S příchodem nového školního roku neleníme a rovnou jsme naskočili do pořádného proudu.
Během září jsme uspořádali 27 workshopů na více než desítce různých škol. Dále jsme se zúčastnili 8 venkovných akcí pro veřejnost i školy, kde jsme oslovili děti všech věkových kategorií.
Úplně první výjezd v novém školním roce jsme podnikli do Sokolova, a to už 4. září. Sokolov ale rozhodně nezůstal jedinou mimopražskou destinací měsíce září. Navštívili jsme také Liberec, České Budějovice, Jičín, Doubravčice, Kladno a Čelákovice.
V Jičíně jsme spoluutvářeli doprovodný program na festivalu Jičín – Město pohádek. S dětmi i dospělými jsme si ukazovali, jaké jsou základní principy výroby pitné vody, kolik vody vlastně každý potřebujeme na běžné každodenní fungování. Ale také jsme si formou pokusu nastínili, že existuje kanalizační řád, a proč bychom ho měli dodržovat. Součástí návštěvy bylo také promítání našeho krátkometrážního filmu o vodě v místním kině, kam dorazilo hned několik tříd jičínských základních škol. Po promítání následovala diskuze, kde měli žáci možnost doptat se na podrobnosti.
naše lektorka Kačka během diskuze v jičínském kině
Ještě ve větším formátu jsme se dostavili do Českých Budějovic, kde jsme se stali součástí Vodohrátek ČEVAKu. Na místě jsme pro děti z místních i nedalekých škol připravili hned tři stanoviště a doplňovali jsme tak nabídku přímo od pořadatele akce. Na našich stanovištích se děti mohly stát surovou vodou a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak to má voda složité, když se stává vodou pitnou, dále si děti vyzkoušely sestavit model distribuční sítě a nesmíme také zapomenout na stanoviště věnované kanalizaci aneb co do ní patří a nepatří. Jak to vypadalo na akci a co si mohly děti vyzkoušet na stanovištích ČEVAKu, můžete prozkoumat na videu níže!
I přes rychlý start jedeme stále dál a nemusíte se bát, že bychom v následujících měsících ztráceli na tempu. Kalendáře máme plné a moc se těšíme na další malé i velké účastníky všech našich programů!
Voda, kterou doma spláchneme nebo vylijeme do dřezu, nekončí jen tak „někde“. Aby se chránilo naše zdraví i příroda, existují jasná pravidla, jak se s odpadními vodami musí nakládat. Evropská politika v oblasti vody stojí na dvou hlavních pilířích. Směrnice o čištění městských odpadních vod určuje, jak mají obce a města čistit odpadní vodu. Druhým stěžejním dokumentem je Rámcová směrnice o vodách, která cílí na dosažení dobrého stavu vodních útvarů v krajině. Společně tvoří základní kámen ochrany vody a ukazují, že čistá voda není samozřejmost, ale výsledek jasně daných pravidel.
Nakládání s městskými odpadními vodami Obce mají ze zákona povinnost zajistit, aby jejich obyvatelé měli kam odpadní vody odvádět a kde je čistit. Když se v obci vybuduje kanalizace, není to dobrovolné, domácnosti se na ni musí připojit. Tam, kde kanalizace chybí, je potřeba mít žumpu nebo domovní čistírnu a prokazovat, že se skutečně vyváží. To chrání nejen sousedy, ale i studny a spodní vody, z nichž mnozí z nás čerpají vodu pitnou.
Jaké máme povinnosti v domácnosti? Když už je člověk na kanalizaci napojen, měl by také dbát na dodržování kanalizačního řádu. To, co vhodíme do záchodu nebo vylijeme do dřezu, má přímý vliv na fungování čistíren i kvalitu řek. Legislativu proto doplňuje tzv. kanalizační řád, který jasně určuje, co do kanalizace smí a co ne.
Papír pouze toaletní. Vlhčené ubrousky, kapesníky nebo vatové tyčinky se ve vodě nerozpustí. V kanalizaci pak tvoří „ucpávky“, které mohou způsobit poškození potrubí, anebo zablokovat čerpadla a poškodit technologii čistíren.
Tuky a oleje nikdy do dřezu. Stačí pár kapek fritovacího oleje a v potrubí vytvoří povlak, který se postupně mění v pevnou hmotu. V Británii už takové nánosy dostaly jméno „fatberg“ – doslova tukové ledovce. Problém mohou tuky také vytvořit i přímo na čistírně v podobě plovoucích filmů na hladině nádrží. Jejich rozklad je mimo jiné složitější výzvou pro mikroorganismy aktivovaného kalu.
Chemikálie a léky zpět do sběrného místa. Barvy, ředidla nebo zbytky léků čistírna nedokáže zcela odstranit. Do řek se pak dostávají látky, které ohrožují ryby a mohou komplikovat i úpravu pitné vody. Navíc, pokud by se jednalo o antibiotika, riskujeme šíření antibiotické rezistence (pokud Vás o tomto tématu zajímá více, můžete si přečíst náš dubnový článek). Proto, prosím, vracejte nevyužitá léčiva do lékáren a ostatní nebezpečné látky do sběrného dvora.
Zbytky jídel raději do bioodpadu. V kanalizaci mohou zahnívat a narušovat biologické procesy, na kterých je čištění založeno. Na rozdíl od Spojených států nejsou naše stokovací sítě a čistírny vybudovány na přijímání bioodpadu, není s ním v rámci čistírenského procesu počítáno.
Každá kapka, kterou doma vypustíme, prochází systémem, který je citlivý a stojí nemalé peníze. Dodržováním těchto jednoduchých pravidel pomáháme chránit čistírny, přírodu i vlastní peněženku.
Průmysl Dalším důležitým hráčem je průmysl. Znečištění z průmyslu je často jiného charakteru než odpadní voda z domácností, a tak mají podniky povinnost zajistit předčištění nebo mít speciální povolení, než jejich voda doputuje do obecní kanalizace. Jinak by mohly čistírnu doslova zahltit a ohrozit fungování celého systému.
foto: Stará čistírna odpadních vod v Bubenči
Poslední článek stokové soustavy A nakonec samotné čistírny. Čistírenským procesům se v dnešním článku věnovat nebudeme, nicméně je na čistírně nutné, aby všechno běželo podle plánů. Většinu času se dá znečištění dobře predikovat, ale stejně jako jinde, může i čistírna zažívat nejrůznější mimořádnosti.
Nová směrnice o čištění odpadních vod Poslední desítky let tedy platí, že se na odpadních vodách podílí každý – od domácností přes firmy až po provozovatele čistíren. Tento systém dnes funguje a díky němu jsou naše řeky výrazně čistší než před třiceti lety. Jenže svět se mění a s ním i druhy znečištění a požadavky na ochranu vody. Proto Evropská unie v roce 2024 přijala novou směrnici, která nastavuje přísnější pravidla a otevírá další kapitolu péče o vodu. Nová směrnice z roku 2024 přináší:
povinnost čištění odpadních vod i v menších obcích
povinnost zaměřit se na odstranění mikropolutantů – zbytků léčiv, pesticidů a kosmetiky
větší energetickou soběstačnost čistíren díky bioplynu a oběhovému hospodářství
přísnější dohled nad průmyslovými zdroji znečištění
povinnost zpřístupnit data o kvalitě vypouštěné vody veřejnosti
Legislativa o odpadních vodách není jen složitý text právních předpisů. Je to nástroj, který nám všem zajišťuje, že voda v kohoutku bude pitná, řeky čisté a příroda zdravá. A svou roli v tom máme jak obce a průmysl, tak každý z nás doma.
Pít vodu přímo z kohoutku považujeme za samozřejmost. Málokdo ale ví, že za touto samozřejmostí stojí komplexní legislativní systém, který má jediný cíl: zajistit, abychom pili opravdu kvalitní a zdraví nezávadnou vodu. Pojďme se podívat, kdo drží dohled nad naším vodním bohatstvím.
Základní pilíř: Vodní zákon Na samém vrcholu legislativní pyramidy stojí Vodní zákon č. 254/2001 Sb. Tento zákon chrání povrchové a podzemní zdroje, určuje pravidla pro nakládání s vodou (například její odběr z vodních toků nebo vypouštění zpět do recipientů) a dohlíží na výstavbu vodních staveb.
Zdroj surové vody Aby se vodní zdroj mohl stát zdrojem pitné vody, musí splňovat parametry Vyhlášky 428/2001 Sb. Ta rozděluje zdroje do tří skupin (A1, A2, A3). Jednotlivé ukazatele rozboru surové vody jsou posuzovány zvlášť, zdroj vody je pak zařazen do skupiny A1 až A3 podle nejhoršího ukazatele.
A1 je jako křišťálově čistá voda z horské studánky. Potřebuje jen minimální úpravu, především dezinfekci.
A2 je voda, která vyžaduje standardní úpravu v podobě koagulace, filtrace, odželezňování/odmanganování a dezinfekce.
A3 je voda, která si žádá pokročilejší úpravu např. využití ozonu pro rozklad organických látek nebo filtraci přes specifický filtrační materiál.
Podle toho, do jaké kategorie zdroj vody spadá, se určí, jaké procesy jsou nutné při úpravě surové vody na vodu pro pitné účely.
Co se kontroluje v pitné vodě? Nejdůležitějším dokumentem, který zajišťuje kvalitu vody, je Vyhláška č. 252/2004 Sb. Udává veškeré ukazatele, pomocí kterých se ověří, zda je voda zdravotně nezávadná a jestli ji lze používat pro pitné účely. Dnes je celkem těch ukazatelů 69, ale ten počet může i v budoucnu růst. Celé znění vyhlášky si můžete prostudovat sami (např. na zakonyprolidi.cz), v dnešním článku se Vám pokusíme přiblížit různé zajímavosti a novinky ze světa legislativy pro pitnou vodu. Jedna z významných změn přišla na začátku minulého roku, kdy byly na seznam povinně monitorovaných látek přidány nové ukazatele. Jejich měření už probíhá, ale od roku 2026 budou platit i přísné limity, které nesmí být překročeny. O jaké látky se jedná?
Bisfenol A: Používá se k výrobě plastů a epoxidových pryskyřic, které najdeme např. v obalech od potravin, plastovém nádobí nebo jako ochranný povlak v potrubí. Jedná se o endokrinní disruptor, má vliv na hormonální sytém. Uvolňuje se především v závislosti na změně teploty nebo délce styku s materiálem. Tím, že voda v distribučním systému v hlavních trasách nepřetržitě proudí, je riziko vyluhování z nátěru poměrně malé.
Halogenoctové kyseliny: Zahrnují 5 halogenderivátů octové kyseliny, tzn. jeden či více vodíků je vyměněno za atom/y halogenu. Tyto látky vznikají jako vedlejší produkt chlorování. Mají nepříznivý vliv na lidskou reprodukci, zvýšené riziko výskytu rakoviny a vývojových vad.
Suma PFAs: Jedná se o rozsáhlou skupinu syntetických chemických látek známých pro své jedinečné fyzikálně-chemické vlastnosti, které se začaly hojně využívat od 50. let. Bohužel se hromadí v životním prostředí a nepodléhají rozkladu. Proto se jim přezdívá také věčné chemikálie.
Zavedení těchto nových ukazatelů je dalším krokem k tomu, aby byla naše voda ještě bezpečnější. Mnoho z těchto látek se sleduje nejprve na tzv. Watch Listu EU, kde se shromažďují data o jejich výskytu, než se z nich stanou povinné parametry.
Zajímá vás kvalita vody u vás doma? Díky moderním technologiím si dnes můžete kvalitu vody ověřit sami. Mnoho vodárenských společností, včetně Pražských vodovodů a kanalizací, poskytuje na svých webových stránkách mapy nebo databáze, kde se můžete podívat na aktuální rozbory vody pro vaši lokalitu. Pražské vodovody a kanalizace: https://mapy.veoliavoda.cz/kvalita_vody/pvkkvalita.jsp?branch=PVK
Nový školní rok je za rohem a my se už nemůžeme dočkat, až opět začneme navštěvovat naše malé i velké posluchače, abychom je provedli našimi workshopy!
Pojďme se nyní podívat na to, jaké změny se udály a jaké workshopy nabízíme ve školním roce 2025/2026! Postupně projdeme všechny worshopy od těch pro nejmenší až po nabídku pro studenty středních škol. Podrobné informace k jednotlivým workshopům můžete nalézt po rozkliknutí odkazu na jejich individuálních příspěvcích.
Pro mateřské školy v letošním roce nabízíme naši oblíbenou stálici Příběh kapky Jarmily. Také jsme vyslyšeli vaše dlouhodobá přání a nabídku pro nejmenší jsme rozšířili o druhý workshop, a to Detektivní pátrání kapky Jarmily. Oba workshopy se těší velké oblibě a naše kapka Jarmila se nemůže dočkat až svými příběhy provede další děti!
Pro žáčky 1. a 2. ročníků základních škol máme přichystané modifikovaný příběh kapky Jarmily, který najdete pod názvem Putování s kapkou.
