Minulý týden skončil velký přírodovědný kvíz, který pořádalo CCBC. Zájem o něj byl opravdu velký. Zúčastnilo se ho necelých 1000 lidí. Účastníci odpovídali na různé otázky ze 4 tematických okruhů, mimo jiné i na otázky k tématu VODA. Jedna z otázek v tomto bloku se týkala i vodní stopy. Zajímá Vás, kolik taková vodní stopa vyšla? Jak na tom jsou naši respondenti oproti světu?

Průměrná vodní stopa českého občana je 4 500 l / osobu / den. (1) Pouze 3% účastníků kvízu se dostala pod průměrnou hodnotu v České republice. Průměrná hodnota našich respondentů byla 5 222 l / osoba / den. 6% respondentů se dostalo nad hodnotu 6000 l/ osoba/ den s tím, že největší hodnota byla 6 920 l / osoba /den. Naše průměrná hodnota vodní stopy 5 222 l / osoba /den je opravdu vysoká. Tento výsledek jasně ukazuje, že se český spotřebitel musí neustále zamýšlet nad tím, jaké produkty spotřebovává a jaký to má dopad na svět kolem nás.

Porovnání vodní stopy vůči Evropě

Když porovnáme výsledky kvízu s vodní stopou okolních států, můžeme vidět, že průměrný Slovák (3 700 l / osoba / den) či Němec (3 900 l / osoba / den) má výrazně nižší vodní stopu než Čech. Naopak nejvyšší vodní stopu na obyvatele mají jižní státy, jako je Španělsko (6 700 l / osoba / den), Řecko (6 400 l / osoba / den) a Itálie (6300 l / osoba / den). K těmto hodnotám se naši respondenti dostali ojediněle.

Porovnání vodní stopy vůči světu

Podíváme-li se do světa, tak nejvyšší vodní stopa je překvapivě v Mongolsku, jehož průměrný občan dosahuje vodní stopy 10 000 l / osoba / den. Žádný z našich respondentů také nedosáhl na průměrnou hodnotu Američana (7 800 l / osoba / den). Zajímavý je na druhou stranu údaj z Číny, pro kterou se udává hodnota pouhých 2 900 l /osobu /den.

(1) https://vodnistrazci.cz/zivotni-prostredi/vodni-stopa

(2) https://www.waterfootprintassessmenttool.org/national-explorer/

Chcete si také spočítat svou vodní stopu? Použijte naší kalkulačku!

Co to je vlastně ta vodní stopa?

Nestihli jste kvíz? Nevadí, zkuste si ho teď 🙂

A tady ještě výsledky kvízu.

Poslední zastávku v našem putování si uděláme v Karlovarském kraji. Ten se s 86,7 l/obyv./den řadil v roce 2018 mezi regiony s lehce podprůměrnou denní spotřebou vody v domácnostech. Zároveň je z českých krajů jediný, kde je 100% obyvatel zásobováno vodou z vodovodů a současně jsou všechny domácnosti napojeny na kanalizační síť s čistírnou odpadních vod. ^(1,2)

Z důvodu nedostatku podzemních vodních zdrojů v západních Čechách docházelo v této oblasti od druhé poloviny 20. století k vybudování rozsáhlé sítě skupinových vodovodů. Ty čerpaly z kvalitních povrchových zdrojů s úpravnami pitné vody a nahradily málo spolehlivé místní zdroje. Jedním z nich je i oblastní vodovod Karlovarska, který přivádí vodu k více než 116 000 lidem z Karlových Varů, Chodova, Ostrova a dalších měst. ⁽³⁾

Hlavním povrchovým zdrojem pitné vody je v tomto případě Stanovická přehrada na Lomnickém potoce. Ten spadá do ochranného vodního pásma, a nehrozí tedy jeho průmyslové, zemědělské či urbanistické znečištění. Nádrž pojme až 24,2 milionu m³ vody, z toho je každý den odváděno cca 22 000 m³ do úpravny vod Březová. Před vlastní úpravou prochází surová voda ještě přes malou vodní elektrárnu a tepelné čerpadlo, díky čemuž je vodárna z velké části energeticky soběstačná.

ÚV Březová byla uvedena do provozu v roce 1984 jako dvoustupňová, při rekonstrukci mezi lety 2011-2016 byla ale rozšířena o 3. stupeň, tzv. ultrafiltraci – jednu z nejmodernějších technologií pro výrobu pitné vody. ⁽⁴⁾ Ta využívá membránových ultrafiltračních vláken s kapilárami, což jsou 4 mm tenké plastové trubičky, které mají ve stěnách póry o průměru 20 nm. Při průchodu vody těmito vlákny jsou zachyceny zbylé nerozpustné látky, včetně patogenů až do velikosti virů. Naopak pro člověka důležité prvky, jako hořčík nebo vápník, ale projdou. ⁽⁵⁾ Tento způsob úpravy vody usnadňuje udržet její vysokou kvalitu i při sezonních výkyvech, umožňuje v případě potřeby využít i povrchovou vodu z Ohře nebo Teplé a dovoluje snížit dávky chloru do pitné vody. Zcela zásadní je při využívání této technologie dbát na časté proplachy (cca každou hodinu), průběžné dezinfikování a kontroly celistvosti vláken. ⁽⁶⁾

Po úpravě surové vody na pitnou je ještě dodatečně zvýšena její tvrdost – je obohacena o člověku prospěšné minerály (Mg, Ca), protože stanovická voda je mineralizovaná jen málo. Zároveň se do vody přidává inhibitor koroze, který zevnitř chrání povrch potrubí a nedochází tak k výraznějšímu uvolňování železa do vody. ⁽⁴⁾

Voda je ale do Karlovarského oblastního vodovodu dodávána i z podzemních zdrojů prameniště Hřebčná a vrtů u Božího Daru a z ÚV Myslivny, která vznikla v roce 1952 pro potřeby Jáchymovských dolů. Ta čerpá vodu ze stejnojmenné přehrady Myslivny, což je nejvýše položená vodní nádrž v Republice. Kvalita této vody je velmi nízká a proměnlivá hlavně z důvodu přilehlých rašelinišť. ⁽⁷⁾

Karlovarská čistírna odpadních vod Drahovice zajišťuje v současné době zpracování odpadní vody od více než 60 000 obyvatel krajského města a okolních obcí i od producentů odpadních vod průmyslových. Kromě vyčištěné vody, která se odsud vypouští do řeky Ohře, vzniká (stejně jako v jiných ČOV) značné množství odpadního produktu – kalu. ⁽⁸⁾ Při jeho vyhnívání se i zde od roku 2007 využívá vznikající bioplyn pro výrobu tepelné a elektrické energie. Kaly se také často odváží do kompostů a na rekultivaci skládek, nicméně ty z Karlových Varů nelze pro vyšší obsah arsenu v zemědělství využít a míří tedy pouze na skládky. ⁽⁹⁾

Kaly obsahují mimo organické látky, které podléhají hnilobnému rozkladu, patogenní mikroorganismy a poměrně mnoho vody, což komplikuje jejich transport. Je tedy třeba zbavit je předtím přebytečné vody a nebezpečných látek. Roku 2016 zahájila v Drahovicích provoz nízkoteplotní sušárna kalů – první svého druhu v ČR. Při 80 °C lze docílit zkoncentrování kalů na obsah sušiny až 90% a snížení hmotnosti na čtvrtinu (použitím odstředivek je to pouze cca 25% sušiny). Zároveň při této teplotě nehrozí výbuch nebo zahoření kalů. Tímto zpracováním je mimo snížení objemu kalů, což usnadňuje transport i jejich případné následné energetické využití, docíleno i lepší hygienické nezávadnosti. ⁽⁹⁾

zdroje:

• (1) https://www.czso.cz/csu/xl/vodovody-a-kanalizace-v-libereckem-kraji-v-roce-2019
• (2) https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/03/Karlovarsky-kraj_2018.pdf
• (3) https://www.vodakva.cz/cs/o-vode/pitna-voda/distribuce.html
• (4) https://www.vodakva.cz/cs/o-vode/pitna-voda/prezentace-upraven/83-prezentace/242-upravna-brezova.html
• (5) https://vary.rozhlas.cz/karlovy-vary-budou-mit-unikatni-technologii-na-upravu-pitne-vody-6809950
• (6) https://www.vodakva.cz/images/novinky/Dvojlist%20Ultrafiltrace%202016.pdf
• (7) https://www.vodakva.cz/cs/o-vode/pitna-voda/prezentace-upraven.html?layout=edit&id=419
• (8) https://www.vodakva.cz/cs/o-vode/odpadni-vody/prezentace-cistiren/84-prezentace-cov/244-cistirna-drahovice.html
• (9) https://www.vodakva.cz/images/investice/Dvojlist_susarna_2017_final.pdf

