan Smrčka, vedoucí projektu Ekoškola. Jeho přednáška byla pojatá obecně o důležitosti environmentální výchovy a postojích české společnosti týkajících se životního prostředí. Druhou přednášku zprostředkovala Jana Kalibová z Fakulty životního prostředí na ČZU, která se zaměřila na problematiku vody v krajině. Slovo přišlo kupříkladu na důsledky historického vývoje krajiny a na problematiku mokřadů.
Po krátké pauze na občerstvení navázal na předchozí program druhý blok popularizačních příspěvků. Nejprve se slova ujal Ondřej Beneš ze společnosti Veolia Česká republika, který povídal o ekologické transformaci ve Veolii, čehož je nám nejbližší vodní sektor nedílnou součástí. Poslední příspěvek měla v režii Markéta Andreides z Ústavu technologie vody a prostředí na VŠCHT, která povídala o možnostech využití digitalizace ve vodním hospodářství, převážně se zaměřením na čistírenské odvětví.
Po skvělých příspěvcích našich hostů probíhal networking, který pramenil k výměně spousty kontaktů a k příslibu spolupráce na současných i budoucích projektech.
H2Ospodař! děkuje společnosti Veolia za možnost pořádat akci v prostorách GreenTable, přednášejícím za famózní příspěvky s environmentální tématikou a v neposlední řadě všem zúčastněným za příjemně strávený večer – těšíme se na další setkání, třeba v rámci následujících ročníků Jarního tání s H2Ospodař!
Takový měsíc, jako byl tento duben, jsme v naší H2Ospodař! historii ještě nezažili! Pro školy jsme zprostředkovali celkem 27 workshopů – jedenáct z toho byla Cesta vody, po osmi pak Voda v krajině a Příběh kapky. Kromě workshopů pro školy jsme se aktivně účastnili i spousty dalších událostí – dvakrát jsme přednášeli v rámci festivalu (Nechme se překvapovat a AFO), třikrát jsme diskutovali s veřejností na H2Ospodař! stánku během oslav Dne Země, převážně o problematice Vody v krajině, jednou jsme pro děti připravili doprovodný program na oslavě čarodějnic (Začarovaná cesta vody) a byli jsme hlavní částí Týdne minimálního dopadu na planetu ve firmě LEGO, kde jsme šest dnů školili zaměstnance o problematice vody a o šetrném zacházení s ní.
První týden v dubnu se do akce dostala pouze kapička Jarmilka. Nejprve vyrazila s Alčou v pondělí 3. dubna za dětmi do MŠ Vyšehrádek s.r.o. a hned o den později pak s Kačkou a s Filipem za žáky Victoria School s.r.o. (Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ).
Po Velikonocích jsme na festivalu Nechme se překvapovat (viz samostatný příspěvek) představili naše nové video, které obsahuje i záběry z Ústřední čistírny odpadních vod v Praze či z Podolské vodárny. Po videu pak následovala debata s moderátory, do které se zapojil velký počet účastníků, kteří obsadili sál Národního muzea.
Ve středu 12. dubna navštívil Filip studenty a studentky Svatojánské koleje, pro které připravil obsáhlý program o vodárenských a čistírenských technologiích, o vodě v krajině a též o vodní stopě, kterou lze spočítat přímo na našem webu – Kalkulačka vodní stopy.
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ
Děkujeme za zajímavý program s mnohými originálními nápaditě promyšlenými pomůckami, které umožňují praktické provedení pokusů. Program můžeme doporučit pro děti a studenty všech věkových kategorií. Přívětivý lektor zaujal odborností, kterou dokázal flexibilně přizpůsobit cílové kategorii posluchačů.
Svatojánská kolej
Ve čtvrtek 13. dubna vyjela čtveřice Anča, Alča, Nikča a Majda do ZŠ Glowackého, kde pro děti přichystala workshop Příběh kapky (Hodnocení akce – VELMI DOBRÉ).
Zkrácený povelikonoční týden zakončili v pátek 14. dubna Maka a Tomáš v ZŠ Radotín, ve které pro tři třídy zprostředkovali interaktivní workshop Cesta vody.
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ
Program určitě doporučuji! Zaujal žáky II. stupně, velmi praktické a názorné!
ZŠ Radotín
Další týden započaly v pondělí 17. dubna Maka a Kačka v ZŠ Doberská, na programu dne byl kombinovaný workshop Cesta vody a Voda v krajině. V úterý 18. dubna se ke slovu dostala kapička Jarmilka, která společně s Alčou vyrazila za dětmi z MŠ Malvína (Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ).
Ve středu 19. dubna započalo obrovské školení zaměstnanců ve firmě LEGO, které s nedělní pauzou trvalo až do úterý 25. dubna. O naší činnosti v rámci Týdne minimálního dopadu si můžete přečíst v samostatném příspěvku.
Během výše zmíněného školení jsme aktivně jezdili i na další místa. Ve čtvrtek 20. dubna obstaraly Kačka a Majda H2Ospodař! stánek zaměřený na Vodu v krajině v rámci oslav Dne Země ve Stodůlkách (Hodnocení akce – VELMI DOBRÉ). Na tuto událost se Denča a Kája vydaly den poté do Újezdu nad Lesy, kde svým programem napodobily dvojici z předchozího dne (Hodnocení akce – VELMI DOBRÉ). V pondělí 24. dubna ještě souběžně s obsáhlým školením vyrazila Maka do MŠ Nebušice, kde uskutečnila workshop Příběh kapky (Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ).
Ani po skončení školení ve firmě LEGO jsme nepolevili a hned ve středu 26. dubna se Maka a Kája vydaly do ZŠ Dřísy, kde se věnovaly problematice Vody v krajině (Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ). Ve čtvrtek 27. dubna jsme opět byli na dvou místech zároveň – Ondra a Alča s žáky ZŠ Molekula probírali Cestu vody (Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ) a Nikča a Majda vyrazily do parku Lannova, kde zprostředkovaly stánek zaměřený na Vodu v krajině na oslavu Dne Země (Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ). V pátek 28. dubna Kuba a Kačka přijeli do Olomouce, kde při příležitosti festivalu akademických filmů (AFO) absolvovali s účastníky procházku s povídáním o Vodě ve městě. Tento měsíc jsme zakončili na čarodějnické akci ve Žlutých Lázních, kde jsme pro děti přichystali Začarovanou cestu vody (Hodnocení akce –VYNIKAJÍCÍ).
Program moc doporučujeme, mnoho informací, pro každou věkovou skupinu jiný typ programu.
ZŠ Molekula
V květnu budeme oproti dubnu, alespoň co se výjezdů týče, “lenošit“, nicméně flákat se rozhodně nebudeme! Vyrazíme do mateřských a základních škol a též do jedné školy střední, jednat se bude jak o workshopy Příběh kapky a Cesta vody, tak o Vodu v krajině. Krom škol se opět vydáme i na jednu veřejnou akci, kde pro zájemce postavíme H2Ospodař! stánek, a jednou budeme přednášet pro pedagogy. Na začátku měsíce se rovněž uskuteční první ročník společensko-popularizační akce Jarní tání s H2Ospodař!, ze které bychom rádi udělali příjemnou tradici pro naše členy, partnery a příznivce!
Šest dnů, pět H2Ospodař! stanovišť a více než tisíc proškolených zaměstnanců, tak by se dalo shrnout naše působení ve firmě LEGO v rámci Týdne minimálního dopadu!
Od 17. do 25. dubna probíhal ve firmě LEGO Zero Impact Week, tedy Týden minimálního dopadu na planetu. My jsme se zapojili od středy 19. dubna, a kromě neděle jsme byli v akci každý den až do konce události. Pro zaměstnance jsme připravili pět stanovišť, každé zaměřené na jinou vodní problematiku. V různých budovách obrovského komplexu se tak vystřídaly stánky o úpravě pitné vody, o spotřebě vody, o šetření vodou v domácnosti, o čištění odpadních vod a také o vodě v krajině.
Z našich řad jsme mobilizovali takřka každého, do chodu celofiremní akce se zapojili Kuba, Ondra, Alča, Bea, Martin, Filip, Anča, Denča, Kája, Nikča, Tomáš a Lucka. Ostatní H2Ospodař! lektoři se činili na dalších místech, jelikož jsme ve čtvrtek, v pátek a v pondělí zároveň povídali o vodě i při jiných příležitostech. Pětice Denča, Anča, Lucka, Nikča a Ondra se dostala do kontaktu s nejvíce zaměstnanci firmy LEGO, jelikož všichni se na stáncích postarali rovnou o tři celodenní školení!
Za účast na H2Ospodař! stánku obdrželi zaměstnanci kromě získaných vědomostí a tipů, jak šetrněji hospodařit s vodou, ještě drobné odměny, a to jak od nás, tak od firmy LEGO. Dále se mohli zapojit do celofiremních soutěží o sety stavebnic LEGO, podmínkou pro účast bylo vyplnění kvízu s otázkami z Týdne minimálního dopadu, navržení podnětu, jak by firma mohla lépe nakládat s vodou, s energiemi či s odpady, nebo účast ve hře, která byla zaměřena na třídění odpadu s následnou recyklací.