Dále máme v nabídce workshop Voda v krajině (3. až 6. třída), který v loňském roce prošel revizí. Žáci se nyní v rámci tohoto workshopu vydávají na výlet za naší babičkou H2Ospodařovou a poznávají krajinu z mnoha pohledů.
Pokud by Vaše žáky zaujalo více téma pitné vody nabízíme v tomto okruhu hned 2 workshopy pro rozdílné věkové kategorie. Pro mladší žáky máme připravený workshop Cesta vody (2. až 5. třída) a pro starší workshop Vodní infrastruktura (6. až 9. třída).
Na druhém stupni základní školy (7. až 9. třída) se v rámci workshopu Voda ve městě věnujeme problematice modrozelené infrastruktury, tepelným ostrovům a obecně roli, kterou voda ve městech plní. V rámci workshopu se žáci seznamují se základními poznatky a v druhé části programu se pak stávají obyvateli fiktivního města, které potřebuje pomoci se zavedením některých modrozelených opatření.
Tento workshop máme v modifikované verzi, tak aby odpovídal věku účastníků, připravený i pro studenty středních škol.
Nejnovějším workshopem, který pod naší taktovkou v průběhu roku vznikl, je Vodovodní síť v ohrožení. Tento workshop je určen pro studenty středních škol. Je založen na problémové výuce a účastníci jsou postaveni do role vyšetřovatelů, kteří se zabývají havárií na vodovodním potrubí. Postupně odhalují různé indície, jež je mohou dovést ke zdárnému rozklíčování příčin celé havárie.
Na všech workshopech neustále pracujeme, abychom Vašim žákům a studentům mohli přinášet kvalitní workshopy, u kterých se něco dozví a zároveň si mnoho vyzkouší sami na vlastní kůži.
Pokud Vás workshopy zaujaly nebo máte nějaký dotaz, neváhejte se ozvat naší koordinátorce na info@h2ospodar.cz! Více informací naleznete na našem webu.
Voda je pro zemědělství klíčová – bez ní nevzejde úroda, nevyklíčí semínko, nevzroste žádná rostlina. Možná vás překvapí, že více než třetina veškeré spotřeby vody v Evropě připadá právě na zemědělství.
V Česku zabírá zemědělská půda přes 50 % rozlohy státu, a i když se většina plodin pěstuje bez přímého zavlažování, změna klimatu a posun v rozložení srážek přinášejí nové výzvy. Sucho střídají přívalové deště, které nedokáže půda pojmout. Zvyšuje se tak tlak na umělou závlahu.
Následující přehled vám poskytne základní představu o množství vody potřebného k vypěstování 1 kg jednotlivých plodin. Jedná se o tzv. vodní stopu, tedy celkové množství vody zahrnující srážky, závlahu i zpracování. Uvedené hodnoty jsou průměrné a mohou se lišit v závislosti na klimatu, stavu půdy a způsobu hospodaření. Při využití efektivních metod, např. kapkové závlahy, může být skutečná spotřeba vody výrazně nižší (viz dále v článku).
Mnohé plodiny se navíc nepěstují přímo pro lidskou spotřebu – část slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata (např. kukuřice, ječmen), jiné se využívají pro technické účely, jako je výroba biopaliv nebo olejů (např. řepka). I tyto plodiny ale potřebují závlahu.
zdroj: https://hnojik.cz/jecmen/
Jak mohou zemědělci vodou šetřit?
Dobrou zprávou je, že možnosti existují – a řada z nich už dnes funguje i v českém prostředí.
Chytré závlahy a moderní technologie
Tradiční závlahové systémy často plýtvají vodou – kropí plošně, výpar je vysoký, a část vody se dostane tam, kde vůbec není potřeba. Kapková závlaha funguje jinak. Jde o systém hadiček, které rozvádějí vodu přímo ke kořenům rostlin – v malých dávkách, pomalu a cíleně. Tím dochází k výraznému snížení ztrát výparem a zároveň k efektivnějšímu využití vody.
Ochrana půdy
Metody jako mulčování, meziplodiny, zatravnění či omezení orby pomáhají udržet vodu v půdě déle díky navýšení podílu organické hmoty. Půda pak funguje jako přirozený rezervoár a rostliny mají vodu k dispozici déle – bez nutnosti umělého zavlažování.
Krajinné prvky
Součástí efektivního hospodaření s vodou v zemědělské krajině jsou i různé krajinné prvky – například remízky, meze, tůně nebo mokřady. Tyto přírodní struktury pomáhají zpomalit odtok vody, podporují vsakování a zároveň vytvářejí důležité biotopy pro živočichy. Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v našem červnovém článku, kde najdete konkrétní příklady a praktická doporučení.
A co my jako spotřebitelé?
I když nezavlažujeme pole, ovlivňujeme, jakou vodní stopu vytváříme – tím, co jíme, co kupujeme a koho podporujeme.
Můžeme:
Dát přednost lokálním a sezonním potravinám
Podpořit farmáře, kteří hospodaří šetrně
Omezit plýtvání potravinami, a tím i vodou, která byla použita při jejich produkci
Léto nás nešetří se slunečnými dny, a tak se spousta z nás vydává za osvěžením k vodě. Někdo míří do přírody, někdo naopak do bazénu. V dnešním článku se podíváme, na co bychom měli pomyslet, než uděláme první tempo, a jak si koupání užít bezpečně a bez zdravotních následků.
Zápach v bazénu? Na vině nejsou vždy chemikálie
Možná se vám už někdy stalo, že vás při vstupu do bazénu udeřil do nosu typický chlorový zápach. Zajímavé je, že není způsoben přemírou chloru, ale naopak jeho reakcí s organickými nečistotami ve vodě. Chlor totiž tvoří tzv. chloraminy, které mohou dráždit oči, kůži i dýchací cesty – a právě ty jsou za ten známý „bazénový“ odér zodpovědné. Pot, moč nebo kosmetické přípravky mohou s chlorem reagovat za vzniku chloraminů a dalších vedlejších produktů chlorace (např. trihalogenmethanů, chlorečnanů nebo chloritanů). Proto je velmi důležité se osprchovat nejen po plavání, ale především před vstupem do vody. Pomáháte tak ochránit sebe i ostatní.
Nejčastěji se setkáte s chlorací. Chlor účinně zabíjí mikroorganismy a jeho dezinfekční účinek přetrvává i nadále. Nevýhodou je možný vznik chlorovaných organických látek, pokud se plavci před vstupem neosprchují.
Některé bazény místo chlorace využívají ozonizaci. Ozon (O₃) je silné oxidační činidlo, které ničí mikroorganismy a rozkládá organické zbytky. Po aplikaci se rychle rozpadá na kyslík. Proto se často kombinuje s UV nebo malým množstvím chloru.
V neposlední řadě můžete navštívit i bazén se slanou vodou. Voda je mírně osolena a elektrolýzou vzniká malá dávka chloru přímo v bazénu. Slaná voda je příjemnější na pokožku a méně dráždí.
Koupání v přírodě
Koupání v rybnících, jezerech či řekách má své kouzlo. V přírodní vodě ale může být vyšší riziko výskytu sinic, bakterií nebo parazitů. Zvláště v horkých dnech, kdy se voda ohřívá a přibývá živin, se sinice rychle množí. Sinice produkují tzv. cyanotoxiny, které mohou způsobovat podráždění kůže, záněty očí, alergické reakce i trávicí potíže.
Rychlý test na sinice s PET lahví
Chcete si orientačně ověřit, jestli je voda v přírodní lokalitě v pořádku? Stačí obyčejná PET lahev:
Naberte vodu do průhledné lahve a nechte dvacet minut stát na světle. Pokud se na hladině vytvoří zelený povlak (prstenec), pravděpodobně se jedná o sinice. Pokud se zelené částečky usadí ke dnu nebo zůstanou rozptýlené ve vodním sloupci, jde spíše o neškodné řasy. Nejde o stoprocentní metodu, ale jako rychlý orientační test může být velmi užitečný.
Užitečnou pomocí mohou být i pravidelně aktualizované informace na webu koupacivody.cz nebo přímo na lokalitě. Krajské hygienické stanice a provozovatelé koupališť v pravidelných intervalech vzorkují vodu. Podle výsledků rozborů zařadí koupací vodu do jedné z pěti kategorií. Podle následujících piktogramů se snadno dozvíte, zda je voda vhodná ke koupání.
voda vhodná ke koupání
voda vhodná ke koupání s mírně zhoršenými vlastnostmi
zhoršená kvalita vody
voda nevhodná ke koupání
voda nebezpečná ke koupání – zákaz koupání
Vyhýbáme se koupání na neznámých místech a tam, kde je vstup do vody výslovně zakázán.
Biotopy – přírodní voda s dohledem
Stále oblíbenější variantou jsou tzv. biotopy – přírodní koupaliště, kde se voda čistí tak, jak je tomu v přírodě. Voda v biotopu proudí mezi koupací zónou a regenerační částí, kde se čistí pomocí rostlin (a jejich kořenového systému), štěrkových filtrů a mikroorganismů.
Biotopy tak představují spojení komfortu koupaliště s přirozeným přírodním prostředím.
Ať koupání přináší radost, ne starost Chcete-li mít z koupání radost, bezpečí a pohodu, věnujte pár minut vyhledání informací. Dodržujte doporučení provozovatelů a Krajských hygienických stanic. Voda vás za to odmění příjemným osvěžením – bez nepříjemných následků.
Měsíc červen – sluníčko praží a prázdniny či letní dovolené ťukají na dveře. V H2Ospodař! však na nějaké zvolňování nemohlo být ani pomyšlení, kdepak, jeli jsme naplno až do konce a dokazují to i čísla – celkem se nám podařilo zrealizovat 45 workshopů ve 22 výjezdech. Největší zastoupení měli tentokrát programy pro školky. Příběh kapky Jarmily se dočkal 11 zprostředkování, Detektivní pátrání kapky Jarmily8. Na sdíleném druhém místě se s ním umístila ještě Vodní infrastruktura. Bronzové medaile by se tento měsíc též rozdávaly dvě, a to Cestě vody a Vodě ve městě s 5 konáními. Zbývající workshopy si pak vedly následovně – Voda v krajině se jela 4x, Vodovodní síť v ohrožení3x a Putování s kapkou pouze 1x. Kromě toho jsme se objevili se stánkem na vyhlášených každoročních veřejných akcích Mikroklima, Voda je život a Vědafest.
Červnové aktivity zahájily Nikča a Majda dvoudenním výjezdem do MŠ Sobotka. V pondělí 2. 6. vzaly tamní děti na dobrodružství s kapičkou Jarmilou, v úterý pak společně pátraly po jejím ztraceném kamarádovi Drahomírovi (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Mohu si vás objednat i na příští rok?“). Ve středu vyrazily s kapkou Jarmilkou do terénu Marie a Anča a vylíčily její příběh dětem DS Mezi květy.
Čtvrtek 5. 6. jsme měli skutečně nabytý. Nikča, Majda a Eva pátraly s dětmi z MŠ Točná po vodě ve městě (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Výborný nápad, nápadité zpracování. Více takových pořadů. Lektorky úžasné. Děkujeme a těšíme na další spolupráci“), Margita a Johana reprezentovaly spolek na stánku o vodě v krajině na akci Mikroklima a Marie a Anča tak činily na akci Voda je život. V pátek vycestovaly Nikča a Majda do ZŠ Krok s programy Putování s kapkou (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkuji. Jen tak dál. Byla jsem s dětmi nadšená a velmi nás aktivity bavily.“) a Cesta vody (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Bylo to super!! Moc děkuji“).
Další týden nebyl o nic méně intenzivní. Hned v pondělí 9. 6. vyjely Maka a Kateřina až do dalekého Rumburku, kde nejprve zaměstnaly studenty místního gymnázia vyšetřováním havárie vodovodní sítě (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme“), následně zde uspořádaly program pro vyučující. Současně se Anča a Majda vypravily do MŠ Tyršovka s Příběhem kapky Jarmily. V úterý pak Anča a Jarmilka přibraly do týmu Báru na návštěvu MŠ V Lukách (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ), Terka se zúčastnila konference k RVP PV pro pedagogy MŠ a Majda se vydala s Nikčou do ZŠ Frýdecká blíže seznámit žáky s konceptem modro-zelené infrastruktury (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Rádi bychom v dalším roce využili program na další téma. Výborné bylo, že byl workshop zdarma. Děkujeme a chválíme lektorky i celou organizaci programu :-).“).
Ve středu 11. 6. zrealizovaly workshop o kapce Jarmilce pro děti MŠ U Slunečních hodin Anča a Kateřina. Anča tento týden (a opravdu nejen ten) v žádném případě nezahálela. Ve čtvrtek dokonce vyrazila do LMŠ Malala s kapkou Jarmilou sama (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Lektorka Anička byla skvěle připravená, bezprostřední a přátelská, rádi ji u nás přivítáme znovu.“). V pátek poté s Aničkou a Evou zorganizovaly pro žáčky 3. ZŠ Heuréka interaktivní program o jednotlivých úsecích cesty vody (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Bylo to super. Moc děkujeme“). Zároveň pořádaly Nikča a Majda v MŠ Řešovská Detektivní pátrání kapky Jarmily (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkuji za nové nápady!!!“).