Pátou zastávkou na naší cestě po stopách vody ve velkých českých městech je Liberec. Každý obyvatel stotisícové severočeské metropole v roce 2019 spotřeboval průměrně 89,2 litru denně. Ač se tak tento region řadí na 6. příčku kraje s nejvyšší spotřebou, je tato hodnota 1,4 l pod celorepublikovým průměrem. (1)

Jedním ze dvou klíčových zdrojů pitné vody pro Liberec je vodní nádrž Josefův Důl, vybudovaná na říčce Kamenici mezi lety 1976 a 1982.(2) Nejmladší jizerská přehrada je, se zatopenou vodní plochou 138 ha a maximální hloubkou 44 m, zároveň i tou největší.(3) Voda z ní se štolovým přivaděčem dostává do úpravny vody Bedřichov. Tím zde vzniká umělé rozvodí – voda odtékající Kamenicí se později vlévá do Severního moře, zatímco voda odebraná pro výrobu pitné vody končí v moři Baltském. Podle aktuální kvality surové vody dochází k odběru jedním z 5 možných vtokových otvorů, nejčastěji z hloubky 20 m pod hladinou. (4) Vzhledem k tomu, že i tento zdroj pitné vody spadá do ochranného pásma, jsou zde zakázány aktivity jako například plavání.

Vodárna v Bedřichově byla uvedena do provozu v roce 1987 kvůli stále se zvětšující poptávce po pitné vodě v rostoucím Liberci. O necelých 30 let později prošla rekonstrukcí a modernizací zejména s cílem zlepšit technologie filtrace

namáhané nárazovým vyšším výskytem mikroorganismů v průběhu roku.(5) Budova úpravny však neslouží pouze pro výrobu pitné vody. V objektu se nachází i středisko s možností ubytování a restaurací.(4)

Druhým významným zdrojem je podzemní voda z Dolánek, Libíče. Přestože je voda odtud označena za středně tvrdou (až třikrát tvrdší než upravená voda z Josefova Dolu), je bez dalších úprav rozváděna a používána jako voda pitná, protože splňuje všechny příslušné parametry. Patnáctikilometrový přivaděč, který ji dopravuje do Liberce, vybudovali v 50. letech minulého století. Pokud by došlo k havárii na josefodolském přivaděči, pokryly by Dolánky až polovinu chybějící dodávky. Naopak při výpadku tohoto zdroje pitné vody by mohlo dojít k jeho částečnému nahrazení povrchovou vodou z přehrady Souš, jež zásobuje vodou Jablonecko.(2)

Společnost Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., která provozuje vodárenskou infrastrukturu v Ústeckém a Libereckém kraji, poskytuje v těchto regionech pitnou vodu i jinak než jen do domácností. Zdarma provozuje několik desítek veřejných pítek, z nichž teče kvalitní pitná voda. V Liberci je lze nalézt například na náměstí Dr. E. Beneše, na ulici 1. máje nebo v ZOO.(6)

Čistírna odpadních vod v Liberci Růžodole byla uvedena do provozu roku 1994. Záhy však přestala splňovat příslušné směrnice, a tak prošla mezi lety 2006 a 2008 rekonstrukcí spojenou s dostavbou kanalizační sítě. Stoky byly převážně budovány bezvýkopovou technologií, tedy klasickou ražbou a odstřely štol.(7)

Tato mechanicko-biologická čistírna zpracovává odpadní vodu přivedenou dvěma sběrači. Sběrač A svádí většinu splaškové vody Liberce, 11 km dlouhý sběrač B odkanalizovává Jablonec nad Nisou a zbývající části krajského města. Celkem je na tuto čistírnu připojeno více než 130 000 obyvatel Libereckého kraje.(8) Proces čištění od přítoku vody do ČOV až po její vypuštění do recipientu, kterým je Lužická Nisa, potom trvá deset hodin. Při odtoku vyčištěné vody navíc probíhají odběry vzorků a jejich kvalita je přísně hlídána.(7)

Liberecký kraj se stal v rámci srovnávacího průzkumu Místo pro život 2019 vítězem v kategorii Ekologie a životní prostředí. Z českých regionů je nejvíce pokryt zelení a v poměru k jeho celkové rozloze je zde i nejvíce chráněných území. Zároveň ve srovnání s jinými kraji obyvatelé toho Libereckého vyprodukují nejméně odpadní vody i komunálního odpadu. Na pomyslném stupni vítězů tedy skončil první s předstihem před druhým Zlínskem a třetím Pardubickým krajem.(9)

1) https://www.czso.cz/csu/xl/vodovody-a-kanalizace-v-libereckem-kraji-v-roce-2019

(2) http://www.ovodarenstvi.cz/clanky/prehrada-zasobujici-liberec-bude-potrebovat-nakladnou-opravu

(3) https://www.scvk.cz/media/napsali-o-nas/navstivili-jsme-prehradu-josefuv-dul-zasobuje-vodou-liberecko/

(4) https://www.scvk.cz/media/napsali-o-nas/podivejte-se-jak-se-ze-surove-horske-vody-stava-pitna/

(5) http://www.ovodarenstvi.cz/clanky/upravna-vody-bedrichov-zajistuje-vodu-pro-liberec

(6) https://www.scvk.cz/o-spolecnosti/pitka-ve-mestech/

(7) https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/zmodernizovana-cistirna-odpadnich-vod-zahajila-pro.html

(8) https://www.scvk.cz/res/sewerage/Liberec.pdf

(9)https://pardubicky.denik.cz/zpravy-z-ceska/misto-pro-zivot-zeleny-liberecky-kraj-zvitezil-v-kvalite-zivotniho-prostredi-2019080.html

Po návštěvě moravských metropolí se opět vracíme do Čech tentokrát do Plzně, města s více než 170 000 obyvateli. Spotřeba pitné vody v západočeské metropoli od roku 2009 klesla za 10 let z více než 110 l na osobu a den na 90 litrů. Došlo k tomu hlavně díky stále většímu užívání úsporných spotřebičů a spořičů vody v domácnostech. V roce 2019 se nicméně snižování spotřeby zastavilo.⁽¹⁾

Počátky hromadného zásobování Plzně pitnou vodou sahají až do 16. století. Přes dosud stojící vodárenskou věž (tzv. Černá věž) byly vodou z řeky Radbuzy napájeny celkem 4 kašny na náměstí Republiky téměř 300 let. Roku 1889 vybudovala firma dr. Škody nový vodárenský komplex. Jeho součástí byla i úpravna vody pod kopcem Homolka, ta již odebírala vodu z Úhlavy.⁽²⁾

Tato řeka je zdrojem pitné vody nejen pro Plzeň, ale i pro Klatovy a Domažlicko. Ke kumulaci vody slouží vodní nádrž Nýrsko vytvořená roku 1969 zatopením Úhlavského údolí v CHKO Šumava.⁽³⁾ Ze všech nádrží v povodí řeky Berounky má tato nejčistší vodu a velmi snadno se upravuje na vodu pitnou.⁽⁴⁾

Vlivem rozmachu průmyslu na počátku 20. století však kvalita vody v Úhlavě velmi poklesla. Z důvodu nedostatku financí a vysokých nároků společnosti byl v roce 1916 vybudován tzv. pitný vodovod. Tím byla rozváděna pitná voda z roudenských studní Měšťanského pivovaru do 120 stojánků a 25 škol a dalších veřejných budov. Do roku 1970, kdy došlo k vybudování nové chemické úpravny, tedy vedle sebe fungovaly 2 vodovodní systémy: pitný z pivovaru a užitkový ze staré vodárny pod Homolkou.⁽²⁾

V nedávné době se musela Plzeň vyrovnávat s vysokými hladinami některých pesticidů (hlavně těch využívaných při pěstování biopaliv jako je kukuřice nebo řepka olejná) zjištěných v pitné vodě. U pěti látek došlo dokonce k udělení hygienických výjimek a navýšení přípustných limitů.⁽⁵⁾