Děkujeme za možnost podílet se na tak velké akci – bylo to skvělé a moc jsme si to užili!
Léčiva se do vod dostávají širokou škálou aktivit. Z domácností odtékají v odpadních vodách po vyloučení v moči nebo ve stolici na čistírny odpadních vod. Tradiční čistírenské technologie nejsou schopny z přítoku farmaka kompletně eliminovat, a tak jako nezměněné látky či částečné metabolity odtékají do vodních útvarů, které slouží na daném místě jako recipienty. Obdobně se do vod mohou dostat z odtoků nemocničních odpadních vod, případně také jejich nesprávnou likvidací – léky bychom v žádném případě neměli splachovat do záchodů, nýbrž poctivě vrátit zpět do lékáren. Kromě těchto způsobů se mohou do vodního prostředí dostat splachem z farem hospodářských zvířat.
Aktivní uhlí nachází v environmentální oblasti hojné využití, např. při úpravě vody pitné či čištění průmyslových odpadních vod. Dříve se vyrábělo pyrolýzou dřeva, nyní se s oblibou vyrábí z celulózy či skořápek kokosových ořechů. Jedná se o vysoce porézní materiál, póry disponují různými tvary a velikostmi. Porozita má za důsledek vysoký specifický povrch – 1 gram aktivního uhlí má běžně povrch okolo 1000 m2, některé typy mohou mít až 2000 m2 na 1 gram!
Sorpce je povrchovým jevem, během kterého dochází k přechodu složky z tekutiny na povrch pevné látky. A právě tohoto jevu se příhodně využívá při odstraňování léčiv z vody – aktivní uhlí, nejčastěji v granulované podobě, případně jako prášek, dokáže zachytávat léčiva a jejich zbytky, čehož se využívá jak ve vodárenství, tak v čistírenství. Aktivní uhlí však z vody eliminuje spoustu dalších složek než jen léčiva, při jeho využití tak může docházet k odstranění dalších nežádoucích či naopak i žádoucích složek vody a tato kompetice pak snižuje účinnost odstranění léčiv.
Autor: Martin (Martin Převrátil)
Zdroje:
Bavumiragira, J.P., J.n. Ge, and H. Yin, Fate and transport of pharmaceuticals in water systems: A processes review. Science of The Total Environment, 2022. 823: p. 153635.
Hudec, P., Textúra tuhých látok: charakterizácia adsorbentov a katalyzátorov fyzikálnou adsorpciou dusíka. 1. ed. 2012, Bratislava: Slovenská technická univerzita. 19-285.
Foo, K.Y. and B.H. Hameed, Insights into the modeling of adsorption isotherm systems. Chemical Engineering Journal, 2010. 156(1): p. 2-10.
Faust, S.D. and O.M. Aly, Adsorption processes for water treatment. 2013: Elsevier.
Gidstedt, S., et al., A comparison of adsorption of organic micropollutants onto activated carbon following chemically enhanced primary treatment with microsieving, direct membrane filtration and tertiary treatment of municipal wastewater. Science of The Total Environment, 2022. 811: p. 152225.
Těsně po Velikonocích, 11. a 12. 4., pořádali v Národním muzeu naši kolegové ze CCBC festival přírodovědných filmů Nechme se překvapovat.
Mezi prvními konanými bloky byl i ten náš H2Ospodářský. Plný přednáškový sál v rámci něj nejprve zhlédl náš nový mini film, který jsme pro festival chystali od začátku roku. Účastníci, především žáci základních škol, zjistili, jak je to s dostupností pitné vody na světě, jak úzký je vztah lidí a vody i jaké technologie člověk vynalezl, aby si vyrobil pitnou vodu a vyčistil vodu odpadní.
Na video se můžete z pohodlí domova podívat zde:
Po projekci jsme pokračovali besedou o individuální denní spotřebě pitné vody a možnostech jejího snižování. Moc nás potěšilo, kolik účastníků se neváhalo do diskuze zapojit. Množství dotazů by vystačilo na dvouhodinový program, proto jsme bohužel museli některé otázky nechat bez odpovědi. Snad se k nim dostaneme příště!
Moc děkujeme CCBC za organizaci, Viky za skvělé moderování debaty a Národnímu muzeu za poskytnutí jeho krásných prostor.
Ještě jednou bychom tímto také chtěli moc poděkovat za ochotnou spolupráci Pražské vodohospodářské společnosti a jejich kontaktům z Pražských vodovodů a kanalizací. Díky jejich vstřícnému přístupu jsme mohli pořídit autentické záběry z provozu Podolské vodárny a pražské Ústřední čistírny odpadních vod.
Poslední a neméně velký dík patří Vojtovi Kovalovi za pomoc při nahrávání voiceoveru v cirkulárním studiu LOOPA a Jirkovi Suchanovi za kameru, střih a finální podobu filmu.
Celkem 27 tříd v březnu absolvovalo naše workshopy zaměřené na školy a k tomu jsme zprostředkovali rovněž jedno školení pro zaměstnance o vodě a o šetrném zacházení s ní. Nejvíce jsme povídali o Vodě v krajině, workshop si poslechlo 15 tříd žáků základních škol a též 3 třídy studentů gymnázia. Cestu vody v různých modifikacích jsme za poslední měsíc zvládli šestkrát. Kapička Jarmilka se také v březnu dostala do akce, její Příběh kapky si vyslechly 3 třídy relativně čerstvých školáčků a školaček. Kromě výjezdů finalizujeme i přípravy na festival Nechme se překvapovat, během kterého se Kuba dostane ke slovu po našem nově připraveném videu – jižv úterý 11. dubna v Národním muzeu! A aby toho nebylo málo, podíleli jsme se také na vývoji exponátů zaměřených na vysvětlení konceptu vodní stopy.
Hned první den v měsíci vyrazil Kuba do ZUŠ Hostivař, kde uskutečnil interaktivní workshop Cesta vody.
Hodnocení akce – VELMI DOBRÉ
Den poté zprostředkovaly Denča a Annie pro dvě třídy žáků ZŠ Milíčov workshopy Cesta vody a Voda v krajině.
Hodnocení akce – VELMI DOBRÉ
Děkujeme H2Ospodářům za úžasný, poučný a přínosný workshop :-).
ZŠ Milíčov
Děkujeme za příjemně strávený čas, milá slova a třeba v budoucnu opět někdy na viděnou!
Ve čtvrtek 9. března vyrazily Anča, Kačka a Alča do ZŠ Mazurská, kde pro děti přichystaly workshop Příběh kapky.
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ
Moc děkujeme, bylo to úžasné, zajímavé, profesionální a zábavné.
ZŠ Mazurská
Voda v krajině se zpět na scénu vrátila v úterý 14. března, kdy Filip a Ondra navštívili studenty Gymnázia bratří Čapků.
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ
Děkujeme za skvělá hodnocení, moc jsme si s vámi workshopy užili a těšíme se na další případná setkání!
Workshop Voda v krajině hodnotím velmi kladně, v průběhu workshopu se hravou formou žáci dozvěděli mnoho důležitých faktů o důsledcích narušení malého koloběhu vody v krajině.
Nejprve vyzkoušeli své vědomosti o vodě ve vědomostní soutěži, kdy týmy bojovaly o zisk bakterií a dalších mikroorganismů vyskytujících se ve vodě – tedy jejich plyšových modelů, dále se stali na chvíli architekty a budovali sídla ve 2 rozdílných typech krajiny, kde si pak následně názorně ukázali rozdílnou schopnost těchto krajin zadržet vodu – při malém (simulace omezeného množství srážek) i velkém průtoku (simulace povodňových stavů). Rozebírala se vhodnost některých zásahů do krajiny (např. meliorace, napřimování vodních toků, vysušování mokřadů, likvidace remízků atd.) a jejich důsledky (eroze, povodně, sucho…) Dále žáci diskutovali s lektory o vodní stopě různých druhů potravin (např. hovězího masa), běžného spotřebního zboží (např. bavlněného trička) a o možnostech lepšího hospodaření s vodou. Myslím, že workshop byl pro žáky zábavnou formou učení a přinesl jim možnost aktivně se zapojit do diskuze o problematice hospodaření s vodou a snad je také inspiroval k dalším zamyšlením a třeba i změnám ve svém životě vedoucím k ochraně vody v krajině i v našich domácnostech.
Gymnázium bratří Čapků
V pondělí 20. a v úterý 21. března jsme vycestovali do ZŠ Třebotov. Pondělí bylo pod taktovkou Filipa a Maky v rytmu Vody v krajině, v úterý se Filip a Anča na stejném místě zaměřili na Cestu vody.