Čtvrtý červnový týden pokračovaly Nikča, Alča a Anča v pátrání po kapce Drahomírovi v MŠ Řešovská, zatímco se Terka, Majda a Jonáš rozjeli až do ZŠ Pastviny Brno, kde tamním žákům zprostředkovali workshop o chování vody v krajině (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ – „Děkujeme“). V úterý 17. 6. dokončily Nikča a Anča sérii výjezdů do MŠ Řešovská s detektivním pátráním. Kateřina, Majda, Jonáš a Eva se zatím věnovali středoškolským studentům – na Gymnáziu Nad Alejí uskutečnili Vodu ve městě (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ“).
Ve středu 18. 6. se po roce konal prestižní Vědafest a my na něm ani letos nechyběli. Se stánkem H2Ospodař! tam byly k potkání Marie a Anča. Ve čtvrtek zavítaly Kateřina a Anička do Mělníka, v ZŠ Jungmannovy sady připravily program Vodní infrastruktura a Cesta vody pro tamní žáky i žáky spřátelené ZŠ Seifertova (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Moc děkuji, bylo to skvělé!“). V pátek proběhla akce pro našeho partnera společnost Skanska, zúčastnili se jí Annie, Kateřina a Ondra.
Poslední školní týden nás čekaly ještě čtyři výjezdy. V pondělí 23. 6. vyjely Marie a Anička v tomto školním roce s kapkou Jarmilkou naposledy, destinací byla tentokrát WMŠ Dusíkova. Johana, Margita a Eva současně působily na ZŠ Nám. Jiřího z Poděbrad s workshopem Voda v krajině. V úterý zprostředkovaly Anča a Majda pro žáky ZŠ Na Lukách program o vodovodech a kanalizacích (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Spokojenost, slečny byly pohotové a příjemné“). Středou 25. 6. zakončily Maka a Margita červen Vodní infrastrukturou pro žáky ZŠ Sokolov a následně prezentovanou v chemickém centru kraje (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Lektorky byly skvělé, workshop se nám moc líbil. Velmi děkujeme za tento projekt.“).
Horký červenec letos nebudeme trávit jen odpočinkem u vody sladké i slané, ale budeme též dojíždět s naším programem na letní tábory po celé republice. Už teď se moc těšíme! Pokud byste i Vy měli zájem objednat si naše služby, určitě nás kontaktujte přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb. Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou ve školním roce 2025/26!
Léto se nám bez pochyb blíží a s ním přichází i čas strávený v přírodě, kdy můžeme vyrazit na túry a objevovat krásy okolní krajiny. Ne vždy ale máme po ruce vodovodní kohoutek, ze kterého by tekla pitná voda, a tak je důležité vědět, kde v přírodě lze doplnit zásoby kvalitní vody. Jednou z možností jsou přirozené zdroje, jako jsou studánky a prameny.
Studánky a prameny jsou přirozená místa, kde voda vyvěrá z podzemních vrstev na povrch země. Podzemní voda, která zde pramení, pochází z dešťových srážek, ty pak prosakují půdou a horninami, kde se přirozeně čistí a filtrují. Když se voda vrátí na povrch, vzniká pramen – často chladný a čistý zdroj pitné vody, který může být dostupný po celý rok. Studánky pak představují upravené prameny často se stavebními úpravami, které chrání vodu před nečistotami a usnadňují její odběr.
V dnešním článku se společně podíváme, na co si dát u těchto přírodních zdrojů pozor a jaké technologické vymoženosti lze použít k úpravě vody, aby byla bezpečná k pití.
1. Okolí pramene: čistota a poloha
Než se napiješ vody z přírodní studánky nebo pramene, podívej se na její okolí. Pokud se nachází v blízkosti chatařských oblastí, chalup nebo rekreační zástavby, je nutné zpozornět. Voda může být kontaminovaná odpadními vodami (průsaky z latrín či septiků). Také si všímej odpadků, zvířecího trusu nebo dokonce mrtvých zvířat – ty mohou být zdrojem nebezpečných bakterií a parazitů.
2. Vzhled vody
Voda by měla být čirá, bez zákalu, zápachu nebo slizu. Pokud má podezřelou barvu, plavou v ní listy, hmyz nebo se tvoří pěna či mazlavý povrch, raději se jí vyhni.
3. Stav pramene nebo studánky
Upravené studánky, které mají stříšku nebo zakrytí a dobře řešený odtok, jsou obecně méně náchylné ke kontaminaci. Voda by měla proudit – tekoucí voda se lépe „čistí“ sama přirozeným způsobem. Pokud voda stagnuje nebo je studánka zanedbaná, je vyšší riziko přemnožení bakterií.
4. Značení a informace
Některé studánky mají informační tabulky, QR kódy nebo jsou evidovány v online mapách, např. na estudanky.eu. Zde můžeš zjistit, zda někdo provedl rozbor vody, kdy naposledy a jaký byl výsledek. I když rozbor není zcela aktuální, jsou to cenná vodítka pro posouzení bezpečnosti.
5. Jak poznat „dobrou“ studánku
Pokud najdeš studánku s čistým okolím, upraveným výtokem a tekoucí vodou, je to dobré znamení. Zvlášť pokud je často navštěvovaná nebo pravidelně udržovaná (např. místními spolky), zvyšuje se šance, že je voda v pořádku.
6. Jak vodu upravit, aby byla bezpečná k pití?
Ani pokud zdroj vody splňuje předchozí body, není stoprocentně jisté, zda bude nezávadná. Pokud chceš mít ještě větší jistotu, existují různé jednoduché vychytávky, které lze na výletech do přírody využít:
Převaření vody – Jedna z nejspolehlivějších metod. Vodu přiveď k varu (100 °C) a nech ji vřít alespoň 10 minut (ve vyšších nadmořských výškách i déle). Tím zničíš většinu bakterií, virů a prvoků.
Filtrace – Přenosné filtry dokážou odstranit mechanické nečistoty a většinu bakterií a parazitů, neodstraní však viry. Existují různé druhy – od malých osobních filtrů až po větší pumpovací filtrační systémy. Vždy záleží na velikostí póru filtru. Nezapomeň také filtry pravidelně čistit a měnit.
Chemické tablety – Tablety s chlórem jsou lehké a snadno přenosné. Jejich použití vyžaduje určitou čekací dobu, než je voda bezpečná, a někdy mohou změnit chuť vody. Mohou ale vznikat vedlejší produkty chloru s organickými sloučeninami, které mohou být zdravotně závadné.
UV lampa – Přenosné UV sterilizátory jsou účinné proti bakteriím, virům i prvokům, ale neodstraňují nečistoty – voda by proto měla být předem přefiltrována.
Tyto metody můžeš i kombinovat. Získáš tak vyšší jistotu, že voda, kterou piješ, je opravdu bezpečná.
7. Pomocníci v mobilu
Aplikace jako Mapy.cz nebo Estudanky.eu ti mohou pomoci najít studánky i v terénu. Mnohé studánky jsou v těchto aplikacích už zanesené a často obsahují i komentáře od ostatních turistů. Ty si tak můžeš ověřit, zda byl v nedávné době pramen dostatečně vydatný a jestli nebyl znečištěný.
Za květen se nám podařilo zprostředkovat 49 workshopů ve 22 výjezdech. Na prvním místě v počtu realizací se s obrovským náskokem umístil Příběh kapky Jarmily s neuvěřitelnými 24 konáními. Stříbrná medaile by pak připadla překvapivému nováčkovi – workshopu Vodovodní síť v ohrožení. Ten však se svým počtem 7 o vítězství opravdu bojovat nemohl. Třetí by skončila Voda v krajině s číslem 5. O pořádání méně se dočkaly programy Putování s kapkou, Voda ve městě a Vodní infrastruktura. Cesta vody se jela pouze 1x. Co se veřejných akcí týče, se stánkem jsme se objevili ještě na jednom (pro letošek již finálním) Dni Země pořádaném v Čáslavi, dále jsme byli k vidění na Dni otevřených dveří Pražských služeb a měsíc jsme zakončili na Veletrhu EVVO v OC Chodov.
První květnový výjezd byl zároveň v současné době poslední návštěvou ZŠ Jirny. Anča a Marie tam završily naše působení workshopem Putování s kapkou (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). Hned v úterý se Marie a Bára vydaly do MŠ „Úsměv“ Benešov s Příběhem kapky Jarmily. Ve středu pak Anča a Bára zavítaly až do daleké ZŠ Častrov. Pro tamní žáky si připravily programy Cesta vody a Voda v krajině (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ).
Následující týden zahájily Anča a Marie v pondělí 12. 5. v MŠ Liška Bystrouška, kde seznámily děti s kapičkou Jarmilou. Majda a Bára zároveň vyrazily do ZŠ Chomutov, aby edukovaly žáky o vodě ve městě i v krajině. V úterý se Marie (s kapkou Jarmilkou) opět vypravila do MŠ „Úsměv“ Benešov, tentokráte v doprovodu Lucky (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). A nebyly to jen děti, kdo si tento týden Jarmilčiných dobrodružství opravdu užil. Maruška s ní cestovala ještě ve středu (ve společnosti Báry) a ve čtvrtek do dvou poboček pražské MŠ Opalinka.
Ve čtvrtek též Anča a Majda reprezentovaly H2Ospodař! na stánku o cestě vody a vodě ve městě na poněkud opožděném Dni Země v Čáslavi. V pátek odjely Kateřina a Anička do ZŠ Chotýšany, kde vzaly malé žáčky na Putování s kapkou. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Velký dík! Výukový program byl velmi propracovaný a poutavý. Velmi oceňuji osobní kontakt lektorů s dětmi, přátelskou atmosféru.“) Ani v sobotu jsme nezaháleli (a neodpočívali 😀 ), Annie a Kateřina byly k potkání na stánku o vodě ve městě při příležitosti Dne otevřených dveří Pražských služeb.
Čtvrtý týden započaly Anča a Kateřina v MŠ Řisuty okres Kladno workshopem o kapičce Jarmilce (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). Příběh kapky Jarmily byl opět v kurzu i následující dny. V úterý 20. 5. a ve středu 21. 5. ho Lucka, nejprve s Aničkou, poté s Majdou, prezentovala dětem MŠ Žižkova Poděbrady. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme za velice pěkně a precizně vypracovaný naučný program.“) Ve čtvrtek s ním pak Marie a Bára zajely do DS Jiřičky (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ). V pátek se konaly dva výjezdy pro starší žáky. Marie a Majda realizovaly programy Voda ve městě a Vodní infrastruktura v ZŠ Okříšky a Maka a Kateřina organizovaly pro studenty Křesťanského gymnázia vyšetřování havárie na vodovodní síti. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „workshop byl moc fajn, děkujeme za návštěvu“)
Závěrečný květnový týden jsme měli opravdu napilno. Pondělní dění poněkud připomínalo události minulého pátku. Maka a Nikča odcestovaly do ZŠ Jimramov s workshopy o modro-zelené infrastruktuře (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ) a vodovodech a kanalizacích (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme“), zatímco Majda a Kateřina nechaly studenty OA Heroldovy sady pátrat po příčině kontaminované kohoutkové vody. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkuji za organizaci tohoto projektu.“) V úterý pak program Vodovodní síť v ohrožení zprostředkovaly Klára a Kateřina studentům Letohradského soukromého gymnázia. V téže době líčily Marie a Johana Příběh kapky Jarmily dětem MŠ Tréglova.
Ve středu a ve čtvrtek pobývaly Terka a Majda v Olomouci. Cílovou destinací se stala ZŠ a MŠ Svatoplukova. První den se dostalo na školkové děti, lektorky jim přiblížily důležitost vody v životě s kapkou Jarmilkou. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Program byl pěkně zpracovaný pro danou věkovou skupinu.“) Den druhý patřil žákům základní školy. Mladší z nich se dozvěděli o chování vody v krajině, starší o vodovodní infrastruktuře. V pátek si Jarmilu převzaly Kateřina a Bára a vyrazily s ní do MŠ Herink. Poslední akcí tohoto měsíce, na níž jsme strávili hned dva dny, se stal Veletrh EVVO v OC Chodov. Pátek 30. 5. se ho se stánkem zúčastnily Lucka a Maka, v sobotu 31. 5. tam byly k vidění Alča a Majda.
Blížící se prázdniny nás tento červen nijak nezpomalí. Až do samého konce školního roku 2024/25 budeme jezdit za dětmi i studenty, po domovské Praze i do krajů vzdálených. Potkat nás budete moci na veřejných akcích takových jmen jako např. Mikroklima, Voda je život či Vědafest. Pokud byste i Vy měli zájem s námi v nadcházejícím školním roce něco podniknout, určitě nás kontaktujte přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb. Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
Představte si krajinu. Co vidíte? Zelenou louku? Pole pod modrou oblohou? Lesní cestu nebo horský masiv? A možná – někde v koutku – i vodu. Řeka mezi stromy, jezírko, kapky rosy nebo déšť na listí. Voda je totiž v krajině nejen přítomná, ale naprosto nezbytná.