Častější kontroly používání pesticidů v zemědělství v oblasti povodí Úhlavy, ani částečné nahrazení pískových filtrů filtry s granulovaným aktivním uhlím nebyly dostačující a z dlouhodobého hlediska hrozilo významné zhoršení kvality pitné vody.⁽⁵⁾ Proto prošla vodárna v letech 2013 až 2016 modernizací.⁽⁶⁾ Ta byla zaměřena především právě na doplnění technologie pro odstranění pesticidních látek. Tento způsob úpravy vody se osvědčil, pitná voda nyní splňuje přísné parametry ministerstva zdravotnictví i EU. Modernizace ÚV na Homolce tak přispěla ke snižování zdravotního rizika pro obyvatele Plzně.⁽⁷⁾

K budování prvotních kanalizací v Plzni docházelo již od 17. století, šlo nicméně pouze o nahodilé stavby s volnými výustěmi. Na konci století 19. byl pak zrealizován návrh splachovacího jednotného kanalizačního systému, který byl postupně rozšiřován se zvětšováním se města. Na tento systém je v současné době připojeno 98% obyvatel Plzně a veškerý tamní průmysl.⁽⁸⁾

Ač se zde již ve 20. letech 20. století objevovaly snahy o zavedení čištění odpadní vody, ke zprovoznění první plzeňské čistírny odpadních vod došlo až roku 1964 po deseti letech stavby provázené četnými problémy. V té době už byla kvalita vody v řece Berounce vlivem rozvoje průmyslu v katastrofálním stavu.⁽⁹⁾

Provoz této čistírny (ČOV I) byl po roce 1997 utlumen, kdy na levém břehu Mže vznikla nová modernější čistírna (ČOV II). Když areál ČOV I zdevastovaly povodně v roce 2002, byl její provoz ukončen úplně. Na ČOV II mezi lety 2010 a 2012 došlo k tzv. intenzifikaci, zejména pro zvýšení účinnosti odstranění dusíku.⁽⁹⁾

zdroje:

• ⁽¹⁾ https://www.vodarna.cz/od-1-5-2020-se-zlevnuje-vodne-a-stocne/
• ⁽²⁾ https://www.vodarna.cz/uprava-pitne-vody/
• ⁽³⁾ https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vodni-nadrz-nyrsko
• ⁽⁴⁾ https://ukr.plzen.eu/cz/zivotni-prostredi/revitalizace-nabrezi-plzenskych-rek/uhlava/uhlava.aspx
• ⁽⁵⁾ https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/212562248420031-kvalita-pitne-vody-v-plzni
• ⁽⁶⁾ https://www.vodarna.cz/vyjadreni-spolecnosti-vodarna-plzen-k-problematice-pesticidu/
• ⁽⁷⁾ https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzenane-uz-mohou-pit-nezavadnou-vodu-bez-pesticidu-a-zbytku-leku-20160415.html
• ⁽⁸⁾ https://www.vodarna.cz/plzenska-kanalizace/

⁽⁹⁾https://www.vodarna.cz/cistirna-odpadnich-vod/

Dalším městem, na které jsme se zaměřili v našem putování po cestě pitné vody ve velkých městech České republiky, je 290 tisícová Ostrava. Spotřeba vody v této moravskoslezské metropoli je 97 l/den/osobu, což je jen mírně vyšší spotřeba než je celorepublikový průměr. Zajímavé je, že nadpoloviční většina vody, kterou domácnosti v Ostravě spotřebují, je voda z podzemních zdrojů, brána přímo pod městem. Jaké jsou další zdroje pitné vody pro Ostravu? Jak náročná je cesta vody k domácnostem? Kde se čistí a kde nakonec končí?

V Moravskoslezském kraji funguje jako základní systém zajišťující výrobu a dodávku pitné vody Ostravský oblastní vodovod. Pro Ostravu vyrábí pitnou vodu z vody povrchové dvě ze tří na něj napojených úpraven vody – ÚV Nová Ves a ÚV Podhradí. Tyto pokrývají 60-65% dodávek pitné vody do krajského města. ⁽¹⁾

Zbývající přibližně třetina vyrobené pitné vody pro Ostravu pochází z podzemních zdrojů přímo v oblasti města. Díky nim je minimalizována přepravní vzdálenost a čas dopravy mezi zdrojem a spotřebitelem. Voda z pramenišť Dubí a Nová Ves je již od roku 1908 upravována v ÚV Ostrava-Nová Ves. Jedná se o největší a nejvýznamnější vodárnu na území města.⁽²⁾ O její důležitosti vypovídá i fakt, že se areál úpravny stal v roce 2008 památkově chráněným a spolu s oběma prameništi byl téhož roku zastupitelstvem Ostravy označen za strategický zdroj. ⁽³⁾ Podzemní vodní zdroje na území Ostravy spadají do ochranných hygienických pásem. Navíc i s ohledem na průmyslovou a těžařskou povahu města jsou velmi často testovány na případné znečištění.⁽⁴⁾

Jedním z povrchových zdrojů vody je přehrada Šance na Ostravici ležící v Beskydech. Toto vodní dílo, spadající do ochranného hygienického pásma, vzniklo mezi lety 1964 a 1969 kvůli rostoucím nárokům Ostravska na pitnou vodu. Při jeho výstavbě došlo k zatopení centra obce Staré Hamry, což způsobilo značné snížení tamního počtu obyvatel. Ze Šance odebírá vodu od roku 1969 ÚV Nová Ves ve Frýdlantu nad Ostravicí.⁽⁵⁾ Vodárna, z níž je pitná voda rozváděna po Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Novojičínsku, Ostravsku i polském příhraničí, je díky malé vodní elektrárně na přivaděči surové vody z přehrady co do spotřeby elektřiny ze 70% soběstačná.⁽⁶⁾

Druhá ze zmiňovaných úpraven vody ÚV Podhradí u Vítkova odebírá vodu z nádrže Kružberk na řece Moravici v Jeseníkách. V roce 2014 vybudovaná vodní elektrárna pokrývá zcela spotřebu elektřiny této vodárny, jež vyrábí vodu pro Ostravu více než 60 let. Vlastní budova úpravny je příkladem průmyslové architektury z dílny architekta Kainara. Její průčelí je navíc zdobeno monumentálním dílem národního umělce Vincence Makovského.⁽⁷⁾

Důraz je rovněž kladen na obnovování zásob v prameništích, jehož hlavním cílem je umožnit udržitelné využívání tohoto zdroje pitné vody. V rámci opatření pro šetření vody je také snaha snižovat ztráty vody v potrubí, ty v roce 2016 tvořily téměř 13% z celkového objemu. ⁽⁸⁾

Ostravské vodárny a kanalizace provozují na území města celkem 5 čistíren odpadních vod. 98,7% čištěných odpadních vod však prochází přes Ústřední čistírnu odpadních vod Ostrava-Přívoz. Ta nahradila roku 1996 zastaralé a přetěžované čistírny v Přívoze, Třebovicích a Zábřehu. Kromě vod svedených z domácností se zde zpracovávají koncentrované odpadní vody z koksárenského a teplárenského průmyslu, těch bylo v roce 2016 vyčištěno přes 530 tisíc m3. ⁽⁹⁾

Přestože je většina obyvatel Ostravy a přilehlého okolí připojena na jednotnou, případně na sídlištích často vybudovanou oddělenou, kanalizaci, vyskytují se na okrajových i vnitřních částech města oblasti vázané na bezodtokové jímky. Tento systém žump je nicméně postupně rušen. ⁽¹⁰⁾

Po dvaceti letech byla letos v únoru dokončena výstavba unikátní odpadní štoly nového sběrače splaškové kanalizace, která vznikla ražbou pomocí trhavin, tedy klasickou hornickou metodou. Budování štoly dlouhé 671 metrů postupovalo rychlostí 1,5m denně v maximální hloubce 28 metrů pod povrchem. Sběračem budou odkanalizovány hlavně městské části Radvanice a Bartovice.⁽¹¹⁾ Jeho zprovoznění navíc umožní zrušení sedmi volných kanalizačních výustí.⁽¹²⁾

Takových výustí existuje v Ostravě v současné době 46. Snahou města je tyto v nejbližších letech odstranit a připojit kanalizace na jednotný systém, jímž budou splaškové vody vedeny na čistírny odpadních vod. Značně se tak zlepší kvalita vody v ostravských tocích a spolu s tím i životní prostředí v okolí řek Lučiny, Ostravice a Odry. ⁽¹³⁾