Na závěr tohoto týdne, v pátek 24. března, vyrazily Denča a Annie do Krupky, kde pro zaměstnance firmy Tivall CZ udělali stánek o šetrném zacházení s vodou, na kterém se se zaměstnanci bavili o možnostech šetření vody v domácnosti.
V pondělí 27. března jsme rozdělili síly – Kuba se vydal až do Mohelnice za žáky střední technické školy, se kterými prošel workshopem Cesta vody, a Filip a Denča započali na ZŠ Fr. Plamínkové workshopy Voda v krajině. Filip, Denča a také Nikča ve své činnosti pokračovali i den poté, náš workshop o soužití vody s krajinou absolvovalo za dva dny celkem 10 tříd.
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ (ZŠ Fr. Plamínkové)
V dubnu se nám s akcemi roztrhl pytel, téměř každý pracovní den nás něco čeká! Jednou budeme v akci i o víkendu, párkrát vyrazíme v jeden den na dvě akce zároveň. Bude se jednat o festivaly, veřejné akce, workshopy pro školy a též školení, které nás čeká v rozsahu, v jakém jsme ho ještě neprováděli! Těšíme se na další výzvy, které nás budoucí měsíc čekají!
Bylo by výjimkou, kdyby někdo z nás nikdy nevypustil do kanalizace něco, co tam tak úplně nepatří. Riskujeme tak nejen nepříjemnosti z důvodu nedodržování kanalizačního řádu, ale také havárie kanalizace po jejím ucpání. Ve článku uvádíme několik faktorů, které i samy o sobě mohou způsobit nemalé potíže.
Některé z nich samozřejmě běžný člověk nemůže ovlivnit. Mezi ty patří nesprávná montáž potrubí, jeho špatný spád nebo poškození či zborcení. Poškození nebo zborcení může být způsobeno přejezdem těžkých strojů po povrchu, hutněním zeminy nebo dlouhodobým zatížením obvodovými zdmi či oplocením. Ve zmíněných případech pak musí nezřídka dojít k vykopání kanalizace a opravou či odstraněním nedostatku.
Ve velkém množství případů ale neseme svůj díl viny..
Vypustíme-li do kanalizace tuk či olej, dojde v chladném podzemí k jeho přituhnutí na stěnách potrubí a ztvrdnutí. Na tuto vrstvu se pak nalepují další materiály a volný profil kanalizace se snižuje. Ohroženými jsou místa s malým spádem nebo průměrem a ohyby. Tuk je odsud třeba odfrézovat a odplavit speciálním strojem, což je případ situace na obrázku po pravé straně.
Zdroj obrázku: https://www.ovak.cz/aktuality/co-nepatri-do-kanalizace-aneb-jak-spravne-tridit-oleje-298/
Nežádoucími materiály a předměty v kanalizaci jsou také různé hadry, vatové tampony, dámské hygienické pomůcky či pleny. Nasáknou se totiž vodou a zvětší tak svůj objem. V kombinaci s vláknitými materiály anebo vlasy mohou pak způsobit velkou paseku. Zbytky potravin a odpad z kuchyňských drtičů přispívá nejen k ucpávání potrubí, ale také živení mikroorganismů a hlodavců.
Závady a potenciální hrozby ucpání lze naštěstí odhalit kamerovou prohlídkou kanalizace. Jejich odstraňování je ale poměrně finančně náročné a vyžaduje speciální techniku, nemluvě o odstraňování havárií.
Zdroj obrázku: https://www.ovak.cz/aktuality/co-nepatri-do-kanalizace-aneb-jak-spravne-tridit-oleje-298/
Co dalšího určitě nesplachovat či nevylévat do odpadu a proč se dozvíte v našem videu.
V únoru za sebou mají H2Ospodáři dvě konference, jednu pro žáky, druhou převážně pro učitele, a rovněž dva výjezdy do škol, kde se uskutečnily workshopy Příběh kapky a Voda v krajině. Souběžně probíhají přípravy na festival Nechme se překvapovat, který se uskuteční v Národním muzeu. V rámci těchto příprav jsme byli na dvou exkurzích – na Nové vodní lince pražské Ústřední čistírny odpadních vod a poté na Podolské vodárně.
Nejprve jsme se ve čtvrtek 9. února zúčastnili Vědecké konference v Kolíně, která byla koncipována pro žáky 2. stupně základní školy. Filip s Kačkou pro ně přizpůsobili náš stánek, na kterém povídali o vodě a šetrném zacházení s ní, v průběhu se řeč dostala na vodu pitnou, odpadní i tu, která se nachází v krajině. Děkujeme za pozvání a jsme rádi, že jsme se mohli o vodě bavit s žáky kolínských základních škol!
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ
Líbila se mi práce s dětmi, to jak je dokážete zaujmout, vtáhnout „do děje“ a jak umíte získat jejich pozornost.
Vědecká konference v Kolíně
V úterý 21. února strávily Anča a Denča dopoledne v MŠ Zahrada, kde vyprávěly pro dvě skupiny dětí Příběh naší malé kapičky Jarmilky.
Ve středu 22. února pak probraly Kája a Annie s žáky ZŠ Litvínovská problematiku vody v krajině, workshop absolvovaly hned tři třídy.
Ke konci měsíce se uskutečnila konference Nakopněte svoji školu, na které H2Ospodáře zastupovali Ondra s Davidem, na místě naslouchali rad z ostatních částí programu. Kromě toho se aktivně zapojili do jeho chodu, v pondělí 27. února měli sekci o problematice vody a šetrném zacházení.
V březnu nás čeká minimálně 8 výjezdů do základních či středních škol, své slovo dostane Příběh kapky, Cesta vody i Voda v krajině!
Jedná se o festival přírodovědných filmů pro žáky základních škol. Koná se 11. – 12. 4. 2023 v pražském Národním muzeu pod taktovkou České koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC). No a svůj prostor jsme tam dostali i my!
V současné době tedy intenzivně připravujeme náš příspěvek. Video bude sledovat důležitost vody napříč regiony i obdobími a obecně popíše úpravárenské a čistírenské postupy, které člověk využívá. Po projekci bude následovat moderovaná diskuze s naším Kubou Medem nejen o lidské spotřebě vody.
Voda je součástí života každého člověka. Když si představíme svůj den od rána do večera, zjistíme, že každá naše aktivita je spojená s vodou. Ráno se probudíme a jako první jdeme na záchod nebo se napijeme. Potom si připravíme čaj nebo kávu, najíme se, vyčistíme si zuby a jdeme do práce. V práci si dáme oběd, jdeme na záchod a opět vypijeme nějaký ten čaj či kávu. Po práci si jdeme nakoupit jídlo, které si pak doma uvaříme. Večer si dáme sprchu a jdeme spát.
Voda v našem každodenním životě je spojená s činnostmi jako je mytí a splachování záchodu, ale také je nezbytná k výrobě téměř všeho, co běžně využíváme. Například oblečení a obuv byly vyrobeny nějakým průmyslovým procesem, který spotřeboval určité množství vody. Anebo při výrobě elektřiny je vody třeba k chlazení. Také rostliny a zvířata, která konzumujeme, potřebují ke svému životu a růstu vodu. Tuto vodu sice nevidíme, ale její množství je častokrát mnohem větší než to, které proteče naší koupelnou.
V současnosti se s růstem lidské populace a se stále rychlejší klimatickou změnou množství a kvalita dostupné vody rapidně snižuje. Proto by měl každý konat tak, aby se možnost mít dostatek kvalitní vody nestala v našich životech raritou.
Kolik vody tedy spotřebujeme v domácnosti?
Spotřeba vody v našich domácnostech souvisí s naší osobní hygienou, praním, mytím nádobí atd. Nejvíce ji spotřebujeme na osobní hygienu a na splachování záchodu.
Obrázek 1: Spotřeba vody v domácnosti – procentuální zastoupení jednotlivých činností.
Nicméně množství vody, které člověk spotřebuje, je velmi individuální a je také ovlivněno např. dostupností vody v daném regionu a jeho ekonomickou situací. V České republice spotřebuje průměrný občan 100 až 120 litrů za den. To je méně než evropský průměr, který činí 144 litrů vody na osobu na den. V jiné části světa, například na většině Afrického kontinentu, spotřebuje člověk denně průměrně 20 až 50 litrů vody. To však neznamená, že by neměli vodní zdroje, jsou ovšem špatně dostupné. Hlavním problémem, který způsobuje tento nedostatek vody, je především špatné využívání vodních zdrojů a nedostatek finančních prostředků na budování vodohospodářské infrastruktury, kupříkladu studní a vodovodů. Stačí se podívat na státy, které se nacházejí v poušti, např. Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt či Izrael. Právě ve Spojených Arabských Emirátech člověk spotřebuje nejvíce vody – cca 550 litrů za den! Je to proto, že tyto státy mají dostatek finančních prostředků na to, aby získali vodu i v poušti.
Obrázek 2: Průměrná spotřeba vody.