Voda má v přírodě mnoho podob – teče v řekách, naplňuje rybníky, skrývá se v hloubkách jako podzemní voda. V České republice je právě podzemní voda důležitým zdrojem pitné vody – zajišťuje zásobování více než poloviny obyvatel. Tato voda vzniká velmi pomalu, když se srážky vsáknou do půdy a postupně prosakují do hlubších vrstev.
Přesto podzemní vodu často ohrožujeme – například intenzivním zemědělstvím, úbytkem vegetace a rychlým povrchovým odtokem. Změny klimatu přinášejí sušší období, silnější deště a méně sněhu. Co to znamená? Méně vody v půdě, řekách i podzemí.
Současně mizí i mokřady – místa, která vodu zadržují a poskytují životní prostor stovkám druhů. Mokřady, slatiny a rašeliniště fungují jako přírodní houby – zadržují vodu při deštích a pomalu ji uvolňují v době sucha. Pomáhají tak zmírňovat extrémy počasí, zlepšují kvalitu vody a vytvářejí jedinečné prostředí pro rostliny i živočichy. Slatina je přitom typ mokřadu s vysokým obsahem živin, často vznikající ve vlhkých, periodicky zaplavovaných oblastech. V minulosti jsme však tato území považovali za neúrodná a zbytečná – a tak jsme je vysušovali.
Vedle mokřadů hrají významnou roli i přehrady. Zadržují vodu, chrání před povodněmi a slouží jako zásobárna pro suchá období. Na druhou stranu ale narušují přirozený tok řek, ovlivňují mikroklima a omezují migraci vodních živočichů. Proto je důležité jejich citlivé umisťování a správné hospodaření.
Možná jste si někdy všimli, že některé řeky připomínají rovné kanály. Proč? Ve 20. století jsme je napřímili a oddělili od niv. Niva je přirozené záplavové území podél řeky, kam voda při vyšším průtoku přirozeně vystupuje. Tím se řeky zkrátily téměř o třetinu. Voda teče rychleji, nestačí se vsakovat, a hrozí větší povodně. Krajina přitom ztrácí svou schopnost vodu zadržet. Zároveň se snižuje odpar vody z řek a tím je negativně ovlivněn malý koloběh vody.
Dalším nepříliš šťastným krokem člověka byly meliorace – soubor technických opatření převážně z 50. let, jejichž cílem bylo odvést vodu z půdy. Pomocí drenážních trubek, příkopů nebo úprav terénu jsme chtěli zvýšit zemědělskou produktivitu. V době jejich vzniku dávaly meliorace určitý smysl, dnes je jejich důsledkem často vysušená půda, ztráta přirozené retenční schopnosti a vyšší náchylnost k erozi. Jejich odstraňování je ale nákladné a častým problémem je fakt, že často nevíme, kde přesně jsou umístěny.
Jedna dobrá zpráva ke stavu vody v krajině a roli člověka je – dá se to změnit. Vracíme se k přírodě: obnovujeme mokřady, meandry, remízky. Co kdybychom krajinu přestali upravovat podle svých představ a začali jí naslouchat? Co kdyby voda zase měla čas zůstat?
Zadržování vody přináší víc, než se zdá: chladí krajinu, podporuje život, zvyšuje odolnost zemědělství. A ještě vypadá krásně – tůně, květinové louky, pomalu tekoucí potoky.
Zkuste se při další procházce podívat, jak krajina kolem vás hospodaří s vodou. Je to příběh, který čteme každý den – jen ho musíme chtít vidět. A možná i přepsat.
Zajímají Vás konkrétní příklady? Podívejte se třeba na:
Letošním rokem připadly velikonoční svátky na duben a to pro nás znamenalo méně příležitostí zavítat do škol s našimi výukovými workshopy. Přesto jsme čas, který nám byl dopřán, využili na maximum a podařilo se nám za tento měsíc zprostředkovat 64 programů v 27 výjezdech. Stejně tak jako v březnu se největšího počtu realizací dočkal Příběh kapky Jarmily, jeli jsme ho hned 20x. O pomyslnou stříbrnou medaili by se tentokrát dělily hned tři workshopy – s 9 konáními se tak umístily Cesta vody, Voda v krajině a Vodní infrastruktura. Na třetí místo se vyhouplo naše stále ještě nové Detektivní pátrání kapky Jarmily (7) a zbylé příčky obsadily Putování s kapkou a Vodovodní síť v ohrožení (oba programy jsme pořádali 4x) a Voda ve městě, již jsme zorganizovali jen 2x. Jestli byl však pro nás duben něčím skutečně signifikantní, tak oslavami Dne Země – se stánkem jsme se jich zúčastnili hned 6x! Kromě několika pražských událostí jsme nechyběli ani v Berouně i v Mladé Boleslavi, ale o tom už více v našem článku…
Měsíc duben jsme zahájili velkým dvoudenním výjezdem do pražské Global Minded. V úterý 1. 4. jsme pořádali program pro žáky prvního stupně. Nikča a Majda se věnovaly nejmladším žáčkům, připravily pro ně workshopy Detektivní pátrání kapky Jarmily a Putování s kapkou. Ostatní žáci se prostřídali na programech Cesta vody, již vedly Terka a Johana, a Voda v krajině, o kterou se postaraly Anička, Tereza a Bára. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Skvělá práce. Hodně štěstí s dalšími spokojenými studenty.“) Ve středu se pak dostalo na žáky druhého stupně. Nikča a Margita zrealizovaly Vodu ve městě a Majda, Klára a Kateřina Vodní infrastrukturu (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme“).
Ve čtvrtek nás čekaly akce ve dvou mateřských školách. Marie a Kája zavítaly do Nového Strašecího, kde navštívily pobočky místní školky J. A. Komenského – MŠ U Lesíka a MŠ Zahradní. Přivezly s sebou kapičku Jarmilku (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). Nikča a Majda v tutéž dobu vedly detektivní pátrání po jejím kamarádovi Drahomírovi v MŠ Solnice (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme.“).
Druhý týden jsme započali v ZŠ Kolín 4, Maka, Margita a Klára tam seznámily žáky s jednotlivými úseky cesty vody. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Díky moc za pěkné dopoledne. 6 hodin v kuse je pořádný záběr…“) V úterý 8. 4. nechaly Nikča, Majda a Kateřina pátrat po kapce Drahomírovi děti kladenské MŠ Duhový svět (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). Do Kladna stejná trojice vyrazila i následující den – konkrétně do místní Montessori MŠ s Příběhem kapky Jarmily. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Moc děkujeme za Váš čas, práci a společnost ve školce. Ať se daří a hodně spokojených workshopů. Téma vody je potřeba šířit mezi lidi dále. Děkujeme“)
Ve čtvrtek jsme se rozjeli na opačné strany Středočeského kraje. Nikča a Majda uspořádaly programy Voda v krajině a Vodní infrastruktura na 3. ZŠ Rakovník (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ – „Žákům se workshop líbil, pamatují si hodně praktických věcí.“) a Maka a Annie strávily půl den v Mladé Boleslavi na místní SOŠ a SOU. S tamními učni a studenty vyšetřovaly havárii vodohospodářské sítě (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ). V pátek se opět dostalo na školkové děti. Marie a Johana odcestovaly do MŠ Čakovice II s workshopem o kapce Jarmilce. V neděli 13. 4. se pak Annie a Ondra zúčastnili se stánkem Velikonočního jarmarku a Dnu Země v pražské Uhříněvsi a zahájili tak dubnový maraton veřejných akcí.
Hned v pondělí třetího týdne jsme vyrazili na jeho další etapu. Majda a Anička reprezentovaly H2Ospodař! se stánkem při příležitosti Dnu Země v Berouně. Zároveň Anča a Tereza vzaly děti pražské MŠ Slunéčko na dobrodružství s kapkou Jarmilkou. Ve středu 16. 4. proběhl poslední výjezd před Velikonocemi. Marie zorganizovala Příběh kapky Jarmily pro dětičky DS Little Heroes Podolí.
S prázdninami za námi jsme nasadili vražedné tempo a udrželi jsme si ho až do konce měsíce. V úterý 22. 4. dorazily Anča a Tereza až do daleké MŠ České Libchavy, ke slovu se opět dostala kapička Jarmilka (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). Současně Majda a Klára zprostředkovaly první ze série výjezdů do ZŠ Jirny, na denním programu byla Cesta vody. Ve středu navštívily Marie a Kája děti MŠ Koloděje a s kapkou Jarmilou jim nastínily důležitost vody v životě (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). Ve čtvrtek se vydala na dalekou cestu Marie, která uspořádala Příběh kapky Jarmily pro děti MŠ Pod Kalichem Třebušín. (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkuji za krásný program, který je promyšlený, hodnotný a smysluplný.“) V tutéž dobu otevíraly Nikča a Majda téma Cesty vody a Vodní infrastruktury s žáky ZŠ Jirny a Maka a Terka prováděly studenty SPŠZEMGG Praha vyšetřováním havárie na vodovodní síti.
Pátek opět přinesl jednu akci v mateřské školce – hořovické MŠ Nemo, kam s kapkou Jarmilkou zavítaly Lucka a Marie, jeden program v ZŠ Jirny – Nikča a Klára zde zopakovaly Vodní infrastrukturu, a navíc jsme se opět objevily na Dni Země. Terka a Majda strávily ve stánku o vodě v krajině v Horních Počernicích deštivý den. O něco lepší počasí již měli víkendoví stánkaři, oslavující naši krásnou planetu zas v jiných lokalitách. V sobotu se Annie a Ondra účastnili mladoboleslavského Zeměfestu a v neděli tak Majda a Bára činily na Dni Země v Toulcově dvoře.
Pátý týden patřily dubnu již jen tři dny – všechny jsme je strávily v Jirnách. Ale nepředbíhejme, měli jsme toho na programu víc. Společně s Terkou, Nikčou a Margitou, které žáky ZŠ Jirny edukovaly o problematice vody v krajině (Hodnocení akce – VYNIKAJÍCÍ), se Maka a Majda po cca dvou týdnech vrátily do SOŠ a SOU Mladá Boleslav, pro tamní učně si tentokrát připravily workshop o vodovodech a kanalizacích (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ – „Spokojenost.“).
V úterý zprostředkovaly Nikča a Majda žáčkům ZŠ Jirny Putování s kapkou (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ) a Vodu v krajině a Anča a Tereza vyjely do MŠ Palachova Poděbrady, aby dětem vyložily roli vody v životě s kapkou Jarmilou (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ). Margita a Johana byly zároveň k potkání na stánku o cestě vody v parku Na Pankráci při příležitosti Dne Země pro MČ Praha 4. Ve středu 30. 4. pak realizovaly Maka a Majda další várku programů Putování s kapkou a Voda v krajině na ZŠ Jirny, Nikča a Alča navštívily MŠ Montessori ve Slaném s pátráním do ztraceném Drahomírovi (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Jste skvělý, díky moc za váš program.“) a Terka a Bára se účastnily kariérního dne na PřF UK.
Máme před sebou velice rozmanitý květen. Zastoupeny budou všechny věkové kategorie školou povinných účastníků a působit budete napříč celou republikou. Prim bude však i tentokrát jednoznačně držet workshop Příběh kapky Jarmily. Čeká nás též několik veřejných akcí. Potkat nás budete moci např. na samém konci měsíce pořádaném na veletrhu EVVO v OC Chodov. Pokud byste i Vy měli zájem s námi něco podniknout, určitě nás kontaktujte přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb. Volných termínů již v tomto školním roce zbývá pomálu, proto raději předem nahlédněte do kalendáře akcí nacházejícího se pod poptávkovým formulářem. Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
Angína, salmonelóza, lymská borelióza – to jsou onemocnění způsobená bakteriemi. Naopak chřipka, rýma nebo covid-19 jsou virové infekce. Proč je důležité mezi nimi rozlišovat? I to se dozvíte v dnešním článku o antibiotikách a s nimi spojenou antibiotickou rezistencí.
Pojďme si nejprve říci, jak fungují antibiotika a k čemu je lze využít. Antibiotika jsou léčiva, která nám pomáhají bojovat s bakteriálními infekcemi. Buď bakterie přímo ničí, nebo zastavují jejich množení, a tak dávají našemu tělu šanci se s nemocí vypořádat. Problém však nastává, když antibiotika používáme příliš často nebo nesprávně.
Bakterie se přirozeně neumějí antibiotikům bránit. Pokud se s nimi setkávají často, mohou si vytvořit mechanismy, jak jejich účinek obejít. Tento jev nazýváme antibiotickou rezistencí, kdy antibiotikum již nedokáže bakteriální buňku zničit. Rezistence se mezi bakteriemi šíří pomocí genetických mutací, které si bakterie mohou navzájem předávat. Tak se i bakterie, která se nikdy s antibiotikem nesetkala, může stát rezistentní.