Ve spolupráci s firmou NanoZone společnost Ostravské vodárny a kanalizace jako první v Evropské unii v průběhu roku 2018 testovala využití nanotechnologií v oblasti distribuce pitné vody. Aplikace nátěru TiZonic s obsahem titanu, který vyvolá vznik tzv. aktivního kyslíku likvidujícího organickou hmotu (tedy i mikroorganismy či viry), umožňuje poměrně levné a efektivní zkvalitnění pitné vody. ⁽¹⁴⁾ Pilotní test zaměřený hlavně na bezpečnost použitého nanomateriálu probíhal ve vodojemu v Ostravě-Hošťálkovicích, jenž byl z tohoto důvodu izolován od vodovodní sítě.⁽¹⁵⁾ Na základě výsledků testování, na němž se podílely i Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Ostravská univerzita, prohlásila společnost NanoZone zmiňovanou hygienickou technologie za předpokladu správného použití za bezpečnou. ⁽¹⁶⁾

zdroje:

• (1) https://zdravaova.cz/voda-v-ostrave-patri-mezi-nejkvalitnejsi-nejen-v-cesku/
• (1, 4, 8) https://zdravaova.cz/pitna-voda/
• (2, 10) https://www.ovak.cz/index.php?structure=12&lang=1
• (3) https://www.ovak.cz/index.php?document=925&lang=1
• (5) https://infocentrumsance.pod.cz/vodni-dilo-sance/
• (6) http://www.smvak.cz/documents/20182/64087/Factsheet-Upravna%20Nov%C3%A1%20Ves.pdf/69675f2c-c8c7-490e-8f93-9a70a400b70c
• (7) http://www.smvak.info/documents/20182/64087/Factsheet-Upravna%20Podhrad%C3%AD.pdf/a91c16e2-db9b-4d95-9743-05b2907e9a5a
• (9) https://zdravaova.cz/odpadni-vody/
• (11) https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3272530-kdyz-kanalizace-vznika-hornickou-metodou-ostrava-razila-novou-stolu-rychlosti-15
• (12) https://fajnova.cz/projekt/sberac-b-radvanic/
• (13) https://zdravaova.cz/pokracuje-rekonstrukce-kanalizacnich-a-vodovodnich-siti-ve-svinove/
• (14) https://www.dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/mapa-projektu/projekty/01-operacni-program-podnikani-a-inovace-pro-konkur/01-1-rozvoj-vyzkumu-a-vyvoje-pro-inovace/nanocastice-pro-upravu-pitne-vody?feed=01-Operacni-program-Podnikani-a-inovace-pro-konkur
• (15) https://zdravaova.cz/prvni-test-pouziti-nanotechnologii-k-distribuci-pitne-vody-v-eu-provede-ovak/
• (16) https://nanozone.cz/o-nas/prohlaseni-o-bezpecnosti-vyrobku

Brno je se svými 380 tisíci obyvateli druhé největší město v České republice. V roce 2019 byla spotřeba vody v Brně 106,5 l/den/osoba, což je méně než spotřebují Pražané, ale více než celorepublikový průměr (93 l/den/osoba). Odkud tato jihomoravská metropole bere pitnou vodu? Jak náročná je cesta vody k domácnostem? Kde se čistí a kde nakonec končí? V hledáčku máme další z českých měst. Jak je to s Brnem a cestou vody v něm?

Ve středověku se zvětšující se Brno potýkalo s četnými požáry devastujícími celé městské části. Právě nedostatek požární vody dal v 15. století impuls pro vznik prvních vodovodů. O čtyři století později byla spuštěna úpravna vody v Brně-Pisárkách. Ta vyráběla pitnou vodu přímo z řeky Svratky od roku 1872. Kvalita vody v řece však značně kolísala podle ročního období a  srážek . Negativní vliv měl i odběr vody pod Brněnskou přehradou hojně využívanou k rekreaci. Když ji roku 2000 nahradila  úpravnavody Švařec, sloužila úpravna v Pisárkách pouze jako rezervní zdroj. Její provoz byl pak v roce 2013 definitivně ukončen.

V Březové nad Svitavou se nachází podzemní voda v puklinových zásobách komplexu křídových vrstev. Do Brna ji odtud dopravují dva přivaděče. Tento zdroj bez dalších úprav splňuje všechny požadavky  vyhlášky na pitnou vodu. Pro udržení současné kvality vody  jsou v okolí Březové vyhlášena ochranná pásma vodního zdroje. K hygienickému zabezpečení oxidem chloričitým dochází ve vodojemu Čebín, kde se smíchává březovská voda z II. přivaděče s měkčí upravovanou vodou přivedenou Vírským oblastním vodovodem. Voda přiváděná do Brna I. březovským přivaděčem se dezinfikuje plynným chlórem v Březové nad Svitavou.

Se zprovozněním úpravny vody v Pisárkách  značně narostlo množství odpadních vod z brněnských domácností a původní stoky z konce 17. století už nebyly dostačující. S plánováním soustavné kanalizace se však začalo o 20 let později. Počátkem minulého století byl odkanalizován celý střed města a roku 1922 vznikl generální projekt kanalizace. Až do zprovoznění čistírny odpadních vod v Modřicích (1960) byla veškerá odpadní voda bez dalšího zásahu odváděna do řek Svratky a Svitavy.

V současné době jsou jednotným systémem, odkanalizovány přibližně 2/3 celkové rozlohy Brna, zbytek je odkanalizován systémem oddílným, tzn., že jsou zvlášť odváděny vody splaškové a zvlášť vody dešťové. Přes ČOV Brno-Modřice odchází do řeky Svratky vyčištěná odpadní voda od více než 420 tisíc obyvatel Brna a okolí. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu se simultánním srážením fosforu. Majitel čistírny, společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. dbá na její efektivní provozování a maximální energetickou soběstačnost. Účinnost čištění je na vysoké úrovni, předepsané limity jsou plněny.  Provozovatel, Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.,  samozřejmě dbá i na průběžný monitoring stavu kanalizační sítě ve snaze předejít možným haváriím způsobených drobnými lokálními závadami. Je-li to možné, přistupuje k využití bezvýkopových technologií například použitím tzv. kanalizačních robotů. Toto samohybné zařízení s dosahem až 200 m od operátora je vybaveno mimo jiné frézovacím, utěsňovacím nebo tmelícím zařízením a vrtacím nástavcem. Kanalizačními roboty, jejichž zásah je šetrný a relativně levný, bývá každoročně opraveno kolem  220 lokálních závad v brněnské stokové síti.

Město Brno včetně přilehlého okolí má k dispozici dostatek zdrojů kvalitní pitné vody s kapacitními rezervami. ,  Tak, jak naši předci při stavbě I. březovského vodovodu mysleli na budoucnost, tak stejným způsobem se musí chovat i současní vodohospodáři.Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. spustily adaptační program, mezi jehož cíle patří zlepšení podmínek pro zasakování srážek v Březové nebo snižování ztrát ve vodovodní síti. Tyto ztráty (přibližně 9%) patří již nyní k nejnižším v republice. Uskutečňují se i projekty pro záchyt dešťové vody a snížení jejího přímého odtoku kanalizací, ten momentálně činí přibližně čtvrtinu odpadních vod, a jejího využití například na závlahu městské zeleně.

zdroje:

• https://www.bvk.cz/o-spolecnosti
• https://www.bvk.cz/historie-spolecnosti
• https://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou
• https://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/brezovske-privadece
• https://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/uv-svarec-vov
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/brno-prozkouma-podzemni-vody-chce-je-jako-zasobu-pro-pripad-sucha-106774
• https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2921693-sucho-muze-ohrozit-zasobovani-brna-pitnou-vodou-v-brezove-a-viru-je-ji-malo
• https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/jihomoravsky-kraj/2895077-destovka-uz-brnu-neprotece-mezi-prsty-mesto-se-s-ni-uci-hospodarit
• http://www.prehradavir.cz/historie-vodarenske-vyuziti-vir-i/
• https://www.bvk.cz/o-spolecnosti/odvadeni-a-cisteni-odpadnich-vod/kanalizacni-sit
• https://www.bvk.cz/o-spolecnosti/odvadeni-a-cisteni-odpadnich-vod/cov-brno-modrice

Otočíme kohoutek – teče voda. Spláchneme -teče voda. Pereme – teče voda. Jede myčka – teče voda. Voda v domácnostech zkrátka teče proudem. Ale kde se tam vzala? Odkud Pražane berou vodu, jak a kde se upravuje, kde se čistí poté, když opustí domácnosti a kde končí, když projde čistírnou odpadních vod? Jaká je cesta vody v Praze?