USA – 300 l/os/d, Brazílie – 340 l/os/d, Evropa – 144 l/os/d, Bangladéš – 83 l/os/d, Nový Zéland – 227 l/os/d, Austrálie – 340 l/os/d, Afrika – 20 až 50 l/os/d, Japonsko – 278 l/os/d, Spojené Arabské Emiráty – 550 l/os/d
A co s tou vodou, kterou nevidíme?
Nesmíme zapomínat, že k výrobě všeho, co běžně používáme, jíme i nosíme na sobě, je potřeba voda. Toto množství vody je vyjádřeno tzv. vodní stopou. Vodní stopa je tedy množství vody, které je přímo nebo nepřímo využito, spotřebováváno nebo znečištěno člověkem. Koukněme se například na takovou krávu – její vodní stopa je 13 246 l/kg a skládá se z vody, která je potřebná na její potravu, pití a mytí.
Obrázek 3: Vodní stopa krávy.
Každý produkt má tedy svou vodní stopu. Například na vyprodukování 1 piva (0,5 l) je potřeba 150 litrů vody (na vypěstování surovin i na samotnou výrobu piva). Na výrobu 1 ks džínových kalhot je potřeba až 8 000 litrů vody (na vypěstování bavlny, při výrobě a na barvení látky). Důležité proto tedy je se zamýšlet nejen nad tím, jak dlouho necháme puštěnou sprchu, ale též nad tím, co kupujeme a v jakém množství.
A jak můžeme konat?
Existuje velmi mnoho činností, kterými dokážeme ovlivňovat množství vody v našem každodenním životě, hned prvním krokem je o tom začít uvažovat. V domácnosti je to pak například to, že si budeme dávat kratší sprchy, nebudeme nechávat pouštěný kohoutek při čištění zubů, zcela naplníme pračku a myčku, budeme používat dvojí splachování atd. Můžeme třeba i zachytit vodu v umyvadle při mytí zeleniny a ovoce a pak ji využít na zalévání květin. V dnešní době si můžeme rovněž pořídit perlátory (šetřiče vody), které nám snižují průtok vody ve sprše nebo v umyvadle. A nakonec když se zamyslíme nad naší vodní stopou nebo vodní stopou věcí, které si kupujeme, můžeme třeba nakupovat více lokálně a sezónně.
Ale jak je známo, více se toho udělá a změní, když nás bude více. Proto je důležité zajímat se taky o své okolí a systém, v kterém žijeme, a snažit se vytvářet tlak na naše zvolené zástupce.
Chtěli byste být tou změnou, kterou chcete vidět ve světě? Můžete se zapojit do výzvy spojenou se světovým dnem vody a vytvořit si svůj vlastní plán akce v boji proti vodní krizi: https://www.unwater.org/bethechange/.
Měsíc leden se pro H2Ospodáře nesl především v duchu Příběhu kapky, který si poslechlo šest skupin dětí z mateřských škol a dvě třídy žáků z 1. třídy základní školy v Kladně. Poté jsme ještě stihli zprostředkovat pro dvě třídy žáků 2. stupně základní školy kombinovaný workshop, během kterého žáci absolvovali Cestu vody spojenou s Vodou v krajině. Opomenout rozhodně nemůžeme ani náš teambuilding, v rámci kterého jsme se věnovali inovaci workshopů a přípravě nových exponátů!
Tento kalendářní rok pro nás započal 10. ledna výjezdem do ZŠ nám. Curieových, kde se Filip s Kačkou postarali o výše zmíněný kombinovaný workshop. Moc děkujeme za příjemně strávený čas a jsme moc rádi, že se připravený program líbil!
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ
Program bych určitě doporučila z důvodu velké profesionality a příjemného vystupování lektorů, představení zajímavých modelů, které si žáci mohli sami vyzkoušet.
ZŠ nám. Curieových
Dále jsme se 17. a 18. ledna vydali do MŠ Formanská, kde dvojice Filip a Kája a následně Kačka a Maka přichystaly interaktivní program pro 4 skupiny dětí. Kapička Jarmilka si s nimi dopoledne moc užila a děkuje za milá slova, která potěší slyšet!
Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ
Kompetentní a milí lektoři, kteří dokázali pružně reagovat na malé i větší děti. Velice pěkně se obě dvojice v obou dnech doplňovaly. Děti byly nadšené, práce s modely je velmi zaujala, pomůcky byly skvělé, práce v kroužku s obrázky také. Celkově se nám i dětem program velmi líbil, pro děti byl přínosný. Rádi si ho zopakujeme.
MŠ Formanská
V úterý 24. a 31. ledna se poté workshop Příběh kapky uskutečnil znovu, v první termín se činili Kačka a Filip v MŠ Sbíhavá, o týden později pak Alča a Kája v ZŠ Doberská. O víkendu mezi těmito výjezdy se uskutečnil H2Ospodař! teambuilding, během kterého vykrystalizovaly další nápady na zlepšení stávajících workshopů i přípravu těch budoucích!
V únoru rozhodně nebudeme zahálet, čekají nás další workshopy i jiné akce. Na vše a na všechny se moc těšíme!
Kojenecká voda je voda z podzemního zdroje, řádně chráněného. Dle názvu ji lze použít k přípravě stravy pro kojence a zároveň je vhodná k trvalé konzumaci všemi skupinami obyvatel (na rozdíl třeba od vod minerálních, které k trvalému požívání vhodné nejsou). Pro její úpravu před distribucí nelze použít nic jiného než UV záření, které slouží k hygienickému zabezpečení. Co se týče změny jakosti vody, lze přidávat pouze a jedině CO2.
Limity jednotlivých ukazatelů, které charakterizují složení vod, jsou zakotveny ve vodohospodářských předpisech – vodu pitnou zahrnuje vyhláška č. 252/2004 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-252) a kojeneckou vyhláška č. 275/2004 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-275). V následující tabulce jsou vybrány parametry klíčové, resp. ty, které by zde byla škoda nezmínit.
Parametr
Pitná voda
Kojenecká voda
Dusičnany [mg/l]
50
10
Dusitany [mg/l]
0,5
0,02
Konduktivita [mS/m]
125
70
Sodík [mg/l]
200
20
Dusičnany a dusitany spolu úzce souvisí. Pro člověka jsou nebezpečné dusitany, které způsobují methemoglobinémii (vznik methemoglobinu, oxidované formy krevního barviva hemoglobinu; methemoglobin nedokáže transportovat téměř žádný kyslík). Dusitany jsou však ve vodách nestabilní a za dostatku rozpuštěného kyslíku se přeměňují na dusičnany, kterou jsou problematické až ve vyšších koncentracích – v těle by se redukovaly na dusitany a bylo by zaděláno na problém. Snížení obsahu těchto forem dusíku tak snižuje zmíněná rizika.
Konduktivita vyjadřuje vodivost „vodného roztoku“, která je způsobena převážné iontovými složkami. Dají se z ní vyjádřit ve vodě rozpuštěné látky (RL) – maximální hodnota pro pitnou vodu (125 mS/m) odpovídá přibližně jednomu gramu RL na litr vody. Snížení hodnoty konduktivity v kojenecké vodě tak znamená menší množství RL, s čímž je v souladu i snížený limit pro sodík, jednoho ze zástupců iontů a mj. hlavní kationt kuchyňské soli.
Kvalita kojenecké vody oproti vodě pitné tedy dosahuje určitých změn, které se mají zapříčinit o to, aby kojenci byli vystaveni co nejmenším rizikům. Když se však podíváme do jiných států Evropy, a že bychom ani nemuseli jezdit daleko, termín kojenecká voda vůbec nenajdeme..
Tento fakt svědčí o tom, že kojenci nejsou vystaveni při požívání vody pitné zvýšenému riziku či nebezpečí, její kvalita se dá považovat za dostačující. Některé rodiny si na kojeneckou vodu potrpí, což je pro jejich nejmenší úplně v pořádku.
Rozdíl se pak už jen může projevit v ceně, kojenecká voda (stejně jako další vody balené) je o poznání dražší..
Na aktuální situaci kolem drahých energií reaguje Česká televize mimo jiné pořadem Drahé Česko v rámci vysílání Studia 6. Když jsme i my dostali pozvání, neváhali jsme! V pondělí 5.12. ráno byl tedy zpovídán náš Ondra.
Vysvětlil proč nižší spotřeba vody nemusí vždy nutně odpovídat snížení ceny. Prozradil, kde lze ušetřit vodu jako takovou v koupelně, kuchyni i na WC, aniž by to bylo na úkor našeho komfortu. A promluvil i o recyklaci vody nebo využití vody dešťové.
Děkujeme České televizi za možnost se v této ošemetné situaci vyjádřit a třeba někomu ukázat, jak snížit svou spotřebu vody a s ní i náklady na ní.
Nestihli jste tento výstup? Ke shlédnutí je níže na odkazu (začátek přibližně v čase 2:50:00):
Už víme, jak jsme si vedli v soutěži v rámci programu od Hello bank! Hello Země!