Jak velký problém to je?
Každoročně umírá v Evropě přibližně 30 000 lidí na infekce způsobené rezistentními bakteriemi. Pokud se situace nezmění, očekává se, že do roku 2050 toto číslo vzroste na 1 000 000 úmrtí ročně.
Tipněte si, kolik procent antibiotik je předepsáno na nemoci, které nejsou bakteriálního původu. Je to až 40 %! Je tedy jasné, že značný posun by mohla přinést důkladnější diagnostika potom, co pacient dorazí na vyšetření k lékaři. Sami se můžete zamyslet, kolikrát jste už v životě dostali antibiotika. Bylo to vždy nutné a vedlo k tomu důkladné vyšetření?
Antibiotika však nejsou určena jen lidem, ale i zvířatům. V minulosti byla často používána k urychlení růstu hospodářských zvířat. V roce 2006 však EU tento postup zakázala a v roce 2019 byl zákaz rozšířen i na preventivní podávání antibiotik celým skupinám zvířat. Nadměrné užívání antibiotik v chovech může rovněž přispívat k šíření rezistentních bakterií, které se následně mohou přenášet i na člověka.
Voda jako cesta šíření rezistence
Pokud nám byla antibiotika předepsána, nevstřebávají se vždy kompletně, a to zejména při nedodržování stanoveného dávkování. Pak se jejich nezmetabolizované zbytky dostávají z lidského těla do kanalizace. Splašky pak směřují na čistírny odpadních vod (ČOV), kde se část antibiotik odbourá, ale ne všechny čisticí procesy jsou v tomto ohledu stoprocentně účinné. Kromě samotných antibiotik mohou v čistírnách přežívat i rezistentní bakterie, které se mohou šířit dále do přírodních vod. To znamená, že můžeme přispívat k rozvoji antibiotické rezistence, aniž bychom si to uvědomovali. Rezistentní bakterie či jejich geny byly již nalezeny i ve zdrojích pitných vod.
Každý z nás může přispět k omezení vzniku antibiotické rezistence:
Užívej antibiotika podle pokynů lékaře – pravidelně a až do konce předepsané dávky.
Pokud ti zbydou antibiotika, vrať je do lékárny, nevyhazuj je do odpadu ani do kanalizace.
Nikdy neužívej antibiotika preventivně bez důvodu.
Nedělej si samodiagnózu – pokud si nejsi jistý, zda máš bakteriální infekci, poraď se s lékařem.
Nepředávej svá antibiotika ostatním.
Antibiotická rezistence je globální hrozbou, kterou není radno podceňovat. Každý z nás může přispět svým drobným dílkem tak, že bude dodržovat doporučení lékařů a správně nakládat s antibiotiky.
V březnu jsme trhali rekordy! Každý pracovní den jsme vyrazily minimálně do jedné školy, častokráte paralelně do dvou až tří, a zvládli tak posunout naše školní maximum na neuvěřitelných 81 workshopů v 34 výjezdech. Největšího počtu realizací se dočkal Příběh kapky Jarmily, jely jsme jej hned 21x. Po té následovala 18x provedená Cesta vody a na pomyslný stupeň vítězů se dostalo ještě Putování s kapkou s počtem 11 konání. Dále se umístila Vodní infrastruktura (8), Voda v krajině (7) a Voda ve městě (6), společně s naším zcela novým workshopem pro MŠ Detektivní pátrání kapky Jarmily (6). Nejméně pořádání tentokrát připadlo na další novinku – Vodovodní síť v ohrožení pro SŠ se zatím jela pouze 4x. Se stánkem jsme se objevili také na rodinném festivalu Struny dětem.
První celý březnový týden znamenal též pro tuto chvíli poslední výjezdový týden do ZŠ Ústavní. Již v pondělí 3. 3. tam zavítaly Anča, Anička a Tereza s workshopem Cesta vody. V úterý se Terka a Majda vydaly až do ZŠ Muchova v Chlumci u Ústí nad Labem, kde představily programy Voda ve městě a Vodní infrastruktura (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Velmi pěkná práce. Jen tak dál.“). Ve středu pak zároveň jely Maka a Annie poprvé „naostro“ středoškolskou Vodovodní síť v ohrožení v ČAG České Budějovice (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ) a Nikča a Majda Detektivní pátrání kapky Jarmily pro mateřinky v MŠ Na Kocourku v Novém Strašecí.
Čtvrtek probíhal na mnoha frontách ve velice podobném duchu. Nikča a Majda uskutečnily druhou polovinu programu v MŠ Na Kocourku (opět se pátralo po ztracením Drahomírovi) a i Maka se vrátila do Českých Budějovic, tentokráte za doprovodu Denči do Gymnázia Jírovcova, kde lektorky studenty blíže seznámily s problematikou vodovodní infrastruktury (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme. Rádi vás zase u nás přivítáme.“). Navíc se Marie a Tereza věnovaly s žáky ZŠ Ústavní Vodě v krajině. ZŠ Ústavní pak patřily obě páteční paralelní akce – Anča, Tereza a Johana opět otevřely téma vody v krajině a Marie a Majda vzaly nejmladší žáčky na Putování s kapkou.
Druhý týden zahájily Anča a Majda v MŠ Čistá s Příběhem kapky Jarmily (HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ – „Jste skvělí. Jen tak dál.“). V úterý poté Nikča a Majda seznámily děti MŠ Slunéčko s tématem modrozelené infrastruktury a Marie a Johana odvedly první den kapičky Jarmily na MŠ Kladno. O druhý den na tytéž instituci se hned ve středu postaraly Marie a Majda. Čtvrteční dopoledne strávily Maka a Tereza na ZŠ Jarov, tamním žákům přiblížily chování vody v krajině (HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ). V pátek 14. 3. pak Majda a Margita zrealizovaly workshop Voda ve městě žákům 1. ZŠ T. G. Masaryka Milevsko (HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme.“)
Následující týden odstartovaly Anča a Nikča výjezdem do MŠ Dobřichovice programem o kapce Jarmilce (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Jeden z nejlepších programů. Děkujeme“). Současně též Anička a Margita vycestovaly až do daleké ZŠ Březová v Sokolově, kde s místními žáky otevřely téma vodovodů a kanalizací. I v úterý nás čekaly dvě lokality a neméně vzdálené. Nikča a Tereza vyrazily za školkovými dětmi do MŠ Úvaly s Jarmilkou (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ) a Majda a Maka do SPŠ a SZŠ Krnov s oběma workshopy pro středoškoláky – Voda ve městě a Vodovodní síť v ohrožení (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Ať se vám daří. Děkujeme za tuto možnost oživení či změny výuky. Workshop byl pro mne i pro žáky inspirativní.“).
Ve středu vzaly do terénu kapičku Jarmilku Lucka a Majda, namířeno měly do MŠ Vysoký Újezd. Ve čtvrtek 20. 3. se velká výprava o složení Marie, Majda, Terka, Tereza a Bára vydala do ZŠ Chyšky a přivezla s sebou všechny základoškolské workshopy ze série cesty vody – Putování s kapkou, Cestu vody a Vodní infrastrukturu (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Děkujeme za kvalitní výukový program.“) V pátek nakonec Anča a Marie zahájily výjezdový týden do ZŠ Zličín…
Čtvrtý týden byl zasvěcen ZŠ Zličín. Od pondělí do čtvrtka tam naše lektorky (jmenovitě Anča, Anička, Bára, Tereza, Majda, Kateřina, Terka, Margita, Maka a Marie) pořádaly pro tamní žáky prvního stupně programy Putování s kapkou a Cesta vody. (HODNOCENÍ AKCÍ – 3X VYNIKAJÍCÍ, 1X VELMI DOBRÉ – „Děkujeme. Opět přijeďte. Ať vám vydrží elán pro vaši práci.“) Ve středu 26. 3. se navíc Terka a Klára vydaly do MŠ Vřesová s oblíbeným Příběhem kapky Jarmily. V pátek 28. 3. se pak Terka a Majda (a Jarmilka) ještě jednou podívaly do MŠ Dobřichovice. A aby toho nebylo málo, o víkendu vystoupili Annie, Ondra a Terka se stánkem na rodinném festivalu Struny dětem.
Nabytý měsíc zakončily na poslední den přesně Anča a Majda návštěvou ZŠ Polesná s workshopem Putování s kapkou.
Ani v dubnu si nijak neodpočineme. Opět pokryjeme celé věkové spektrum školou povinných účastníků, tentokrát se však budeme držet převážně na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Velikonoční prázdniny si (a hlavně vám!) bohatě vynahradíme bohatou účastí na veřejných akcích, převážně při příležitosti Dne Země. Se stánkem nás tak můžete potkat nejenom v Praze, ale též např. v Berouně či v Mladé Boleslavi. Pokud byste i Vy měli zájem s námi něco podniknout, určitě nás kontaktujte přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb. Volných termínů již v tomto školním roce mnoho nezbývá, proto raději předem nahlédněte do kalendáře akcí nacházejícího se pod poptávkovým formulářem. Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
Zdokonalování vodárenských technologií je nevyhnutelným krokem pro zlepšení kvality pitné vody. Úpravny vody neustále rozšiřují seznam sledovaných látek, pro které bude potřeba zvolit účinné technologické kroky. Pojďme se v dnešním článku společně podívat na některé z nejnovějších vodárenských technologií.
Písková filtrace či filtrace přes jiný sorpční materiál nesmí chybět na žádné úpravně vody. Co kdybychom chtěli ale zachytávat jen látky o určité velikosti? To nám umožňuje membránová filtrace, při které voda proudí přes membránu s určitou velikostí pórů. Membrána je propustná pro vodu a všechny látky, které jsou menší než samotný pór. Největšími póry v membráně disponuje tzv. ultrafiltrace, která je schopna zadržet makromolekuly, bakterie a koloidní látky. O něco menší póry má nanofiltrace. Ta zvládne zachytit i vícemocné ionty ( např. Mg2+, Ca2+) a rozpuštěné organické látky (např. aminokyseliny, cukry a humusové látky). Ty nejdrobnější membránové póry má reverzní osmóza, přes její póry neprojdou ani jednomocné ionty (např. Na+ a K+).
Reverzní osmóza a nanofiltrace by se tak mohly zdát jako zázračné technologie na vše, co myslíte? Není tomu tak zcela. Pokud chceme vodu z těchto technologií využívat pro pitné účely, je potřeba ji před konzumací znovu obohatit o ionty vápníku a hořčíku. Kdybychom dlouhodobě pili vodu bez minerálů, pravděpodobně by nám ani nechutnala. Navíc bychom si mohli postupně vyplavit důležité minerály z našeho těla.
Protože membránová filtrace dokáže odstranit i ty nejmenší částice, může snadno docházet k jejímu zanášení a nárůstu biofilmu na jejím povrchu. Právě z tohoto důvodu je dobré alespoň část látek z vody odstranit ještě před membránovou filtrací.
Jistě znáte vodárenskou nádrž Švihov (někdy ne zcela správně nazývanou Želivka), která zásobuje Prahu pitnou vodou. Švihov i jiné vodárenské nádrže čelí výskytu sinic v důsledku častějších výkyvů počasí a vyššího přísunu živin do nádrže. Sinice a jejich produkty zvané řasové organické látky (AOM) jsou velkou výzvou při úpravárenském procesu. Slibnou technologií pro jejich odstranění by mohla být elektrokoagulace.
Elektrokoagulace je moderní obdoba chemické koagulace, která se využívá při úpravě vody. Zatímco při chemické koagulaci se do vody přidávají soli železa nebo hliníku jako koagulační činidlo, v elektrokoagulaci se tyto ionty generují přímo ve vodě pomocí elektrochemického rozpouštění kovových elektrod. Tento proces umožňuje shlukování organických látek do větších celků, které lze následně snadno odstranit filtrací. Elektrokoagulace je schopna cílit i na AOM, které bývají menších rozměrů a jsou hůře zachytitelné tradičními metodami.
Jaké další látky nás ve vodách ještě trápí? Především ty, které nelze odstranit běžnou filtrací nebo se nechtějí shlukovat do větších celků během koagulace. Některé mikropolutanty je vhodné rozložit na méně komplexní látky. Pokročilé oxidační procesy (známé také pod anglickou zkratkou AOP – Advanced Oxidation Processes) zahrnují chemické reakce, při kterých vznikají hydroxylové radikály (·OH). Ty jsou extrémně reaktivní a dokážou rozkládat organické látky až na oxid uhličitý a vodu. Zreagované organické látky je pak snadnější odstranit během filtrace. Tvorba hydroxylových radikálů může probíhat několika způsoby, např. pomocí reakce UV a peroxidu vodíku.
Každá technologie hraje při úpravě vody důležitou roli, ale žádná není všemocná. Proto se technologové snaží kombinovat více technologií, které zajistí odstranění nejširšího spektra látek. My se pak můžeme už jen těšit na kvalitní vodu z našich kohoutků.
