Voda v našem každodenním životě – jak s ní můžeme nakládat?

Voda je součástí života každého člověka. Když si představíme svůj den od rána do večera, zjistíme, že každá naše aktivita je spojená s vodou. Ráno se probudíme a jako první jdeme na záchod nebo se napijeme. Potom si připravíme čaj nebo kávu, najíme se, vyčistíme si zuby a jdeme do práce. V práci si dáme oběd, jdeme na záchod a opět vypijeme nějaký ten čaj či kávu. Po práci si jdeme nakoupit jídlo, které si pak doma uvaříme. Večer si dáme sprchu a jdeme spát.

Voda v našem každodenním životě je spojená s činnostmi jako je mytí a splachování záchodu, ale také je nezbytná k výrobě téměř všeho, co běžně využíváme. Například oblečení a obuv byly vyrobeny nějakým průmyslovým procesem, který spotřeboval určité množství vody. Anebo při výrobě elektřiny je vody třeba k chlazení. Také rostliny a zvířata, která konzumujeme, potřebují ke svému životu a růstu vodu. Tuto vodu sice nevidíme, ale její množství je častokrát mnohem větší než to, které proteče naší koupelnou.

V současnosti se s růstem lidské populace a se stále rychlejší klimatickou změnou množství a kvalita dostupné vody rapidně snižuje. Proto by měl každý konat tak, aby se možnost mít dostatek kvalitní vody nestala v našich životech raritou.

Kolik vody tedy spotřebujeme v domácnosti?

Spotřeba vody v našich domácnostech souvisí s naší osobní hygienou, praním, mytím nádobí atd. Nejvíce ji spotřebujeme na osobní hygienu a na splachování záchodu.

Obrázek 1: Spotřeba vody v domácnosti – procentuální zastoupení jednotlivých činností.

Nicméně množství vody, které člověk spotřebuje, je velmi individuální a je také ovlivněno např. dostupností vody v daném regionu a jeho ekonomickou situací. V České republice spotřebuje průměrný občan 100 až 120 litrů za den. To je méně než evropský průměr, který činí 144 litrů vody na osobu na den. V jiné části světa, například na většině Afrického kontinentu, spotřebuje člověk denně průměrně 20 až 50 litrů vody. To však neznamená, že by neměli vodní zdroje, jsou ovšem špatně dostupné. Hlavním problémem, který způsobuje tento nedostatek vody, je především špatné využívání vodních zdrojů a nedostatek finančních prostředků na budování vodohospodářské infrastruktury, kupříkladu studní a vodovodů. Stačí se podívat na státy, které se nacházejí v poušti, např. Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt či Izrael. Právě ve Spojených Arabských Emirátech člověk spotřebuje nejvíce vody – cca 550 litrů za den! Je to proto, že tyto státy mají dostatek finančních prostředků na to, aby získali vodu i v poušti.

Obrázek 2: Průměrná spotřeba vody.

USA – 300 l/os/d, Brazílie – 340 l/os/d, Evropa – 144 l/os/d, Bangladéš – 83 l/os/d, Nový Zéland – 227 l/os/d, Austrálie – 340 l/os/d, Afrika – 20 až 50 l/os/d, Japonsko – 278 l/os/d, Spojené Arabské Emiráty – 550 l/os/d

A co s tou vodou, kterou nevidíme?

Nesmíme zapomínat, že k výrobě všeho, co běžně používáme, jíme i nosíme na sobě, je potřeba voda. Toto množství vody je vyjádřeno tzv. vodní stopou. Vodní stopa je tedy množství vody, které je přímo nebo nepřímo využito, spotřebováváno nebo znečištěno člověkem. Koukněme se například na takovou krávu – její vodní stopa je 13 246 l/kg a skládá se z vody, která je potřebná na její potravu, pití a mytí.

Obrázek 3: Vodní stopa krávy.

Každý produkt má tedy svou vodní stopu. Například na vyprodukování 1 piva (0,5 l) je potřeba 150 litrů vody (na vypěstování surovin i na samotnou výrobu piva). Na výrobu 1 ks džínových kalhot je potřeba až 8 000 litrů vody (na vypěstování bavlny, při výrobě a na barvení látky). Důležité proto tedy je se zamýšlet nejen nad tím, jak dlouho necháme puštěnou sprchu, ale též nad tím, co kupujeme a v jakém množství.

A jak můžeme konat?

Existuje velmi mnoho činností, kterými dokážeme ovlivňovat množství vody v našem každodenním životě, hned prvním krokem je o tom začít uvažovat. V domácnosti je to pak například to, že si budeme dávat kratší sprchy, nebudeme nechávat pouštěný kohoutek při čištění zubů, zcela naplníme pračku a myčku, budeme používat dvojí splachování atd. Můžeme třeba i zachytit vodu v umyvadle při mytí zeleniny a ovoce a pak ji využít na zalévání květin. V dnešní době si můžeme rovněž pořídit perlátory (šetřiče vody), které nám snižují průtok vody ve sprše nebo v umyvadle. A nakonec když se zamyslíme nad naší vodní stopou nebo vodní stopou věcí, které si kupujeme, můžeme třeba nakupovat více lokálně a sezónně.

Ale jak je známo, více se toho udělá a změní, když nás bude více. Proto je důležité zajímat se taky o své okolí a systém, v kterém žijeme, a snažit se vytvářet tlak na naše zvolené zástupce.

Chtěli byste být tou změnou, kterou chcete vidět ve světě? Můžete se zapojit do výzvy spojenou se světovým dnem vody a vytvořit si svůj vlastní plán akce v boji proti vodní krizi: https://www.unwater.org/bethechange/.

A chtěli byste si taky spočítat svojí vodní stopu? Můžete použít naši kalkulačku vodní stopy: https://h2ospodar.cz/kalkulacka-vodni-stopy/.

Autorka: Bea (Beáta Plutová)

Zdroje