Půlroční cesta ke slavnostnímu večeru byla náročná. Ze všech přihlášek do letošních Cen SDGs 2022 nejprve Hello bank! vybralo 15 projektů, které by si zasloužili jejich finanční podporu. 10 z nich pak poslali zaměstnanci banky do finále, kde už rozhodovali jejich klienti.
Představte si naše nadšení, když jsme dostali pozvánku na slavnostní předávání Cen SDGs 2022! Znamenalo to, že jsme mezi třemi vítěznými projekty, příčku jsme ovšem netušili…
Na závěr večera stráveného v nádherných prostorách Národního muzea, který přinesl spousty příjemných a inspirativních setkání, si pak naše delegace doprovázena kapičkou Jarmilkou s obrovskou radostí přebrala šek za 2. místo v hodnotě 300 000 korun!
Tohoto ocenění naší činnosti si velmi vážíme z velké části proto, že to byli právě běžní lidé z řad klientely Hello bank!, kteří měli rozhodující slovo. Znamená to, že naše činnost má význam. To nás motivuje v ní pokračovat. Děkujeme. Moc si toho vážíme.
Vodu tu máme již velmi dlouho. Právě ona provází život na Zemi od samého počátku. Jak ale vlastně putuje světem a kde všude se s ní můžeme setkat? Na tyto otázky hledají děti odpovědi společně s Jarmilkou, malou zvídavou kapkou vody.
Přednášky, interaktivní workshopy, nová témata. Od mateřských škol až po středoškolské studenty. Nabídka programů H2Ospodař! se rozšířila a my se ještě více podíváme kapce na zoubek! Všechny programy jsou realizovány za pomoci velkých názorných modelů a jsou vedeny odborníky na vodu, kteří Vám zodpoví všechny Vaše otázky.
Kolik vody máme my jako lidé k dispozici a odkud ji vlastně bereme?
Jak ji upravujeme na vodu pitnou a kolik ji pak spotřebováváme?
Jak složitý proces je následné čištění vody před návratem do přírody?
Jak funguje voda v naší krajině a jak je možné ji tam zadržet?
Co můžeme všichni dělat, aby se s vodou zacházelo šetrněji?
Nejen na tyto otázky Vám během workshopů odpovíme!
Narušená krajina a půda neznamená jen sucho. Neschopnost půdy zasakovat vodu přispívá vzniku a síle povodní. Neopominutelný podíl na tom má člověk a jeho neuvážená činnost.
Povodní je myšlený přirozený jev, kdy se na daném území naráz vyskytuje více vody, než zvládne korytem vodního toku odtéci, a voda se vylije z břehů. Samotné vylití toku z koryta je pak označováno jako záplava. Povodně se objevují nepravidelně a v různé intenzitě. Může za nimi stát jarní odtávání sněhu, rychlé přívalové deště nebo srážky méně silné, ale dlouhotrvající. Pravděpodobnost výskytu těch intenzivnějších je naštěstí s rostoucí intenzitou nižší.
Rozdíl ve schopnosti materiálů zachytit vodu je opravdu obrovský. Zatímco na zastavěném území se zasákne pouhých 5 mm vody, v lese je to už cca 50 mm a v údolních nivách dokonce 1000 mm vody! V roce 2002 zadržel 11 km dlouhý úsek niv při řece Lužnici asi 5,5 milionů m3 vody.
Příroda se často umí vypořádat s povodněmi sama. To je dané i povahou koryta. V přirozeném meandrovitém korytu teče velká voda pomaleji, má tedy i delší čas se zasáknout. Zároveň retenční potenciál vody je zde řádově vyšší než v říční krajině ovlivněné člověkem. To se pak zúročí i v sušších obdobích, kdy je vody v půdě dostatek.
Meandry na Šumavě
Ve zdravém přirozeném toku dochází dobře a snadno k samočištění anebo infiltraci živin, je snížena míra celkové eroze. Dochází k žádoucímu vývoji říční krajiny a ukládání splavenin. Přirozený tok je také atraktivním stanovištěm široké škály rostlinných i živočišných druhů a má i výraznou estetickou a rekreační funkci pro člověka.
Koncem 19. století byla maximální snaha předcházet zaplavování zemědělské půdy a na ní rostoucí úrody. Došlo tedy k intenzivní regulaci toků, zejména zrychlením odtoku, rozšiřování stávajících koryt,… V dolních úsecích toků ale voda teče výrazně pomaleji a množství svedené horními úseky nestíhala odtékat. Tím došlo ke zvýšení rozsahu záplav. Vzpomeňte si, co se stane v přistávacím bazénku, když sjedete po tobogánu v aquaparku!
Drastickým zásahem do toků člověk narušil ale celé fungování režimu vody v krajině. V důsledku příliš hlubokých koryt, nedochází k obnově podzemní vody a její hladina klesá o to rychleji. V ohrožení se pak objevují vodní živočichové i lužní lesy, dochází k epizodám výkyvů počasí, přehřívání půdy i zhoršování její úrodnosti v souvislosti rozkladu živin. Tyto dopady pak postihnou všechny – nejen ty v záplavových oblastech!
Proto je snahou kvalitně revitalizovat koryta řek i potoků do stavu původního přírodě blízkého a zároveň hájit dosud ta zachovalá před nevhodnými technickými zásahy.
Každý z nás má v dnešní době svá trápení, stejně tak i kapička Jarmilka. Byla tady, když na planetě Zemi vznikal život, potkala se s mamuty i faraony, hodovala na dvorech králů. Kolovala po Zemi zkrátka odjakživa a všechno bylo v pořádku, dokud se nezačaly dít nedobré věci. Člověk změnil krajinu, zničit koryta řek, tůňky i mokřady. Čím dál víc nutí Jarmilku pracovat a určuje jí, kudy má téct. Voda je stále špinavější a lidé s ní plýtvají, kde se dá. Proto teď hledá kapička rytíře, odvážné děti, kteří jí pomohou od jejího trápení.
Pro koho je program určený?
Interaktivní workshop je určen primárně pro děti od 3 do 6 let. Vhodný je však i pro nižší ročníky 1. stupně ZŠ.
Jak workshop probíhá?
Celý workshop trvá až 90 minut a děti v něm aktivně pracují s kvalifikovaným lektorem za pomoci velkých interaktivních exponátů.
Jaká jsou hlavní témata?
Děti se za pomocí kapičky a lektora seznámí s těmito tématy:
koloběh vody
jak vypadá zdravé i nevhodné uspořádání krajiny
úpravna vody
spotřeba vody v domácnostech
šetrné hospodaření vody
Cílem programu je dětem prakticky a názorně ukázat, jak by měla vypadat zdravá krajina a co může každý z nás udělat pro to, aby kapička Jarmilka už nebyla smutná. Věříme, že každý z nás toho může byť jen malou akcí mnoho změnit. Učíme děti úctě k tomuto vzácnému, životodárnému zdroji.
Zaujala Vás tento program ?
Kontaktujte nás. Jsme tu pro Vás. Kontakt pro školky je:
skoly@h2ospodar.cz
tel: +420 724 770 980
Program je vyvinut za podpory Hl.m. Prahy a ve spolupráci se společností Y SOFT CORPORATION, A.S., která nám pomáhá s vývojem exponátů, aby byl zážitek pokud možno co nejvíce autentický.
Máme velkou radost, protože naši činnost se rozhodla podpořit společnost ISTA Česká republika, s.r.o. Této společnosti leží udržitelnost a šetrné hospodaření s vodou na srdci a vidí smysl ve vzdělávání jak veřejnosti, tak dětí. Své hodnoty nedeklarují jen na papíře, ale opravdu jimi žijí a my jsme rádi, že se tento školní rok s námi spojili a rozhodli se podpořit popularizaci pokrytím nákladů našeho workshopu místo žáků pro 5 škol.
Na žáky těchto škol a mateřských školek se již velmi těšíme a děkujeme společnosti, že takto pomáhá, aby se workshop „Cesta vody“ mohl dostat k co nejvíce dětem, a ty se naučily šetrně s vodou hospodařit. Díky, že nám pomáháte budovat v dětech úctu k tomuto vzácnému zdroji.
Jaký byl čtvrtý rok působení našeho spolku H2Ospodař!? Byl to rok plný výzev, odhalování tajů online světa, učení se novým věcem, ale hlavně rok plný vody, veřejných akcí a workshopů na školách. Jsme moc rádi, že je o naši činnost stále větší zájem a těšíme se na letošní rok- bude to jízda.
ROK 2021 v číslech
Rok 2021 byl pro nás velmi úspěšný. Ačkoliv jsme na jaře 2021 kvůli pandemické situaci nemohli osobně do škol, byli jsme velmi aktivní v online světě. Připravili jsme online kalkulačku vodní stopy (dostupná v češtině jako první na internetu), kterou si od března 2021 spočítalo necelých 5 tisíc uživatelů. Uspořádali jsme s partnerskou organizací CCBC online vzdělávací kvíz, kterého se v Den Země zúčastnilo více než tisíc žáků. Připravili jsme pracovní listy vycházející z našich vzdělávacích videí. Celkový dosah této činnosti byl také k tisíci žáků.