V únoru jsme již měli výjezdově značně napilno, navštívili jsme hned 12 škol s 28 programy. Nejvíce pořádaným workshopem se tentokrát stala Cesta vody, zprostředkovali jsme ji dokonce 10x. Druhé místo patřilo Vodě ve městě s 8 realizacemi. Boj o bronz těsně vyhrál Příběh kapky Jarmily (5x) nad Vodní infrastrukturou (4x) a jediného uskutečnění se dostalo ještě Vodě v krajině. Kromě toho jsme již poctivě testovali naše zbrusu nové programy Detektivní pátrání kapky Jarmily (MŠ) a Vodovodní síť v ohrožení (SŠ), abychom s nimi od března mohli začít směle vyrážet do terénu. Se stánkem jsme též zavítali na Studentskou konferenci v Kolíně a festival Nakopněte svoji školu v Litomyšli.
Únorovou výjezdovou aktivitu jsme zahájily ve středu 5. 2. V MŠ Na Výšinách. Anča a Marie sem dorazily za dětmi s workshopem o kapičce Jarmile. Ve čtvrtek Nikča a Majda reprezentovaly H2Ospodař! se stánkem na Studentské konferenci v Kolíně. V pátek 7. 2. pak opět Anča tentokráte s Majdou zorganizovaly Cestu vody žákům ZŠ Žižkov (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ).
Druhý celý únorový týden jsme vyrazili do terénu již v pondělí, konkrétně do ZŠ Ústavní, kde Nikča, Majda, Margita a Johana zprostředkovaly žákům program Voda ve městě. V úterý poté Nikča a Majda odcestovaly až do daleké ZŠ Bouzov, kde s žáky interaktivně probraly témata vody v krajině i ve městě (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Žákům se moc líbila závěrečná hra, byli přímo nadšeni.“ „Žáci byli moc spokojeni, workshop je bavil.“) a Anča a Marie zopakovaly svoji předchozí návštěvu v MŠ Na Výšinách a představily kapku Jarmilu dalším dvěma třídám. V současné době naposledy se dvojice do dané instituce vrátila ve čtvrtek 13. 2., kdy přišla na řadu poslední školková třída.
Třetí týden se taktéž začínalo již v pondělí. 17. 2. se Majda a Margita vydaly za žáky ZŠ Krásovy domky s workshopy Vodní infrastruktura a Voda ve městě (HODNOCENÍ AKCE – VYNIKAJÍCÍ – „Moc děkujeme“). I na zbylé dva výjezdy tohoto týdne se mířilo daleko – do Českých Budějovic – a v poněkud jiném slova smyslu i vysoko, protože cílovou skupinou byli tentokrát středoškoláci. V úterý 18. 2. přijeli Kuba a Anička na Gymnázium J. V. Jirsíka a provedly místní studenty Cestou vody (HODNOCENÍ AKCE – VELMI DOBRÉ). V pátek pak prezentovaly Anička, Majda a Maka programy o vodovodech a kanalizacích a modrozelené infrastruktuře na Gymnáziu Česká. V neděli 23. 2. začínal v Litomyšli festival Nakopněte svoji školu, který trval až do úterka, za spolek se ho účastnily Terka a Nikča.
Poslední týden měsíce února znamenal další návštěvu ZŠ Ústavní. V pondělí 24. 2. tam Denča, Anička, Margita a Johana zrealizovaly workshop Vodní infrastruktura. Ve čtvrtek 27.2. se Nikča a Majda vypravily až do kuřimské ZŠ DiviZna, kde s tamními žáky otevřely problematiku cesty vody od přírody k člověku a zpět a chování vody ve městě. Pestrý měsíc poté v pátek uzavřely Terka a Anča v ZŠ Malá Hraštice programem Cesta vody.
Březen budeme mít NABITÝ! Nepřeháníme, velká písmena jsou zcela zasloužena – každý všední den nás čeká minimálně jedna akce, více bude spíše pravidlem než výjimkou. Opět se nebudeme držet zkrátka, zavítáme za školkovými dětmi i studenty středních škol. Budeme působit v domovské Praze i stovky kilometrů daleko. V programu se nám již objeví i naše nejnovější workshopy a my se moc těšíme, co na ně budete říkat. Ani víkendy nebudeme mít zcela volné. 29.-30.3. budeme vystupovat se stánkem na veřejné akci Struny dětem. Pokud byste i Vy měli zájem s námi něco podniknout, určitě nás kontaktujte přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb. Volných termínů již máme opravdu poskrovnu, proto raději předem nahlédněte do kalendáře akcí nacházejícího se pod poptávkovým formulářem. Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
Ještě na konci 20. století byla průměrná denní spotřeba vody na jednoho člověka v České republice okolo 180 l za den. Od té doby sice poklesla na dnešních 90–100 l na osobu, přesto nám i dnes značná část z ní proteče pod rukama zcela zbytečně. Napadlo vás někdy, kolik vody zbytečně odteče do kanalizace během čekání na požadovaný ohřev? A co možné úspory v oblasti energie za její ohřátí? Jakými alternativami můžeme nahradit užívání vody z veřejné sítě na provozní činnosti? V únorovém článku vám představíme jednoduchá i komplexnější opatření, jimiž výrazně ulehčíte nejen přírodě, ale i své peněžence. Protože každá kapka se počítá.
Nejvíce vody denně připadne na osobní hygienu. Jedná se přibližně o 40% celkové spotřeby! Když si to rozepíšeme, tak mytí rukou vychází na takové 3 l vody, napuštěná vana na 150 l a sprcha cca 60 l. To opravdu nejsou malá čísla. Jak bychom je mohli dostat dolů? Již z našeho krátkého výčtu vidíme, že sprcha by měla být preferovaným způsobem očisty těla. Není to ale tak jednoduché. Aby se nám sprchování opravdu finančně vyplatilo, měli bychom se držet v limitu 5 min. Určitě neprohloupíme ani výměnou staré sprchové hlavice za úsporný model, z 10 až 15 proteklých litrů za minutu se rychle dostaneme na 6 l. Obdobnou výhodu přináší i pořízení termostatické baterie.
Neměli bychom brát na lehkou váhu ani teplotu, na kterou vodu ohříváme. Optimální je nastavit bojler na 50–60°C podle tvrdosti vody. Zde ale pozor – nemusí se nám výrazně prodražit jen teplota vyšší, ale i příliš nízká. Už kolem 45 °C se ve vodě mohou množit bakterie typu Legionella. Máme na výběr i úspornější způsoby ohřevu samotného, kromě běžné elektřiny nebo plynu můžeme zapojit do oběhu i fotovoltaiku, termický solární systém či využít tepelného čerpadla.
Další výraznou úsporu představuje instalace spořiče nádržky do toalety, díky němuž můžeme regulovat objem spláchnutí od 0,5 l vody až do úplného vyprázdnění nádržky. Standardem jsou dnes toalety s duálním splachováním. Samozřejmostí je, aby toaleta neprotékala. Stejné pravidlo včasné opravy platí i pro neutěsněné kohoutky a baterie, sprchové hlavice či porušené zahradní hadice. Pro představu netěsnící kohoutek nás může týdně stát až 170 l vody. Nejde ale jen o těsnění – určitě se nevyplatí nechávat puštěnou vodu při činnostech jako je čištění zubů či mytí vlasů. Zároveň když čekáme, až začne téci teplá voda, nemusíme nechat studenou zbůhdarma odtéct do kanalizace, ale místo toho ji zachytávat např. na zalévání květin. I samotný průtok vody můžeme výrazně snížit, když nainstalujeme na vodovodní baterie perlátor. Do koupelny nám stačí průtok 2–3 l/min, do kuchyně o něco vyšší. Naším posledním koupelnovým tipem je zaměřit se na pračku. Staré modely praček měly spotřebu klidně až 90 l na jedno praní, s moderními se dostanete hravě pod 40 l. Pokud však její koupi momentálně neplánujete, určitě se vyplatí dodržovat alespoň základní pravidla zapínání pouze plné pračky a využívání vhodných programů.
Nyní se přesuneme do kuchyně. Pro někoho bude možná překvapení, že (plná) myčka je i bez použití úsporných programů úspornější než ruční mytí nádobí. A tím myslíme nejen 3x nákladnější umývání pod tekoucí vodou, ale i mytí v napuštěném dřezu. Pro jistotu zde ještě zopakujeme pár známějších maličkostí, na které se ovšem rozhodně nevyplatí zapomínat. Vodu z vařených potravin jako jsou brambory či těstoviny nemusíme prostě vylít, ale znovu ji využít na další přípravu pokrmů, např. na zahuštění omáček či vaření luštěnin. Taktéž zbylou vodu z rychlovarné konvice po vychladnutí můžeme opět využít na zalévání květin.
Podíváme se ještě na zahradu. Tady je systém opatření, která můžeme učinit ve jménu šetření s vodou, mnohem komplexnější. Od přidání substrátu, co dobře zadržuje vodu, do půdy před výsadbou, správné rozmístění rostlin dle toho, zda se jim dobře daří na světle či ve stínu, a přiřazení druhů se stejnými požadavky na zálivku k sobě, přes příznivou přítomnost stromů až po vyhýbání se dokonale střiženému anglickému trávníku. My se však zaměříme na vodu samotnou. Zahradu zaléváme ráno či večer, kdy je menší výpar vody a rostliny vodu snáze využijí. Pořízení hliněných zavlažovacích nádob do záhonů, díky nimž proudí do půdy skrze jejich stěny vlhkost a rostliny si sami berou, kolik jí potřebují, ušetří oproti klasické zálivce až 70–90% vody! Pokud máme možnost, určitě by stálo za to vyměnit zahradní hadici za automatický zavlažovací systém.
Velkým tématem je využívání dešťové vody – ta se totiž k zalévání zahrady (i pokojových rostlin) hodí pro svou nízkou tvrdost (měkkost) daleko více než voda z veřejné sítě. Navíc obsahuje dusík, který slouží jako přirozené hnojivo. Pořízením sudů či nádrží k zachytávání odtoku z okapů můžeme získat a uchovávat i několik hektolitrů tohoto cenného zdroje. Zalévání navíc není jediná činnost, při níž dešťovka najde své využití – dá se s ní bez problému vytírat podlaha či mýt auto … Jak nás však při čtení těchto rozmanitých aktivit napadne, toto již nelze provádět bez předchozí úpravy (filtrace a pročištění). V těchto případech je vhodné zachytávat vodu do podzemní nádrže. Díky temnému a chladnému prostředí se zde nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy.
A další velmi zajímavou a v současnosti se rozšiřující kategorií je využívání tzv. šedé vody. Co to ta šedá voda je a jak a k čemu ji můžeme doma využívat? To si řekneme zase v jiném článku.
Ať se již rozhodnete učinit jakákoliv úsporná opatření, důležité je přistupovat k nim zdravě a hlavně tak, abyste byli přesvědčeni o jejich smyslu. Ať už se rozhodnete šetrně hospodařit s vodou v jakékoli části svého života, příroda i vaše peněženka vám za to poděkují.
Rok 2025 je tu a my děláme, co můžeme, abychom vám i letos předali naši práci v ještě větším množství a kvalitnější podobě! Leden jsme strávili spíše v kanceláři, vymýšleli jsme, plánovali a počítali, … přesto se nám během něj podařilo uspořádat krásných 18 programů v 11 výjezdech. Kapička Jarmilka slavila svůj velký návrat, po prosincovém zimním spánku získala s počtem 15 první místo mezi uskutečněnými workshopy. Ostatní soutěžící se bohužel příliš nepředvedli – pouze její základoškolská pokračování Putování s kapkou, Cesta vody a Vodní infrastruktura dostala všechna po bodu za 1 realizaci. Objevili jsme se též na akci „Modrá domácnost“ aneb jak lépe hospodařit s vodou a rozvíjeli naše kompetence během exkurze v čistírně odpadních vod.
První letošní výjezd připadl na stejné datum jako loňský. 8. 1. vyrazily Terka a Marie za studenty PŠ Rooseveltova, aby jim co nejpřístupnější formou představily koloběh vody po naší planetě. A jejich podání Putování s kapkou vskutku slavilo úspěch. Tato nádherná poworkshopová zpětná vazba je toho přímým důkazem:
HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ
Děkuji za skvělý přístup, trpělivost a odvahu.
PŠ Rooseveltova
Třetí lednový týden již začala cestovat po školkách Jarmilka. Lucka, Anička a Marie s ní nejprve ve středu 15. 1. přijely do MŠ Voráčovská, ve čtvrtek a v pátek se pak výše zmíněné lektorky již bez Marušky vypravily až do nymburské MŠ Adélka (2x HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ).
Lucka pokračovala s cestováním s Jarmilkou i následující týden. V úterý 21. 1. v doprovodu Káji:
HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ
Děkujeme za skvělý workshop.