Přestože spotřeba pitné vody nejen v hlavním městě od roku 1990 s malými výkyvy stále klesá, s hodnotou 114 litrů na osobu a den (z roku 2019) spotřeba vody v hlavním městě velmi převyšuje celorepublikový průměr (cca 90 litrů). V roce 2020 ji bylo pro 1,33 milionů Pražanů a 225 tisíc obyvatel Středočeského kraje vyrobeno přes 106 milionů m³. A to hned z několika vodních zdrojů.

Do domácností v severní části města přivádí vodovody převážně vodu pocházející z 680 vrtaných studní podél řeky Jizery, která je upravena břehovou filtrací a dalšími procesy v ÚV Káraný. Ta je mimochodem nejstarší ze tří pražských úpraven vody, v provozu je již od roku 1914.

Až tři čtvrtiny Pražanů však využívají pitnou vodu vyrobenou v největší a nejmodernější pražské vodárně ÚV Želivka. Tam se upravuje voda z vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce, jenž je největší svého druhu nejen v České republice, ale dokonce v celé střední Evropě. Při výstavbě nádrže mezi lety 1965 a 1975 byly obce Švihov a Zahrádka odsouzeny k vystěhování a zatopení. Před vlastní úpravou zde dochází i k takzvané biologické indikaci toxicity surové vody využitím pstruha duhového, který je v prvním roce svého života extrémně náchylný ke změnám v kvalitě vody. Ze Želivky je voda dopravena téměř 52 km dlouhým štolovým přivaděčem do vodojemu Jesenice, odkud dochází k její distribuci do různých částí Prahy.

Poslední z pražských úpraven vody se nachází v Podolí. Přestože od roku 2002 slouží výhradně jako rezervní zdroj pitné vodu pro hlavní město, prochází nyní rekonstrukcí, zavádí se zde nové technologie schopné odstranit z vody i pesticidy nebo léčiva, aby mohla být od roku 2025 opětovně spuštěna. Ještě před dokončením prací ale už bude částečně v provozu kvůli výpadkům dodávky spojeným s modernizací ÚV Želivka.

Různé instituce a hygienické služby dbají na kontrolu kvality pitné vody po celou její cestu od zdroje až k vodoměrům spotřebitele. Hodnotí se více než 100 různých parametrů – mimo teplotu, množství obsaženého chloru či železa třeba i zákal nebo zápach. Není proto třeba v domácnostech napojených na veřejný vodovod investovat do dodatečných filtrů, vhodnějším řešením nižší kvality vody je péče a případná výměna rozvodů v rámci napojených objektů.

Stoková síť hlavního města, která měří přes 3 700 km, přivádí znečištěnou vodu do Ústřední čistírny odpadních vod nebo do některé z více než 20 pobočných čistíren. Tyto v loňském roce přečistily více než 110 milionů m³ odpadní vody z domácností a průmyslové produkce.

Odpadní voda z pražských domácností a podniků je sváděna do jednotného kanalizačního systému společně s vodou srážkovou. Pouze v některých sídlištních oblastech jsou vytvořené speciální kanalizační sítě pro svod dešťové vody. Potrubím se znečištěná voda dostává do Ústřední čistírny odpadních vod v Troji (ÚČOV) či do jedné z pobočných čistíren (PČOV), např. v Kbelích, Zbraslavi, Miškovicích,…

ÚČOV patřila v době svého spuštění roku 1966 mezi největší v celé Evropě. V činnosti nahradila Starou čistírnu, jež svou funkci plnila přes 60 let. Záhy však i ona přestala být schopná plnit stále rostoucí nároky na čistotu vypouštěné vody, a proto v 80. a 90. letech minulého století prošla zásadní modernizací zejména navýšením kapacity, instalací technologií pro zpracování kalu a využití vznikajícího bioplynu a automatizací některých postupů.

V roce 2018 na Císařském ostrově vkročila do zkušebního provozu Nová vodní linka ÚČOV (NVL), největší a nejvýznamnější vodohospodářská stavba na území ČR. Oproti jiným vyniká nejen moderními technologiemi pro vyšší účinnost čištění (zjm. odstranění dusíku a fosforu), ale hlavně tím, že je celá kompletně umístěna pod zemí, zakrytá travnatou střechou. Tato Stavba roku 2019 by tak měla zlepšit kvalitu vody vypouštěné do Vltavy, ale i zajistit kvalitnější životní prostředí nejen v okolí ostrova.

Stará čistírna v Bubenči, jedna z nejvýznamnějších industriálních památek Evropy a od roku 2010 Národní kulturní památka, svým půvabem zaujala také mnoho filmařů. Její prostory lze vidět například ve filmech Šakalí léta (1993) nebo Mission Impossioble: Ghost protocol (2011).

zdroje:

• https://www.pvk.cz/res/archive/1608/230635.pdf?seek=1594731457
• https://prahatv.eu/zpravy/praha/praha/12502/podolska-vodarna-bude-cistit-vodu-uhlim
• https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/sluzby/voda/index.html
• https://www.pvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/
• https://www.czso.cz/csu/czso/cesi-v-domacnostech-denne-spotrebuji-pres-89-litru-pitne-vody
• https://www.pvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/spotreba-vody/
• https://www.pvk.cz/o-spolecnosti/technicka-a-vyrobni-data/zakladni-informace/upravny-vody/
• https://www.pvk.cz/o-spolecnosti/technicka-a-vyrobni-data/zakladni-informace/odvadeni-a-cisteni-odpadnich-vod/
• http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/voda/souhrnne_informace_statistika/voda_v_praze_rychle_a_strucne.xhtml
• https://www.staracistirna.cz/o-stare-cistirne/ms-51/p1=51
• https://www.ledecsko.cz/cs/tipy-na-vylety/vodni-nadrz-svihov.html
• http://www.novacistirna.cz/

Leden byl štědrým měsícem, a to jak do úhrnu srážek (dle českého hydrometeorologického ústavu byl úhrn na většině území nadprůměrný[1]), tak do teplot, které se i v nížinách dostávaly pod nulu, a tím pádem jsme si sníh mohli užívat i tam.  Tento návrat ladovské zimy vzbudil v mnohých dojem, že je sucho pro tento rok zažehnáno. Dokonce se začaly objevovat hlasy z řad laické veřejnosti, že to je jasné, že za návrat sněhu může omezení letecké dopravy. Jak to tedy s tím počasím a suchem je? A co s tím mají co dělat osobní letadla?

0Ano, leden byl na srážky nadprůměrný a díky nízkým teplotám se sněhová pokrývka udržela i mimo horské oblasti. K 1.2.2021 bylo celkové množství vody ve sněhové pokrývce na území České republiky 1,444 mld. m³, což je cca 18,3 l vody na jeden metr čtvereční.[2] To je dobrá zpráva pro sucho, protože jedním z faktorů, který sucho bezpochyby ovlivňuje, je stav sněhové pokrývky v zimě. Není to však faktor jediný. Nedávno se vědcům z německého Helmholtz centra podařilo zjistit, že sucho v létě nejvíce ovlivňuje úhrn srážek a teploty v dubnu. Pokud je duben příliš teplý s malým množstvím srážek, odpaří se z půdy velké množství vlhkosti a zvýší se tím pravděpodobnost sucha v nadcházejícím létě.[3] Jelikož je sucho definováno jako plíživý jev[4], který je ovlivňován mnoha faktory, nelze ještě na základě na srážky nadprůměrného ledna dělat závěry. Suché léto není vůbec zažehnáno.