Od května jsme již začali jezdit na venkovní akce a do škol. V roce 2021 jsme uspořádali celkem 20 workshopů na školách. Celkem tyto workshopy shlédly 4 stovky dětí. Také jsme v létě uspořádali 22 workshopů na příměstských táborech. Touto činností jsme oslovili přes pět set dětí. Zúčastnili jsme se 11 veřejných akcí v rámci Prahy i mimo ni. Během těchto akcí jsme měli šanci oslovit až 31 tisíc osob. Jednalo se např. o Veletrh vědy, Ladronka Fest, Voda je život, Noc vědců, Dny zdraví, Den Země v Horním Maršově či Oslavy sklizně v Botanické zahradě.
Jsme s Vámi také skrze sociální sítě. Pravidelně pro Vás připravujeme aktuality o vodě a to jak na Facebooku, tak na Instagramu a vy nás sledujete čím dál tím víc. Moc děkujeme.
Zajímáte se o životní prostředí a je Vám blízké téma hospodaření s pitnou vodou a její koloběh? Nebojíte se vystupovat před lidmi a mluvit na veřejnosti? Jste ideálně studentem či absolventem přírodních věd? Máte řidičský průkaz skupiny B?
Staňte se lektorem ve spolku H2Ospodař! Vaší pracovní náplní bude přibližovat téma vody dětem na základních a středních školách, veřejnosti na různých akcích nebo reprezentovat spolek na odborných setkáních.
Život bez ní si lze jen těžko představit, ale co to ta pitná voda vlastně je? Jak se to má s její dostupností? A proč nekupovat vodu balenou? Na tyto otázky a mnoho dalších nejdete odpověď v tomto článku.
Pitnou vodou je podle zákona myšlena zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, a jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro její hygienické potřeby fyzických osob. Tato definice je ukotvena v zákoně č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ten také ukládá zodpovědným osobám povinnost zajistit její nezávadnost.
Kdy je voda nezávadná a tudíž pitná?
Ta je pak stanovena hygienickými limity nejrůznějších ukazatelů a vychází z požadavků evropských směrnic pro pitnou vodu. Hodnotí se celkem 65 mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických (hodnotitelné lidskými smysly) ukazatelů.
Nulová je tolerance výskytu různých bakterií prokazující fekální znečištění jako například Clostridium perfringens nebo Escherichia coli. Nejvyšší mezní hodnotou (NMH) jsou stanoveny limity třeba pro výskyt amonných solí, dusitanů a dusičnanů (ukazatele fekálního znečištění nebo znečištění dusíkatými hnojivy), benzo[a]pyrenu, olova, stříbra a dalších.
Naopak v případě hořčíku a vápníku (resp. jejich iontů) je doporučena minimální koncentrace. Tyto prvky jsou zdraví prospěšně a jejich výskyt v pitné vodě je tudíž žádoucí. Oba tyto prvky se většinově podílí na mineralizaci vody. Proto když se mluví o tvrdosti vody, hovoříme o obsahu těchto prvků. Čím větší je jejich množství ve vodě, tím vodu nazýváme tvrdší. Jako optimální pro lidské zdraví jsou považované hodnoty celkové tvrdosti vody 2,0-3,5 mmol/l pitné vody ideálně v poměru Ca:Mg 2:1 až 3:1.
Vysoká tvrdost vody sice nepředstavuje zdravotní rizika, ale v důsledku tvorby vodního kamene může docházet k poškození domácích spotřebičů nebo zarůstání potrubí. Zároveň lze pozorovat zhoršení senzorických vlastností (nepříjemná chuť či tvorba povlaku na hladině čaje – ten lze odstranit pár kapkami citronové šťávy).
Ani extrémně měkká voda ale není žádoucí. Jednak mívá „mýdlovou“ chuť, bývá agresivnější v potrubí a podporuje korozi, jednak při dlouhodobém užívání vody s tvrdostí pod zmíněné 2 mmol/l jako jediného zdroje pitné vody mohou nastávat zdravotní problémy. Tělo je postupně ochuzeno o vápník a hořčík a ty musí být, jakožto významné biogenní prvky, doplňovány z jiných zdrojů. U málo mineralizovaných přírodních vod lze jejich množství uměle zvyšovat vápněním nebo rozpouštěním vápence.
Senzorickými ukazateli pitné vody jsou pak například barva (bezbarvá, v hloubce více než 1 m modrá), chuť, pach (tyto musí být pro spotřebitele přijatelné) nebo zákal.
Sledování kvality pitné vody probíhá analytickými metodami podle příslušných vyhlášek. Ke kontrolám dochází od zdroje pitné vody po celé distribuční síti až ke spotřebiteli, přičemž četnost se odvozuje podle počtu obyvatel v zásobované oblasti.
Mapa tvrdosti vody v ČR. Zdroj: http://www.jakupravitvodu.cz/
Pitná vs. užitková voda
Splachování toalety, zalévání nebo úklid domácnosti. Na všechny tyto činnosti a mnoho dalších se v současné době využívá obrovské množství pitné vody, přestože voda užitková by byla zcela dostačující.
Klíčovým problémem byla, jak tomu bývá, absence příslušných odstavců Zákona o ochraně veřejného zdraví. Ty byly naštěstí letos s platností od začátku roku 2022 začleněny do tohoto zákona! Díky takovému legislativnímu základu snad bude snazší využívání užitkové vody v těch případech, kde není nutná voda pitná.
Nově se tedy objevuje definice užitkové vody jakožto „srážkové nebo šedé vody (odpadní voda z umyvadel, sprch a van), která je upravena a hygienicky zabezpečena“. Užitkovou vodu lze, dle tohoto znění, využít „pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací.“
Změny v zákonech, mezi které patří i definování užitkové vody, byly zavedeny v rámci snahy reagovat na stále častěji se objevující fenomén sucha a snahy vodou šetřit nebo, lze-li to, ji znovu využívat.
Voda z kohoutku, nebo raději balená?
Důvodů, proč upřednostňovat kohoutkovou vodu je několik.
Už jen rozdíl v ceně by mohl být dostačujícím. Zatímco litr kohoutkové stojí cca 10 haléřů, za stejné množství vody v PET lahvi pak zaplatíme alespoň 50× tolik.
Problémem s balenou vodou je také to, že často neznáme dobu ani podmínky skladování. Ty mohou mít zásadní dopad na kvalitu – třeba teplo a sluneční záření mohou zásadně podpořit mikrobiální bujení. Naproti tomu, právě stočená voda z kohoutku byla „skladována“ jen v řádu hodin, maximálně pár dní a určitě byla nedávno podrobena kvalitativní analýze.
Kvalitativní nároky na pitnou vodu navíc nemusí splňovat všechny typy balené vody. Minerální balená voda často překračuje některé stanovené limity, proto se dle legislativy nejedná o pitnou vodu a její dlouhodobá konzumace není vhodná.
A ještě důvod ekologický. Výroba i likvidace (včetně recyklace) PET lahví, skladování a doprava balené vody představuje obrovskou vodní i uhlíkovou stopu. Litr vody v karafě může mít 1000× menší emise CO2 než ta v lahvi.
Jistě jsou krizové situace, kdy je využití balené vody nezbytné. Ty jsou v našich končinách naštěstí jen ojedinělé. Zkusme tedy využívat toho luxusu vysoce kvalitní kohoutkové vody, jak jen můžeme!
Jak se to má s dostupností pitné vody v našich končinách
Všechny české domácnosti mají přístup ke zdroji pitné vodě, téměř 95 % je napojeno na vodovodní síť, zbylých 5 % čerpá vodu ze studní nebo jiných vlastních zdrojů. Ostatně drtivá většina obyvatel Evropské unie pije vodu z bezpečných zdrojů, nicméně na takový luxus nedosahuje asi 1 milion Evropanů.
V loňském roce schválil Evropský parlament nové podmínky pro zvýšení kvality a zlepšení dostupnosti pitné vody a snížení produkce odpadu z plastových lahví. Snahou je zvýšit důvěru spotřebitelů v pitnou vodu a motivovat je k jejímu užívání. Členské státy musí mimo jiné poskytnout přístup k čisté vodě všem obyvatelům, zejména ohroženým skupinám, například instalací pítek na veřejných místech.
Tuto změnu vyvolala občanská iniciativa Right2Water, podle které přetrvávají nerovnosti ohledně dostupnosti vody mezi bohatými a chudšími skupinami obyvatel a mezi městy a vesnicemi.
Pitná voda v Evropě. Zdroj: https://smartwatermagazine.com/
Pro školní rok 2021/2022 jsme spolu s CCBC připravili intenzivní program pro třídy základních a středních škol. V rámci tohoto programu budeme s dětmi pracovat na tématu Cesta vody do detailů a dlouhodobě.