MŠ Motýlek
a ve středu 22. 1 společně s Ančou (HODNOCENÍ – VELMI DOBRÉ) názorně a hravě předváděly dětem z MŠ Motýlek, jakou roli sehrává voda v životě nás všech. Ve čtvrtek pak s Příběhem kapky Jarmily seznámily maličké z MŠ Všetaty Nikča a Marie. I jejich podání se účastníkům moc líbilo (HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ).
Poslední lednový týden byl již o něco rozmanitější. V pondělí 27. 1. zprostředkovaly Nikča, Majda a Denča program pro jednu třídu 1. stupně a jednu třídu 2. stupně ZŠ Lauderova. Jednalo se právě o předem avizovaná pokračování série o cestě vody z přírody k člověku a zpět, stejnojmennou Cestu vody a pokročilejší Vodní infrastrukturu. Úterý se neslo ve znamení velkého očekávání. Annie, Kuba a Denča uspořádali na půdě Toulcova dvora generálku našeho nového workshopu pro dospělé účastníky v rámci semináře „Modrá domácnost“ aneb jak lépe hospodařit s vodou. Ve středu vzaly Nikča a Majda tento měsíc Jarmilku do terénu naposledy. Zavítaly s ní do prostředí dětské skupiny Little Heroes, konkrétně do jejich smíchovské pobočky. Ve čtvrtek pak naši lektoři zakončili lednové akce exkurzí do čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Praze-Bubenči.
V únoru nás čeká skutečně pestrá škála programů od školkových a po středoškolské. A neméně široká je i oblast našeho působení, hranice Prahy a Středočeského kraje překročíme tolikrát, no, jen si počkejte na únorové hlášení. Dočkáte se v něm i jedné speciální akce. Ale nač být v tomto případě tajemní, vždyť festival Nakopněte svoji školu by mohl zaujmout i vás. Pro více informací se podívejte na webové stránky události. Volné termíny již aby pohledal. Pokud byste však i Vy měli zájem s námi ještě v tomto školním roce něco podniknout, určitě nás kontaktujte (přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb). Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
Pitná voda by měla být pro naše občany zdarma. Nadnárodní korporace zneužívají svou pozici a vyvádějí zisky do zahraničí. Voda je u nás nejdražší z celé Evropy. Tak i toto jsou některé z mýtů, které můžete často slyšet o platbách za vodu v České republice. V našem lednovém článku jsme se rozhodli si téma ceny vody rozebrat do detailu a ukázat, za co tedy vlastně platíme a jestli je to přiměřené.
Hlavním úkolem vodohospodářských společností je dodávka pitné vody do domácností, a to v dostatečné kvalitě dané vyhláškou (pitná voda musí splňovat 69 ukazatelů), a zároveň odvod a zpracování splaškových vod tak, aby se mohly zase bezpečně vrátit zpět do vodních toků. Každý, kdo je připojený k vodovodnímu řádu a ke kanalizační síti, má tak možnost obou těchto služeb využívat. Více se dočtete v lednovém článku.
Za co všechno tedy ve skutečnosti platíme?
Platba za vodu se skládá ze dvou složek, vodného a stočného, které vidíme na našich účtech. Platba za vodné je za výrobu a dodávku pitné vody do našich domácností. Platba za stočné představuje vše potřebné k odvedení spotřebované vody kanalizační a stokovou sítí na čistírnu odpadních vod, kde dojde k potřebnému vyčištění odpadní vody tak, aby mohla být vypuštěna zpět do řeky. Platby za vodné i stočné se pak počítají zvlášť, ale skládají se z podobných nákladů. Jedná se mimo jiné o náklady na odběr surové vody, chemikálie a spotřebu energií, ostatní provozní náklady, náklady na zaměstnance a údržbu zařízení a investice (tedy úpravny, rozvodné sítě a další infrastruktury), přiměřený zisk a daně. Ačkoli se různé složky promítají jinak do ceny za vodné a za stočné, v konečném důsledku se ale průměrné ceny za m3 u vodného a stočného pohybují na podobné úrovni. Průměrná cena za vodné a stočné v roce 2023 byla v ČR 112 Kč za kubík (tisíc litrů) dodané pitné vody.
Jak je to s těmi zisky vodohospodářských společností?
Cenotvorba za vodné a stočné je regulovaná zákonem a vyhláškou a je regulováno nejen jaké náklady si provozovatel může do cenotvorby zahrnout, ale také i přiměřená výše zisků. Každý provozovatel si sám stanoví výši plateb do tzv. rezervních fondů, které pak v budoucnu bude investovat do obnovy vodohospodářské infrastruktury. Stát mimo jiné uvádí také maximální výši ze sociálního hlediska – tedy nejvyšší možné sociálně únosné ceny pro každý kraj ČR. Podle sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) byla v roce 2022 průměrná výše zisků provozovatelů 5,7 %, což je asi 7 korun za tisíc litrů vody.
Jak se její ceny liší v rámci ČR?
Jak už jsme si řekli, každý provozovatel část ceny určuje sám. Stejně tak se některé náklady liší podle cen v regionu a také podle kvality surové vody či velikosti čistírny. Nakonec se tedy v rámci České republiky mohou ceny za vodné a stočné lišit výrazně. Pro rok 2025 bude například v Hradci Králové nebo ve Zlíně stát kubík vody 134 Kč, v Ústí nad Labem dokonce 149 korun a na Olomoucku 124 Kč. Na druhé straně v Karlových Varech jen 112 Kč, v Brně 107 korun, a v Českých Budějovicích pouze 93 korun za kubík. V Praze bude v roce 2025 stát 1 kubík vody 151 Kč.
Je tedy voda drahá?
Průměrná cena za vodné v ČR v roce 2023 činila 58 Kč/m3 a za stočné 54 Kč/m3, celkem tedy 112 Kč za kubík, v roce 2024 to bylo 128 Kč na kubík. Litr pitné vody z kohoutku tak vychází na 12 haléřů. Z dalších každodenních činností tak uveďme například jeden prací cyklus v průměrně úsporné pračce za 1,7 Kč, pětiminutová sprcha asi 6 korun (pouze za studenou vodu), plná vana 22 Kč a jedno velké spláchnutí pitnou vodou asi na korunu. Průměrně nás pitná voda stojí 13 korun denně na osobu. Přijde vám voda pořád drahá?
A co nás čeká v budoucnosti?
Variabilní položkou v platbách za vodné a stočné jsou prostředky do fondu na obnovu infrastrukturního majetku. Z těchto prostředků se budou financovat investice do modernizace vodohospodářské infrastruktury. S rostoucími požadavky na kvalitu pitné vody a zejména čištění odpadní vody (nově například odstraňování zbytků léčiv) budou právě investice významnou položkou v platbách za vodu. Ti provozovatelé, kteří důsledně tvoří rezervní fondy, tak budou snáze realizovat nové investice. Jak se bude cena vody vyvíjet ale skutečně uvidíme vždy až na počátku každého roku.
Ale o tématu budoucnosti ve vodohospodářské infrastruktuře se budeme bavit zase příště. Tak šťastný nový rok 2025!
První polovina adventního období ubíhala pro H2Ospodař! tempem shánění vánočních dárků se svátky klepajícími na dveře. Ve výjezdovém kalendáři jsme si otevřeli okýnko každý všední den a vyráželi s našimi workshopy za studenty převážně pražských škol. Až čtvrtý prosincový týden nastalo klidnější období. Všichni členové dokončili poslední pracovní povinnosti roku 2024 a poté se již odebrali strávit závěr roku zaslouženým odpočinkem. Celkově se nám za předvánoční prosinec podařilo zprostředkovat 24 programů ve 14 výjezdech. Programy pro starší žáky držely tentokrát prim – 10x se nám povedlo zrealizovat Vodu ve městě a 9xVodní infrastrukturu. Po 2 workshopech se dostalo i na Vodu v krajině a Cestu vody a s bramborovou medailí za jedno uspořádání by skončilo Putování s kapkou, které jediné se tento měsíc neodehrávalo přímo na půdě školy, ale u našich partnerů CCBC na jejich základně.
Prosincové akce jsme zahájili na ZŠ Ústavní. V pondělí 2. 12. zde Anča a Anička provedly žáky Cestou vody a v úterý se Nikča, Majda a Tereza věnovaly Vodě v krajině s dalšími dvěma třídami. Ve středu 4. 12. se konala jediná mimopražská událost za celý měsíc, a to výjezd do Kutné Hory do tamní ZŠ Žižkov. Annie a Maka se sem vypravily s Vodní infrastrukturou (HODNOCENÍ – DOBRÉ). Tentýž workshop jsme následně prezentovali i ve čtvrtek a v pátek na půdě Sunny Canadian International School. První den se vedení zhostila Denča, druhý Maka a Majda.
HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ
Děkujeme!
Sunny Canadian International School
Problematika vodovodů a kanalizací byla v kurzu i následující týden. Hned v pondělí 9. 12. s ní Annie a Kuba vycestovali do ZŠ K Dolům. Následujícího dne se sem vrátily Nikča a Majda s programem o modrozelené infrastruktuře. Ve středu 11.12. probíhaly paralelně hned dvě akce – Marie a Terka zavítaly do centra popularizace ochrany přírody U studánky poznání, kde se vydaly na dobrodružné Putování s kapkou se skupinkou domoškoláčků, a Nikča, Majda a Tereza vyrazily na ZŠ Curie s Vodou ve městě.
HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ
Moc děkuji! Žáky to opravdu velmi bavilo!
ZŠ Curie
Na stejné škole poté o den později proběhl workshop Vodní infrastruktura, žákům ho zprostředkovaly Maka a Majda:
HODNOCENÍ – VYNIKAJÍCÍ
Moc děkujeme, bylo to super a určitě objednáme znovu!
ZŠ Curie
V pátek 13. 12. jsme poprvé v tomto školním roce zavítali na školu střední, konkrétně na SŠ obchodní Belgická. Nikča a Majda zde se studenty otevřely téma chování vody ve městě.
Čtvrtý prosincový a zároveň poslední výjezdový týden v tomto kalendářním roce byl již zcela zasvěcen Vodě ve městě. Lektorky Nikča a Majda s ní v úterý 17.12. zavítaly napřed do ZŠ Pod Žvahovem a následně ještě jednou navštívily SŠ obchodní Belgickou. Ve středu ji pak podruhé zrealizovaly i na ZŠ Pod Žvahovem.
V lednu se do září reflektorů opět dostane kapička Jarmilka. Naše lektorky s ní budou vyrážet po Praze i Středočeském kraji. Hlavní cílovou skupinou budou tedy tentokrát převážně badatelé nejmladší – z mateřských školek. A dojde i na minimálně jednu speciální akci! Volné termíny mizí doslova před očima. Pokud byste však i Vy měli zájem s námi v roce 2025 něco podniknout, určitě nás kontaktujte (přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb). S přáním toho nejlepšího do nového roku Vám děkujeme za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
Krátkou sérii o čištění odpadních vod na závěr letošního roku zakončíme článkem o odstraňovaní fosforu, ve kterém částečně využijeme i znalostí z předchozích dílů. Fosfor je stejně jako dusík klíčovým prvkem pro rozvoj vodních květů na vodních nádržích. Když se jedná o nádrž vodárenskou, která slouží pro účely výroby pitné vody, může dojít k znesnadnění procesů úpravy vody na pitnou. Fosfor jako takový není v pitné vodě limitován, ale jeho vyšší zastoupení napovídá o možném fekálním znečištění vody, stejně jako v případě N-NH4+. To snadno odhalí biologický rozbor vody…
Fosfor se rovněž může vyskytovat jak v nerozpuštěné formě, tak ve formě rozpuštěné. Zůstává také dělení na anorganický a organický, který je zastoupen např. produkty metabolismu, které vylučuje každý z nás a dostávají se na městské čistírny odpadních vod. Anorganický fosfor představují dvě skupiny – tzv. orthofosforečnany (Portho) a polyfosforečnany (Ppoly), které jsou běžně obsaženy v pracích prostředcích. Jejich přeměny na Portho bude využito v rámci čištění odpadních vod, a to za pomoci mikroorganismů aktivovaného kalu. Ano, jak už tato předchozí věta napovídá, opět v tom budou mít prsty drobné organismy z biologické části. Ale známe i chemické způsoby…
Tak nejprve se podíváme na ten biologický způsob. Existují organismy, které dokážou fosfor ukládat do svých buněk jako zásobní látku. V podmínkách bez kyslíku jsou schopné tento fosfor využívat a vylučovat z buněk pryč do odpadní vody. Jakmile se opět dostanou do podmínek s kyslíkem, energii získávají z organických látek a tu, která přebývá, využijí opět k tvorbě zásobního fosforu. Z odpadní vody berou nejen ten fosfor, který byl před chvílí vypuštěn, ale také ten, který byl v odpadní vodě přítomen už na začátku. Tato bilance tedy pramení v to, že dochází k jeho odstranění, když jsou po zóně bez kyslíku udrženy po celou dobu až do konce podmínky s ve vodě rozpuštěným kyslíkem. Chemické cesty jsou daleko jednodušší – rozpuštěný fosfor je srážen solemi železa či hliníku a vznikají nerozpuštěné sole fosforu.