A jaký má vliv snížení letecké dopravy na změnu počasí? Jaký je vlastně vliv lokálních výkyvů znečištění na počasí? To je velmi složitá a komplexní otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět.  Existují studie[5], které ukazují na přímé vlivy lidské činnosti na místní výkyvy klimatu. Na pobřeží Atlantského oceánu bylo provedeno pozorování, které zjistilo minimální koncentraci ozónu a oxidu uhelnatého počátkem týdne (po víkendu, během kterého se lidská činnost tlumí), zatímco nejvyšší koncentrace byly pozorovány později v týdnu. Tento cyklus odpovídal pozorované týdenní variabilitě regionálních srážek.  Na základě tohoto zjištění by mohla vzniknout hypotéza, že utlumení lidské činnosti během víkendu přináší více srážek. Podobná studie byla provedena i v Evropě[6], ta však vliv srážek na týdenní cykly neprokázala. U teploty však ve všech analyzovaných zemích potvrdila existenci významných týdenních cyklů. Lze z toho dělat závěry? Asi ještě ne.  Kromě nedostatku pozitivního důkazu o existenci těchto cyklů jsou v posledních letech diskutována jejich možná fyzikální vysvětlení.[7] S jistotou však můžeme říct, že tyto cykly nejsou ovlivňovány leteckou dopravou. Letadla na to totiž létají moc vysoko. Když bychom hledali, co způsobuje tyto cykly, měli bychom se zaměřit spíše na pozemní dopravu.

Tak co ta osobní letecká doprava? Ano, v rámci současné pandemie došlo ke značnému omezení osobní letecké dopravy. To je dobře. Předpokládá se, že osobní letecká doprava se podílí 2,5-5 procenty na celkové lidmi způsobené změně klimatu [8], což není málo. Nicméně snížení koncentrace CO₂ se za poslední rok nekonalo, ba naopak.[9] A tak ani důsledkem pandemie, ani důsledkem snížení mobility lidí za poslední rok, nedošlo k jejímu zlepšení.

Přeneseme-li výše zmíněné informace na naši otázku: Může za sníh během letošního ledna snížení osobní letecké dopravy? Bohužel musíme konstatovat, že není nic, co by tento fakt potvrdilo.

Změna klimatu tu s námi zkrátka je a my bychom měli mít stále na paměti, že každou naší činností ovlivňujeme svět kolem sebe. Vším co děláme, za sebou necháváme nějakou stopu – ekologickou, vodní. Vodní stopa je pro náš tým H2Ospodářů teď velkým tématem. Sledujte náš instagram a dozvíte se více.

[1] https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/sra_srov.html

[2] https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/snih/20210201.pdf

[3] https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-muze-za-letni-sucha-ukazalo-se-ze-k-nim-prispiva-teply-duben?fbclid=IwAR3PFam2tPF-1XZqyh0UrKplQ2GVhN4S5-yJ_H6NDhUqENpY7nxStdjklOE

[4] https://www.intersucho.cz/cz/o-suchu/co-je-sucho/

[5] https://www.nature.com/articles/29043?fbclid=IwAR3xKgjsyAgWkJ8On5_VmaQyQ0zJqxiiDp9deRH2hCdgA3SYM6GuNDyhN9c

[6] https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/3/4/044005?fbclid=IwAR15kdJi519rrPL_7xXjLg1ih1BLXm7znrGtMgqWZBe86SC_HBD9t0N-bBU

[7] https://acp.copernicus.org/articles/12/5755/2012/?fbclid=IwAR27AZrSl8GCcJTfbuW3xxERgVTqtARC75ekuT_UoURY1wBEcvJMKtULuOY

[8] https://www.grida.no/climate/ipcc/aviation/index.htm

[9] https://magazin.gnosis.cz/koncentrace-sklenikovych-plynu/

Myslíte si, že když se zbavíte bakterií na záchodě, je s nimi amen? Omyl! Posíláte je na párty, kde si tvoří nové kámoše, sdílejí zážitky, potravu i svou genetickou informaci. Pojďte se podívat, co vše se na takové párty odehrává a jak to s námi souvisí.

Toto video vzniklo na ústavu Technologie vody a prostředí při VŠCHT Praha v rámci projektu REPARES.

Na podzim tým H2Ospodářů vyhlásil nelehkou výzvu. Lidé se měli pokusit vydržet jen s 50 litry vody na den. Tolik vody byl v roce 2018 denní limit obyvatel Kapského Města, aby překonali období sucha. Do výzvy se lidé zapojili jak na sociálních sítích, tak i mimo ně a o svých výsledcích nás informovali. A jak to dopadlo? Nikdo to nezvládl. Ani ti, kteří se tématem vody dlouhodobě zabývají. Voda nám zkrátka všem teče doma proudem. Kde se dá tedy šetřit? Níže jsme sepsali několik tipů, které by neměli výrazně zatížit vaše peněženky, ale určitě pomůžou přírodě.

• Splachovací systém s dvojčinným splachováním

Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak šetřit vodu při splachování, je instalovat k toaletě splachovací systém s dvojčinným splachováním. Takové toalety umožňují zvolit objem splachující vody adekvátní potřebě. Tímto tématem jsme se již zabývali.

Více naleznete v článku zde.

• Na sprchu si instalujte úspornou hlavici

Sprchování. Dle lidí, co se zapojili do výzvy, jim během sprchy odteklo nejvíce vody. Jak vodou při sprchování šetřit? Pokud nechcete investovat ani korunu, tak relativně velkou úsporu vody získáme i tím, že sprchu vždy během mydlení vypnete. Pokud více myslíte na přírodu, než na sebe, tak je také dobré zkrátit dobu sprchování opravu jen na nutné namočení a opláchnutí mýdla.

A co když se sprchujete rádi? Doporučujeme vám investovat do úsporné sprchové hadice. Nabídka na trhu je pestrá a ceny se pohybují většinou od 300 do 900 Kč. Samozřejmě najdete i dražší. Takové hadice, či další sprchové šetřiče, sníží vaši spotřebu vody při sprchování i na polovinu. A výměna? Je velmi jednoduchá – novou hlavici našroubujete na konec sprchové hadice nebo přímo na baterii.

• Pračka

Dalším velkým žroutem vody v domácnosti jsou pračky. Opět tu platí všeobecná pravidla jako: Vždy perte pračku, když je plná. Pokud to není nutné, nepoužívejte předpírku a volte na vaší pračce úsporné a ekologické programy. Tím se dostáváme k pračce, jako takové. Jasně platí: čím starší model, tím větší šance, že plýtváte nejen vodou, ale i elektřinou. Staré typy praček praly klidně i se spotřebou 90 litrů vody na jedno praní a to bez ohledu na to, jak moc plná pračka je.

Moderní pračky spotřebují na 5 kg prádla do 50 litrů vody. Pro spotřebu vody je také velmi výhodné sáhnout po inteligentním modelu, který pozná, kolik prádla v sobě má a podle toho se naplní vodou. Úspory mohou být v tomto případě až 40% oproti programu s plným bubnem. Paradoxně sušička spotřebuje často více vody než pračka. To je způsobeno protékající vodou potřebnou na chlazení.

• Mytí nádobí a myčka

Posledním velkým zdrojem plýtvání vody v domácnosti je mytí nádobí. Pokud nemáte myčku a nádobí myjete vždy v ruce, tak se vyvarujte mytí pod tekoucí vodou. Ideální je napustit dřez a nádobí tak umýt. Pro vodu nejhospodárnějším řešením je však myčka. Tu pusťte jen tehdy, pokud je opravdu plná a používejte ekologické a šetrné programy.

Hned na začátku pandemie na jaře 2020 se odborníci z ústavu technologie vody a prostředí na VŠCHT položili otázku, zda SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19 přetrvává v odpadních vodách a pokud ano, zda je možné, aby se následně dostal do vody pitné. A také ještě na konci jara přišli odborníci s jasnou odpovědí na obě otázky.

Na druhou otázku, zda je možné chytit COVID 19 z pitné vody se odborníci shodli, že to možné není. Důvod je jednoduchý, vir je zneškodněn chlorací, ozonizací či UV zářením, které je součástí všech procesů při úpravě pitné vody.

Na druhou stranu, v odpadních vodách se vir vyskytovat samozřejmě muže. A specialisté na vodu ho umí pomocí jasně daných a ověřených analýz detekovat, čímž dostalo lidstvo nový nástroj k boji s tímto virem. Díky včasné analýze odpadních vod a identifikace viru by mohlo být do budoucna možné vytipovat ohniska nákazy ještě dříve, než ji prokážou testy nemocných. Jinými slovy by šlo včas předpovědět další vlnu epidemie. Například analýza vzorků odpadních vod z jara z Itálie ukázala, že nemoc cirkulovala v populaci už o měsíc dříve, než byl první potvrzený nemocný na COVID-19. Také studie provedeny v Nizozemí, USA, Austrálii, Německu, Velké Británii a dalších zemích světa prokázaly, že existuje pozitivní korelace mezi množstvím viru v populaci a v odpadních vodách. Proto mnoho zemí analýzu odpadních vod zahrnuje mezi nástroje boje proti šíření nákazy.