V rámci tohoto programu pracujeme dlouhodobě – časový úsek si určí kantor. Program lze realizovat během měsíce, čtvrtletí, pololetí či během celého roku.
V rámci programu třída získá:
2x odbornou přednášku – První přednáška uvede děti do tématu. Druhá přednáška bude realizována po dohodě s kantorem na konkrétní část cesty vody. Zde si buď sami děti, nebo kantor určí, o čem by se chtěli dozvědět více.
Vzdělávací materiály prohlubující danou tématiku. Materiály se týkají tématu cesta vody a vodní stopa. Máme zpracované i pracovní listy a další online materiály.
Konzultace odborníků – náš lektor bude kantorovi a třídě k dispozici po celou dobu programu v případě, bude-li potřeba nějaká konzultace.
Projektový den, kdy děti samy představí nějakou formou získaných poznatků. V tomto případě budou moci děti prezentovat poznatky pomocí posterů, divadelní hry či scénky…je možné udělat workshop pro jinou třídu řízený žáky. Možností je mnoho a žáci si spolu s kantorem sami určí, co chtějí dělat.
Zajímá Vás více?
Kontaktujte nás na skoly@h2ospodar.cz jsme Vám k dispozici a rádi Vám řekneme více.
Už jsme si řekli, co to sucho je a jak si stojí Česká republika, zaměříme-li se na sucho v ní. Ale jak proti suchu může naše malá země v srdci Evropy bojovat? Jaká jsou účinná opatření, která už se aplikují a na která bychom se měli ještě zaměřit? A co já a ty? Je něco, co bychom mohli udělat jako jednotlivci?
Bohužel vzhledem k tomu, že jako malá země nepatříme mezi „velké hráče“, kteří by snad mohli situaci výrazněji zvrátit, nezbývá nám než se na změnu a častější extrémy počasí včetně sucha adaptovat. Společně musí zasáhnout stát, obce i jednotliví majitelé půdy. (3,4)
Některá opatření jsou zaváděna v rámci již zmíněného Generelu, na němž se spolupodílí ministerstva zemědělství a životního prostředí. V roce 2019 ministerstvo zemědělství podpořilo opravy a výstavby 387 rybníků, čímž došlo k navýšení zásobního prostoru o cca 2,5 mil. m3 (cca 9 % objemu Stanovické přehrady zásobující pitnou vodou Karlovy Vary). Od začátku letošního roku zároveň nesmí být jedna plodina pěstována na lánu větším než 30 ha. Ze strany státu je i snaha meziregionálně propojovat a posilovat vodárenské soustavy. (2,5)
Při restitucích a rozměřování pozemků jednotlivých obcí dochází k obnově starých cest a stromořadí podél nich, také ke vzniku mezí, mokřadů a rybníčků. Další podobná iniciativa by mohla být nicméně stále více podporována státem.(4)
Objevují se i návrhy, že by měl stát platit majitelům lesů za absorpci CO2 jakožto celospolečenskou službu, vzhledem k tomu, že české lesy vstřebají asi 10 % vyprodukovaného CO2 na našem území. Pro vlastníka porostu je toto totiž momentálně spíše prodělečné nakládání s majetkem. V celosvětovém měřítku se tak chová třeba Brazílie, která požaduje kompenzace ušlého ekonomického zisku zachováním amazonského pralesa.(1)
Vědci z Akademie věd České republiky v expertním stanovisku AVex z března 2019 zmiňují celou řadu zásadních a poměrně rychlých opatření, jak napravit zemědělské hospodaření s půdou, a tím zlepšit adaptaci vůči nepříznivým obdobím, i jejich finanční náročnost. Vzápětí přináší některé argumenty, proč nejsou tato opatření dosud realizována.
My zde pro ilustraci uvádíme 3 z nich. (3)
Přeorganizování a zmenšení bloků, změna orientace a střídání různých plodin je opatřením, které by vyžadovalo jen minimální náklady ze strany státu a projevilo by se do 3 let od realizace. Argumentem proti je slabá pozice pachtýře (nájemníka, který může mít z pronajatého majetku zisk) a komplikovaná administrativa LPIS (Veřejný registr půdy)
Zavádění protierozních opatření jako jsou meze, remízky, biopásy, atd., jejichž účinek se dostaví okamžitě a pro celé území ČR by stát stála několik desítek miliard Kč, nejsou realizována z důvodů jako: nutnost vyčlenění plochy z komerčního využití, objíždění, šíření plevelů, údržba nebo nedostatky v legislativě.
Udělat si ze zodpovědných a poučených hospodářů partnery, kteří nemusí následovat často nesplnitelné obecně platné postupy, ale mohou si volit vlastní cestu, za jejíž kroky odpovídá, by stát stálo několik stovek milionů korun a výsledek by se dostavil do 6 let. Toto zlepšující opatření ale naráží na neochotu měnit „zajeté“ vzorce, složitou administraci, častou neochotu obou stran se vzdělávat a hlavně na absenci vzájemné důvěry mezi zemědělci a kontrolními orgány.
Možná si kladete otázku, co s tím můžeme dělat jako jednotlivci. Jak šetřit vodu? Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně již alespoň nějaká opatření běžně praktikujete, pokud Vám ale stále chybí inspirace, můžete se podívat třeba na naši H2osmičku. Můžeme také přispět implementací systémů na zalévání či splachování dešťovou nebo užitkovou vodou. Při jejich realizaci lze požádat i o státní dotace přímo určené pro rodinné a bytové domy. (více info na destovka.eu). Každopádně naše omezování spotřeby má své limity. A bohužel dokud se nezačnou omezovat i „velcí hráči“, naše snažení nemá takový efekt.
Je ovšem třeba sobě, a hlavně našim čelním představitelům stále připomínat, že toto je vážná situace a že nám záleží na tom, aby byla v co nejkratším čase vyřešena. Pokud to voliči označí jako svou prioritu, je velmi pravděpodobné, že to nezůstane bez politické odezvy.
A proč že se chceme umět vyrovnat s extrémními situacemi, co vlastně po vodě chceme, proč je pro nás důležitá? Trefně to shrnuje článek od KlimatickáZměna.cz: (6)
chceme mít trvalý dostatek kvalitní vody ve svých domácnostech
chceme vodu pro zemědělství, lesnictví a průmysl včetně chlazení
chceme, aby voda neškodila svými rozlivy či erozně-akumulační činností
chceme provozovat vodní elektrárny
chceme mít kde chovat ryby ve velkém i kam chodit na ryby sportovně
chceme po vodě dopravovat zboží i lidi
chceme se mít kde koupat a kde provozovat vodní sporty na tekoucích a stojatých vodách
Sucho? Co s ním pořád máme? Vždyť se stačí kouknout z okna. Zase lije jako z konve. To je sice pravda, nicméně sucho je stále aktuálním tématem. Kde jsou ty nejsušší oblasti v Čechách? Jak dlouhodobě trvající sucho ovlivnilo a bude nadále měnit ráz hospodaření u nás?
Co se týče problematiky nedostatku vody, v naší zemi je největší problém na jižní Moravě, kde se výrazně zhoršily podmínky pro pěstování plodin. Brzy tam bude v létě sucho srovnatelné s tím ve středomořských oblastech. Změna klimatu naopak zemědělsky pozdvihla Českomoravskou vrchovinu, která Jihomoravský region vystřídala na pozici stěžejní zemědělské oblasti.(1)
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi má Česko velkou nevýhodu. Je totiž jediným státem Evropy, který je téměř výhradně závislý na srážkách, protože zde nenajdeme významnější přítoky z cizích území. Jsme tedy takovou střechou Evropy. A kde budeme brát vodu, když tu srážkovou nezvládneme zadržet? (2,3)
V období 2012-2018 bylo u nás zaznamenáno 11 výraznějších epizod zemědělského sucha, které měly dopady na krajinu, zemědělství, lesnictví i další odvětví. Loni činil dubnový průtok vodních toků pouze 6-30 % dlouhodobého průměru v tomto měsíci. (2)
Od roku 2017 po dvouletém sledování ohroženosti jednotlivých oblastí ČR jsou v rámci Generelu vodního hospodářství krajiny České republiky navrhována a zaváděna různá agro-enviromentální opatření s cílem maximálně snížit dopady klimatu a zároveň zaručit ekonomickou návratnost těchto úkonů. (5)
Hospodářství na našem území není totiž příliš vhodně nastavené. Praktiky jako vjezdy těžké techniky na vlhkou půdu, orba na stále stejnou hloubku a nedostatek organické hmoty snižují schopnost půdy udržet vodu. Zároveň jsou až ¾ půdy pronajaty, vlastníci nemají přehled o situaci na jejich majetku a nájemci jsou vzhledem ke krátkodobé vizi užívání půdy bez motivace investovat do drahých dlouhodobých opatření.(2)
Přestože je vysychání země trend pozorovaný už od starověku, od počátku 20. století rapidně zrychluje. V posledních zhruba 50 letech je až 40krát rychlejší než za celé sledované období. Informace, které vědci získali z letokruhů různých stromů a trámů potvrzují, že ta současná sucha jsou nejhorší od dob Římského impéria. (6)
Z této studie zároveň vyplývá, že už na přelomu 12. a 13. století byla půdní vlhkost na našem území srovnatelná se současnými hodnotami. V té době se zde pěstovaly fíky nebo melouny. Další větší sucho bylo pak na počátku 16. století. Koncem toho století pak došlo k ochlazení vlivem tzv. malé doby ledové. Na podobnou situaci ale lépe nespoléhat. Jednak dodnes není známa příčina tohoto ochlazení (možná série sopečných erupcí), jednak by dnes byl potřebný výrazně větší impulz než před 400 lety. (6)
Industriální revoluce, která dosáhla svého vrcholu kolem roku 1830, odstartovala rychlý rozvoj průmyslu a dopravy, čímž mimo jiné podpořila těžbu a spalování nerostných surovin. Vzrostly nároky lidstva na energii a výrobu.