Experti z ústavu technologie vody a prostředí na VŠCHT teď ve velkém analyzují vzorky především z Prahy a mají již první výsledky. Data budou publikovat v řádech měsíců.

https://tvp.vscht.cz/home/53869?ecrof&jazyk=cs#novinka_detail

https://radiozurnal.rozhlas.cz/magazin-experiment-z-31-rijna-2020-8351522?fbclid=IwAR2VkdwIvCnWt5_dESFJQN1S9L8m1DnfgSKwwImzRJt9aUKDDdh1YmeGKTw

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/odpadni-vody-test-koronavirus-vysoka-skola-chemicko-technologicka-praha_2010300736_kro?fbclid=IwAR1IIinQmXSZiQScSX5UTV8wx_xqpO4PGFGgHfF87NpHgsBJQOWJNDVTLxY

Když ráno vstaneme, uděláme si kávu nebo čaj, vyčistíme si zuby, dáme si sprchu a vyrážíme do práce/školy málokdy se zamyslíme nad tím, jak pitná voda vzniká a dostává se do našich domácností. Kde tedy vzniká pitná voda, kterou každý z nás využívá v množství přibližně 100 l za den a kde končí? Na tyto otázky naleznete odpovědi u nás na webu v části Odpadní voda a její cesta.

Nově jsme pro Vás také připravili vizualizaci, která cestu vody kanalizací a čistírnou lépe vysvětlí.

Stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe, která byla včera 5.10.2020 schválena vládou, je projekt obřích rozměrů a nákladů, který přináší možnost rozšíření vodní dopravy a propojení tří úmoří na území ČR.

Cenou za to je však narušení mnoha unikátních říčních ekosystémů chráněných soustavou Natura 2000, tedy posledních částí řek a mokřadů na našem území, které jsou v původním přírodním stavu. Mimo to povede stavba k výraznému narušení vodního režimu v krajině, ztrátě zemědělské půdy či k rozšíření invazivních druhů. 

Otázkou také zůstává, jak za současných průměrných hladin řek bude kanál využitelný, stejně tak zda dopravci stejně neupřednostní rychlejší a ekologičtější vlakovou dopravu.

Více k tématu si můžete přečíst zde.

Máme konec léta a na území České republiky konečně dorazily teploty vybízející k návštěvě koupališť. To ocení především školáci, kteří si před návratem do lavic mohou zlepšit náladu po deštivém červnu a červenci. Podle Českého hydrogeologického ústavu byl červen velmi bohatý na srážky. V celém měsíci se vyskytly pouze dva dny, kdy nebyly zaznamenány žádné (1). I v červenci často pršelo a začaly se objevovat pozitivní zprávy o tom, že se zlepšuje stav podzemních vod. Ten dosahoval dokonce mírně nadnormální úrovně. (2) A tak bylo sucho, téma číslo dvě letošního jara, zapomenuto. Jak to s ním je doopravdy? Je sucho nebo není? A co to sucho vlastně je a co ho ovlivňuje?

Nejprve je nutné si uvědomit naši geografickou situaci. V České republice se nachází Evropské rozvodí a pramení zde mnoho řek. Žádná významná řeka ale do ČR nepřitéká, proto je stav sucha závislý na rovnoměrném rozložení srážek. Nicméně s probíhající změnou klimatu dochází k místním výkyvům podnebí. Jde o změnu v jak časové, tak geografické distribuci srážek. 

Kvůli dlouhodobému klesajícímu množství srážek (znázorněné na mapě Úhrn srážek v roce 2019 v procentech normálu 1981-2010 (3)) a vzrůstající teplotě v některých lokalitách (znázorněné na mapě Odchylka průměrné roční teploty vzduchu v roce 2019 od normálu 1981–2010(4)) klesá množství vody, která je k dispozici v půdě. Nejdůležitějším faktorem, který můžeme přímo ovlivnit, je to, jak zacházíme s dešťovou vodou. To ovlivňuje například narovnávání a vybetonování koryt řek, kácení lesů, vysoušení mokřadů a luk a rozšiřování zastavěných ploch.

Tuto situaci z dlouhodobého hlediska nezastaví dva měsíce bohatší na srážky, kterými jsme si teď prošli. Sice se hladina podzemních vod mírně zlepšila. Oproti předcházejícím měsícům došlo převážně k výraznějšímu nárůstu hladiny v mělkých vrtech (1). Ale pro dlouhodobé zvládnutí sucha je důležitý stav hladiny ve vrtech hlubokých. Podzemní vody v hlubokých vrtech je stále mimořádně podnormální. (5)

Jaká je tedy odpověď na položenou otázku? Ano, sucho je, ač nám možná pocitově propršela půlka prázdnin. Nezmizelo a podle dlouhodobých trendů, které pozorujeme, ani jen tak nezmizí. Pokud se nezačne problém se suchem řešit koncepčně, může to mít do budoucna velké následky.  

(1)http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/sucho/Zpravy/2020/06_cerven_2020.pdf

(2)http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2020/TZ_podzemni_vody_cervenec_2020.pdf

(3)http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/OSRA_2019.gif

(4)http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/OT_2019.gif

(5)http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/stav-podzemnich-vod?fbclid=IwAR0Jrsr098VJfIsyM46FYHYWjRoq8m9lYxBsfxyXWvx_lAfO2lgSxOZtuxQ

Na splachování v domácnostech přijde 26 % celkové spotřeby pitné vody. To znamená, že jen za tímto účelem spotřebuje čtyřčlenná rodina 89 litrů pitné vody denně. Toto číslo je ohromující. Je nutné splachovat zrovna pitnou vodou? Jaká jsou jiná řešení? A když je třeba používat pitnou vodu, musí jí být tolik?

Ano, jde to jinak. A ne, nemusí jí být tolik. Podívejme se na to popořadě.

Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak šetřit vodu při splachování, je instalovat k toaletě splachovací systém s dvojčinným splachováním. Takové toalety umožňují zvolit objem splachující vody adekvátní potřebě. Větší objem odpovídá v průměru 6 litrům vody, malý pak přibližně 3 litrům, přesně to záleží na výrobci konkrétního sanitárního zařízení. Oproti obvyklým 10 litrům, což bývá obvyklí objem vody spotřebovaný u běžných záchodů, se jedná o významnou úsporu. Při úsporném splachování tak můžeme ušetřit až 9 000 l vody/rok. Tolik vody naplní bazén o rozměrech 3 x 4 x 1 m. Investice do dvojčinného splachování je minimální v řádech jednotek tisíců.

Ideální by však bylo nemuset používat na splachování pitnou vodu vůbec. Toto řešení je však finančně náročné a nemusí být proveditelné pro každý tip bydlení. V nových domech se v současné době například připravují systémy, které ke splachování používají vodu dešťovou. Jedná se však o složitý systém, který musí počítat s oddělením celého systému od rozvodů vody pitné a zároveň zajistit, aby bylo možné v případě nedostatku dešťové vody použít i vodu pitnou. Dále jsou zapotřebí akumulační nádrže s vhodným objemem doplněné filtrem, aby se z vody odstranily největší nečistoty a omezil se její zápach. Tato varianta je jednoznačně mnohem šetrnější než splachování pitnou vodou, je ale vždy nutné důkladně posoudit návratnost investice, což se řeší jednotlivě případ od případu.

Přemýšlíte i Vy, jak doma snížit svou spotřebu vody? Obraťte se na nás. J Rádi Vám připravíme optimální návrh, který bude na problematiku hospodaření s pitnou vodou nahlížet komplexně.

Šampiony ve spotřebě vody na osobu jsou Spojené státy americké, které dlouhodobě převyšují ostatní státy světa (1). Proč tomu tak je? Důvodů může být hned několik, ale mezi ty hlavní jistě patří to, že domácnosti často nemají vodoměry a platí za vodu paušálně. Tedy v poměru k jejich spotřebě (cca 300 l/osoba/den) platí relativně nízkou cenu (cca 73 USD/měsíc (2)). Jak snížit spotřebu tohoto vzácného zdroje? Ekonomové mají na tuto otázku jasnou odpověď: Zvyšte cenu (3). Je to ale tak jednoduché?

Jak již bylo řečeno, celosvětově má na spotřebu vody hlavní vliv její cena. Tedy čím je voda dražší, tím je méně spotřebována. Tento fakt jasně ilustruje prudký pokles spotřeby vody v ČR po roce 1989, kdy přestaly být ceny vody dotované státem. Cena vody má ale samozřejmě různý vliv na domácnosti s různým příjmem. Chudší domácnosti jsou zasaženy nárůstem cen nepoměrně více než bohatší. Toto je významný faktor, který musí být zohledněn při uplatňování cenové politiky coby „ekologického“ nástroje. Nárůst cen primárně ovlivňuje spotřebu okolo domu – na zalévání trávníku, napuštění bazénu nebo mytí auta (4). Z tohoto pohledu mají smysl opatření jako sezónní nárůst cen vody při suchu. Spotřebu vody také významně ovlivňuje způsob vyúčtování její spotřeby. Lidé, kteří platí za vodu podle spotřebovaného objemu (jako v ČR) všeobecně spotřebují méně vody, než ti, kteří jsou účtováni paušálně, jako je tomu dnes v USA (3). To bude jeden z významných důvodů, proč je spotřeba v USA o tolik vyšší než v Evropě.

Na spotřebu vody mají kromě příjmů, věku nebo velikosti domácnosti vliv také širší sociální faktory, jako například názor jedinců na šetření vodou, ale také i zda je šetření vodou (nebo šetření obecně) společenskou normou. Ačkoliv lidé často prezentují svůj pozitivní přístup k šetření vodou, k reálným opatřením je často přinutí až výrazný nedostatek vody (4).

Snížit spotřebu vody je také možné použitím technických opatření, jako jsou záchody s dvojím splachováním, nebo využíváním dešťové vody. Na druhou stranu, technologický pokrok ve zvyšování účinnosti sanitárních zařízení za poslední desetiletí nevedl k odpovídajícímu snížení spotřeby. Množství vody takto ušetřené bylo více než nahrazeno spotřebou spojenou s nárůstem „životního standardu“.

Vzhledem k environmentálním výzvám a problémům současnosti může v budoucnu nastat situace, kdy pitná voda nebude k dispozici ve stejném množství jako dosud, a její cena bude tedy nerovnoměrně růst. Proto by se měla znalost vlastní spotřeby vody spolu se vzděláváním v jejím užití stát jedním z hlavních faktorů zamezujících plýtvání.

• (1) https://www.worldometers.info/water/
• (2) https://www.statista.com/statistics/720418/average-monthly-cost-of-water-in-the-us/
• (3) Grafton RQ, Kompas T, To H, Ward MB. Residential Water Consumption: A Cross Country Analysis. Environmental Economics Research Hub Research Reports, 2009
• (4) Perren K, Yang L. Psychosocial and behavioural factors associated with intention to save water around the home: A Greek case study. Procedia Engineering. 119, 2015, pp. 1447-1454

Ač spotřeba vody v domácnostech České republiky roste, proti ostatním národům se vůbec nemáme za co stydět. Podle sledování OECD je naše spotřeba přepočítaná na osobu jednou z nejnižších na světě. Nižší ji mají národy, jako např. Dánsko nebo Lucembursko.

Množství člověkem spotřebované vody za den se liší jedinec od jedince a domácnost od domácnosti, ale významnou roli hraje především geografická poloha. Například Austrálie uvádí průměrnou spotřebu 340 litrů/osobu/den (l/os/d) s rozmezím od 100 l/os/d v přímořských oblastech do 900 l/os/d v suchých vnitrozemských oblastech. Suchá území obecně vyžadují vyšší spotřebu vody zejména kvůli jejímu využívání v zemědělství. (1)

Úplně jiný obrázek vidíme v USA. United States Geological Survey uvádí jako průměrnou hodnotu spotřeby vody jednoho Američana na jeden den 80-100 galonů (300-380 litrů), podle TheWorldCounts je ale tato hodnota významně podhodnocená (spíše je to 100-178 galonů, tzn. 380-670 litrů). Spojené státy si vysokou spotřebu mohou dovolit pro dostupnost jejich vodních zdrojů. Opačným extrémem jsou státy střední Afriky, kde denní spotřeba vody dosahuje pouze jednotek litrů na den. (2,3)

Běžný Čech si v celosvětovém rámci nestojí špatně, průměrně spotřebujeme každý přibližně 90 litrů za den. Porovnání zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) z roku 2002 Čechy uvádí jako jeden z nejšetrněji hospodařících národů. (4,5)

Spotřeba vody na člověka za rok v m³ OECD Factbook 2005 (5)

• (1) https://www.rwcc.nsw.gov.au/save-water/average-water-use
• (2) https://on.doi.gov/32U3D0p
• (3) https://www.theworldcounts.com/stories/average-daily-water-usage
• (4) https://www.scvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/spotreba-vody/
• (5) http://www.oecd.org/publications/factbook/34416097.pdf

Denní spotřeba vody na obyvatele stále roste. Nejzávažnější stav je právě v hlavním městě! Nejvíce se toho procmrndá při osobní hygieně a při splachování.

Průměrná denní spotřeba vody na obyvatele Prahy v roce 2019 byla 113 litrů, což je nejvíce v celé republice. Ale ani ostatní kraje se nemají čím chlubit. Dle Českého statistického úřadu byl průměr spotřeby vody v České republice 90,6 l na osobu za den. Nejvyšší spotřeba byla v již zmíněné Praze, nejšetrnější jsou pak ve Zlínském kraji, kde spotřebují až o 34 l za den méně, což odpovídá množství, které běžný člověk vypije za 14 dnů. (ČSU, 2019)

A kde nám tedy ta voda nejvíce proteče? Z údajů zveřejněných Pražskými vodovody a kanalizacemi a.s. jasně plyne, že více než jedna třetina vody padne na sprchování a osobní hygienu a necelá čtvrtina celkové spotřeby pak na splachování. Různé nároky na vodu mohou mít i uvedené typy domácích prací jako praní, příprava jídla, úklid, mytí nádobí a mytí rukou. Nejsou zde však uvedeny další typy činností, jejichž spotřeba je velmi individuální a mohla by průměrnou hodnotu spotřeby vody zásadně zkreslit. Řadí se mezi ně například umývání auta, zavlažování zahrady či napouštění bazénu. (PVK, 2019)

A kde nejvíce vody proteče u vás doma? Pár tipů jsme pro vás připravili v následujícím videu.

Více o koloběhu vody se dozvíte zde.

Když se mluví o snižování spotřeby vody, vždy uvažujeme o tom, že nebudeme nechávat protékat vodu, když si čistíme zuby, či že nahradíme plnou vanu bublinek rychlou sprchou. To však zdaleka nestačí. Chceme-li opravdu snížit naší vodní stopu, je nutné uvažovat také o tom, co jíme, jaké oblečení nosíme, jaké věci běžně používáme. Tak například k výrobě 200g steaku s hranolky, jedné večeře, jsou zapotřebí 4 tisíce litrů vody. To je v průměru 40 plných van! A pokud přemýšlíte, za co vás bude mít matička příroda raději, zda za šálek kávy či malé pivko – šáhněte raději po tom pivku!

K výrobě všeho, co běžně používáme, jíme nebo nosíme na sobě, je potřeba voda.

Každý z nás svou běžnou činností spotřebovává přírodní zdroje a produkuje znečištění. Abychom mohli usnadnit výpočet a porovnání dopadů lidí nebo věcí na životní prostředí, využíváme jednotek zvané stopy. Existují různé druhy stop: nejznámější uhlíková stopa, ekologická stopa, nebo vodní stopa, která vyjadřuje naší spotřebu a znečištění vody. Také můžeme hodnotit různé druhy vodních stop podle toho, jestli počítáme spotřebu vody rostlinami (zelená), odběr vody z řek nebo jezer (modrá), nebo znečištění vypouštěné do řek (šedá). Tedy počítáme nejen vodu, kterou přímo použijeme třeba v koupelně, ale i všechnu vodu potřebnou k produkci našeho jídla nebo oblečení.

Vodní stopa Čechů je v porovnání se světem nadprůměrná. Nejvíc přispívá konzumace masa a mléka. Při porovnání jídelníčků v rámci EU (Vanham, Mekonnen et al. 2013) bylo zjištěno, že vegetariánská “dieta” má výrazně nižší vodní stopu. Ale i samotné omezení spotřeby masa (alespoň na hodnotu doporučenou jako zdravou) významně sníží vodní stopu. (Chico, Aldaya et al. 2013) Vodní stopu vybraných produktů můžete porovnat v grafice níže.