U nás pak situace vyeskalovala za vlády komunistů v minulém století, která nedbala negativních vlivů průmyslové výroby a industrializovaného zemědělství. Intenzivní těžba nerostných surovin spolu s rozoráváním mezí, melioracemi (soubor opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půdy, v tomto kontextu mluvíme ale nejčastěji o odvodňování), kácením stromů, likvidací rybníků a scelování pozemků s vidinou vysoké produkce měla za následek devastaci krajiny a životního prostředí. Navíc po roku 1989 byla půda v okolí měst zabírána pro sklady a dopravní stavby. Dnes je podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy až polovina půdy ohrožena střední až silnou erozí. (2,4)
Ani předpovědi odborníků nejsou nikterak uspokojivé. Předně je vhodné podotknout, že už neexistuje ‚u vás‘ a ‚u nás‘. Klimatická změna je opravdu globálním problémem, tedy problémem všech, včetně těch, kdo o něm neví, neuznávají ho nebo ho nezapříčinili. Míra dopadu a možného vlivu na faktory klimatickou změnu podporující se však může v různých koutech světa lišit.(1)
Již dnes je podle vědců nereálné splnit závazek států OSN vyplývající z Pařížské dohody z roku 2015, tedy udržet hranici oteplení pod 2 °C od doby před průmyslovou revolucí. A to i za předpokladu, že by okamžitě došlo k absolutní minimalizaci emisí CO2. Navíc vzhledem k tomu, že z historických zkušeností vyplývá, že snížení emisí prakticky vždy znamená nebezpečí pro ekonomický růst, mnoho klíčových států se klimatickým dohodám brání. (1)
Někteří by mohli snad namítat, že pouze dojde k posunu zemědělství a dalších aktivit závislých na klimatických podmínkách do oblastí dále od rovníku. Bohužel, tyto oblast nebudou nikdy schopné poskytnout dostatečně kvalitní půdu, ani slunečního svitu se do těchto oblastí nedostane více než nyní. Například na Sibiři se pravděpodobně změna projeví spíše stále výraznějšími extrémy.(1)
Vyhlídka tedy opravdu není růžová. Četnost a intenzita epizod sucha i rozsah zasažené oblasti porostou.(2)
K teplému letnímu počasí patří v našem podnebí méně srážek a větší odpar vody, což stále častěji vyúsťuje v přírodní jev spojený se zásadním nedostatkem vody, který nazýváme suchem. Na tento fenomén se nyní zaměříme. Co ho způsobuje? Jak to bylo se suchem v minulosti, jaké jsou vyhlídky do budoucna? Jakými způsoby se lze adaptovat na taková období?
Nejprve ovšem uvedeme, které typy sucha rozpoznáváme podle různých oborů. (4,5,6)
meteorologické sucho – to lze definovat jako období (př. měsíc, rok či několik let), kdy je v daném místě pozorován pro danou dobu neobvyklý srážkový deficit, který je často spojen s nadnormálními teplotami vzduchu, nízkou vlhkostí vzduchu a menší oblačností
zemědělské (= agronomické) sucho – v návaznosti na minulé nebo stávající meteorologické sucho není v půdě dostatek vláhy pro správný růst a vývoj rostlin (a to samozřejmě nejen zemědělských plodin)
hydrologické sucho – z důvodu nedostatku srážek dochází k nedostatku vody ve vodních tocích, jezerech a vodních nádržích i vod podzemních (tam se meteorologické sucho promítne s největším zpožděním); hydrologické sucho je nicméně také přímo vázáno na užívání vody a může tedy být prohloubeno lidskou činností
socioekonomické sucho – zde je možné pozorovat dopady do oblasti sociální (zásobování občanů vodou) a ekonomické (vyčíslitelné poklesy výnosů zemědělské produkce, omezení např. lodní dopravy či průmyslu,…)
Mezi vědci panuje shoda, že původcem je jednoznačně změna klimatu a s ní spojený skleníkový efekt v důsledku zvyšování tzv. skleníkových plynů (jako CO2, methan a další) v atmosféře(2). Vlivů na klima je samozřejmě celá řada, ale ze všemožných antropických i neantropických faktorů má opravdu jediný statisticky průkazný vliv vyšší koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Zde je pak hlavním viníkem opravdu lidská činnost, zjm. spalování fosilních paliv. Toto bylo prokázáno sledováním izotopů uhlíku v CO2. Ten se totiž v přirozeně se vyskytujícím CO2 liší od toho vznikajícího spalováním fosilních paliv.(1)
V důsledku globální změny klimatu pak dochází jednak k růstu průměrných ročních teplot (v Česku se teplota za posledních 200 let zvýšila o zhruba 1,1°C)(2), jednak k stále častějším extrémům v počasí. Roční srážkový úhrn tedy může zůstat stejný, ale v průběhu roku se objevují intenzivnější deště a delší období sucha.(1)
S vyššími průměrnými teplotami se prodlužuje i vegetační období rostlin. Na podzim, kdy je stále teplo, ale ubývá světla, přestávají v takové míře rostliny fotosyntetizovat (což je jeden z klíčových procesů odbourávání CO2) a více dýchají, čímž opět produkují tento skleníkový plyn. V celkové bilanci se tedy množství pohlceného oxidu uhličitého snižuje.(1)
Se zvyšující se koncentrací CO2 se tedy otepluje atmosféra. Teplejší atmosféra pojme více vodní páry, čímž vzrůstá energie, která dává vzniknout silnějším a častějším extrémům. Vzhledem k tomu, že voda je další velmi významný skleníkový plyn, čímž narůstá skleníkový efekt.(1)
Vlivem teplého vzduchu odtávají bílé plochy sněhu a ledu, zmenšuje se tak odraz světla, více se ohřívá vzduch, a proto i více zmrzlé vody roztaje. Jevu, kdy nějaká změna vyvolá děj, který tuto změnu posílí, jako i v tomto případě, se říká pozitivní zpětná vazba. Bohužel, takových roztočených spirál existuje ještě mnoho… Naštěstí existuje i negativní zpětná vazba, kdy dochází k útlumu změny vyvolaným dějem. Roztátím ledovců, které obsahují sladkou vodu, je slaná oceánská voda naředěna a zamrzá už při vyšších teplot, čímž dochází snáze k jejich obnově.(1)
V neposlední řadě se v teplejším vzduchu tvoří větší kapky. Nejen že se za intenzivnějších srážek většina vody nestihne vsáknout a odteče, ale pád velkých kapek podporuje erozi. To je proces rozrušení půdního povrchu spojený s odplavením částic půdy. Ač se jedná o přirozený půdotvorný proces, dojde-li k němu rychle a ve velkém měřítku, snižuje se produkční schopnost půd a urychluje se jejich degradace. Dochází k odplavení nejúrodnější vrstvy půdy (ornice), organické hmoty i minerálních živin, poškození pěstovaných rostlin nebo snižování propustnosti půdy pro další vodu.(3)
Sucho je problémem v průběhu celého roku. Při suché zimě nedojde z důvodu malých sněhových srážek k doplnění podzemních vod. Přitom právě období od prosince do února je pro nárůst jejich hladin klíčové. Když brzké teplejší dny v březnu vystřídají dubnové mrazy, může být mnoho sotva vykvetlých rostlin zničeno. Během teplejších dnů, jejichž počet se zvyšuje, je samozřejmě zapotřebí i větší množství vody v krajině. Ty se ale tenčí. Pro ilustraci, v České republice klesla průměrná zásoba vody od dubna do června o 20 % za pouhých 50 let.(1)
Nedostatek podzemní a povrchové vody by mohl v některých situacích zapříčinit nestabilní zásobování obyvatel pitnou vodou. Vliv má deficit vláhy i na snižující se zemědělskou produkci, kterou v dlouhodobém měřítku nezachrání ani ta nejlepší hnojiva nebo pesticidy.(4)