Fosfor uložený mikroorganismy ale nikam nezmizí, pouze se z vody dostane do kalu. Pro účely vypouštění vyčištěné odpadní vody to stačí, ale pro zpracování kalu je to další věc, na kterou je třeba brát ohled. Většina středních a větších čistíren zpracovává kal tzv. anaerobně – bez kyslíku. Vznik bioplynu, směsi primárně methanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2), je díky pozitivní energetické bilanci CH4 vítán, ale jak lze z předchozích znalostí vyvodit, dochází k uvolňování fosforu zpět do vody. Tato tzv. kalová voda se obvykle vrací zpět do technologické linky čistírny odpadních vod, a tak se fosfor dostává zpátky do cyklu. Vhodná je kombinace biologického a chemického způsobu, kdy se přímo vybízí srážení fosforu v kalové vodě…
Doufáme, že se vám tato minisérie líbila, a přejeme vám krásný závěr letošního roku a úspěšný vstup do toho dalšího. Máte se v něm na co těšit!
Autor: Martin (Martin Převrátil)
Pro potřeby článku popularizačně upraveno dle původního zdroje BINDZAR, Jan. Základy úpravy a čištění vod. Vydavatelství VŠCHT, 2009.
Voda urazí složitou cestu od zdroje až ke kohoutku a zpět do přírody. Žáci budou zkoumat každý její krok a odhalovat, co se může stát, když dojde k problému.
Měsíc listopad přinesl i nám charakteristický útlum v aktivitě, tedy té vnější, výjezdové. V jeho průběhu se nám podařilo zprostředkovat 20 programů pro školy ve 13 výjezdech. Podíváme-li se na workshopy samotné, tak stejně jako říjen ovládla též listopad Cesta vody, uskutečnili jsme ji hned 6x. Poté se však skóre výrazně změnilo. Druhé místo si nárokovala Voda v krajině s 5 konáními. Bronzová medaile by pak náležela 4x realizovanému Putování s kapkou. Až za ním by se s polovičním počtem provedení překvapivě zařadila jeho varianta pro školkové děti Příběh kapky Jarmilky společně s Vodou ve městě. Na zbývající Vodní infrastrukturu došlo tento měsíc pouze jednou. Navíc jsme se objevili se stánkem na festivalu Nechme se překvapovat v Zoo Liberec a zúčastnili jsme se též středočeské EVVO konference pořádané ve Vlašimi.
Listopadové akce jsme zahájili v pondělí 4. 11., kdy jsme přesně po měsíci znovu vyrazili do oblastí vzdálených, tentokráte až do Jihomoravského kraje. Annie a Ondra zde navštívili ZŠ Olbramovice a tamním žákům 2. stupně přiblížili témata cesty vody z přírody k člověku a zpět a vodovodů a kanalizací. Z této školy se nám dostalo krásné povýjezdové odezvy:
Hodnocení – VYNIKAJÍCÍ
Program byl perfektní, děkujeme!
ZŠ Olbramovice
Ve středu 6. 11. zahájily Nikča a Maka trilogii výjezdů do ZŠ Čestlice workshopem o chování vody v krajině. Opět s denní pauzičkou, v pátek 8. 11., vycestovaly Nikča a Majda za dětmi předškolními – do MŠ Montessori Kladno – pro něž si připravily pestrý interaktivní program s kapičkou Jarmilkou v hlavní roli.
Třetí týden měsíce jsme měli poněkud neobvyklý – žádné výjezdy do škol. Rozhodně jsme však nezaháleli! V úterý 12. 11. Ondra již tradičně reprezentoval H2Ospodař! na festivalu Nechme se překvapovat pořádaném naší partnerskou organizací CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity). Jako místo konání byl tentokrát zvolen severočeský Liberec a Ondrův stánek se nacházel v samotném království bílých tygrů – liberecké Zoo.
Paralelně v úterý a dále ve středu probíhala ještě jedna interní akce ve spolupráci s koalicí. V jejím pražském centru – U studánky poznání – si naši členové rozšiřovali obzory na semináři o procesech učení v neformálním vzdělávání s doktorem Nilsem Petterem Hauanem. Ve čtvrtek pak Terka a Majda opět vyrazily se stánkem na EVVO konferenci pro Středočeský kraj (už 14. v pořadí) do vlašimské paraZOO. Tématem letošního ročníku s názvem neODPADni! byla problematika odpadů. Lektorky zde pro zájemce z řad pedagogů zrealizovaly dílnu Cesta vody, v jejímž rámci uchopovaly danou látku z hlediska vodohospodářského, např. skrze čištění odpadních vod. Majda z celé akce sepsala report, který je k přečtení na našem blogu.
Další týden byl stále ještě svázán s organizací CCBC. V úterý 19. 11. uskutečnily Annie, Anička a Marie program o modro-zelené infrastruktuře pro žáky 3. ročníku základní školy U studánky poznání a ve středu ho tam Nikča zopakovala skupince domoškoláků. Taktéž ve středu Anička s Majdou pokračovaly po 14 dnech v našem působení na ZŠ Čestlice, ke slovu se zase dostala Voda v krajině. Pobyt H2Ospodař! na této škole zakončily o den později Nikča a Maka, které oslovily nejmladší žáčky hravým Putováním s kapkou. Z tohoto workshopu nám přišla krásná recenze:
Hodnocení – VYNIKAJÍCÍ
Dobrý den, moc děkujeme, krásně připraveno, vše výborné.
ZŠ Čestlice
Poslední týden se již přeci jenom odehrával ve znamení výjezdů do škol. Hned v pondělí 25. 11. se Majda a Maka vypravily do pražské ZŠ Ústavní, kde Putováním s kapkou (Hodnocení – VELMI DOBRÉ) pro tři třídy druháčků započaly naši rozsáhlou aktivitu na půdě této školy, která se bude průběžně odehrávat až do měsíce března. Úterý patřilo Nikče a Aničce, které se postaraly o pestrý program o jednotlivých úsecích cesty vody pro žáčky z odpolední družiny ZŠ Táborská. Čtvrtek a pátek strávily naše lektorky v ZŠ Duhovka, Cestu vody tamním studentům první den představil tým Annie, Anička, Margita a Johana a v ten druhý tak učinily Anča, Marie a Terka.
Měsíc prosinec bude náležet převážně Praze s několika výjimkami v podobě kratších výjezdů po Středočeském kraji. Cílit budeme tentokráte převážně na starší studenty z 2. stupňů ZŠ a SŠ s našimi stále ještě mladými workshopy Voda ve městě a Vodní infrastruktura. Volných termínů již do vánočních svátků a s nimi spojených školních prázdnin konce roku 2024 zbývá pomálu. Pokud byste však i Vy měli zájem s námi něco podniknout, ať už narychlo rovněž v prosinci či v až nastávajícím roce, určitě nás kontaktujte (přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb). Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
Ve čtvrtek 14. listopadu jsme po roce opět zavítali na středočeskou EVVO konferenci ve Vlašimi, kterou každoročně pořádá Podblanické ekocentrum ČSOP v areálu místní paraZOO.
Letošní ročník s podtitulem neODPADni! byl zaměřen na problematiku odpadů, konkrétně na jejich produkci, recyklaci, prevenci vzniku, třídění a zpracování.
Během úvodní prezentace se představilo několik spolků a organizací, mezi kterými byli Český svaz ochránců přírody Vlašim, Ekocentrum Huslík, Ekocentrum Čabárna, vzdělávací centrum TEREZA, Bezobalový obchod Vlašim nebo také organizace Na mysli se svým filmovým festivalem Země na talíři.
Následovaly 3 bloky dílen určené přímo pro přítomné učitele. V rámci jednotlivých dílen se dále z různých úhlů probíralo téma odpadů. Učitelé si mohli vybrat hned z několika programů: RVP po revizi – učíme o udržitelnosti, Mikroplasty ve vodě, Bez obal, neODPADni! a také námi realizovaná dílna Cesta vody.
Během dílny Cesta vody jsme s učiteli prošli náš stejnojmenný workshop, se kterým běžně jezdíme na základní školy. Prošli jsme si cestu pitné vody od zdroje přes spotřebiště až po recipient a diskutovali jsme také o tom, jak je to s čistírenskými kaly, které vznikají při čištění odpadních vod.
Po závěrečném rozloučení nám nezbývá než se těšit opět na příští ročník a další výlet do vlašimské paraZOO.
Během října jsme rozvíjeli spolupráci s projektem Ekoškola koordinovaným naším víceletým partnerem Vzdělávacím centrem TEREZA. Není žádnou novinkou, že certifikované Ekoškoly u nás mají workshopy cenově zvýhodněné. Do jedné z nich jsme se koncem měsíce vydali a pojali to skutečně ve velkém stylu.
Celý pracovní týden 21.–25.10. jsme strávili na ZŠ Vítězslava Hálka ve městě Odolena Voda. Sedm zkušených lektorů zde představilo programy Voda v krajině, Cesta vody a Voda ve městě neuvěřitelným 306 žákům!
Dostalo se nám krásné povýjezdové odezvy – 5/5 hvězdiček zaškrtnutých v našem dotazníku spokojenosti a nádherný komentář k programu Cesta vody: „Bylo to dokonalé!“ Velice si vážíme takovéto zpětné vazby, vždy jsme nesmírně rádi, když jsou naše workshopy pro účastníky skutečně přínosné a ti pak získané znalosti sami zakomponovávají do svých školních i každodenních životů. Toto je myšlenka udržitelné společnosti, kterou se spolu s projektem Ekoškola snažíme rozvíjet.
Moc děkujeme ZŠ Vítězslava Hálka za skvělou organizaci a těšíme se na budoucí shledanou!
Máte-li také zájem o některý náš workshop, neváhejte se nám ozvat, ať už jste, či nejste Ekoškolou. A pokud nejste, určitě se na tento koncept podívejte. Více o programu najdete zde https://ekoskola.cz/.
Předchozí měsíc jsme rozebírali, proč to na městských čistírnách odpadních vod běžně bublá, na což volně navážeme i dnes. Důvodem tedy bylo vhánění vzduchu do nádrží, ať už v mechanické části pro odstranění písku nebo v části biologické pro podporu funkce mikroorganismů, které pak zpracovávají uhlík z rozpuštěných organických látek a vodu nám příhodně čistí. V biologické části ještě chvíli zůstaneme, a to tento a dokonce také příští měsíc. Dnes si povíme něco o tom, jak se na čistírnách odpadních vod odstraňuje dusík, za měsíc se můžete těšit na krátký článek o fosforu.
Dusík, který přitéká na městské čistírny odpadních vod, lze dělit podle několika kategorií. První z nich je na nerozpuštěné a rozpuštěné formy, kdy ty rozpuštěné zpravidla převažují. Poté může být organický (např. močovina) nebo anorganický, který se ještě dál dělí na amoniakální (N-NH4+) a dusičnanový (N-NO3–). Někdy se může vyskytovat též dusitanový (N-NO2–), ten je ale normálně nestabilní a běžně se nevyskytuje. Klíčem k odstraňování dusíku na čistírnách odpadních vod tak bude přechod mezi jednotlivými formami a jeho konečný převod na N2 – plyn, který uniká do atmosféry, jejíž velkou část tvoří.
Nerozpuštěné formy dusíku jsou zpravidla odstraněny už v mechanické části a do biologické části se tedy dostávají jen ty formy rozpuštěné. Organický dusík určité mikroorganismy z aktivovaného kalu přeměňují na N-NH4+. Přeměněný i ten původní N-NH4+ jsou v probublávané části za přítomnosti kyslíku skupinou tzv. nitrifikujících organismů převedeny na N-NO3–, z čehož získávají energii pro své působení v nádrži. Poslední z kroků vyžaduje podmínky s nulovou koncentrací kyslíku a přítomné N-NO3– jsou skupinou tzv. denitrifikujících organismů převedeny až na plynný N2 unikající z vody pryč.
Procesy, kterými se z odpadní vody odstraňuje dusík, jsou ve skutečnosti velmi složité a vyžadují, aby byly dodržovány poměrné přísné podmínky. Přítomnost kyslíku ve vodě není rozhodně podmínkou jedinou – roli hraje také teplota odpadní vody, její složení nebo třeba tzv. stáří aktivovaného kalu. Umět příhodně kombinovat a správně navrhnout jednotlivé části čistírny bývá opravdu oříšek. Její reálný provoz posléze většinou potřebuje zásahy technologa, který se úpravami stará o to, aby vše probíhalo ideálně tak, jak má. Účinné odstranění dusíku tvoří důležitou součást ochrany povrchových vod, aby nedocházelo k nadměrnému přísunu živin pro rozvoj vodních květů či zhoršení kvality zdrojů pro účely výroby pitné vody.
Autor: Martin (Martin Převrátil)
Pro potřeby článku popularizačně upraveno dle původního zdroje BINDZAR, Jan. Základy úpravy a čištění vod. Vydavatelství VŠCHT, 2009.
Za měsíc říjen se nám podařilo zprostředkovat již 33 programů ve 14 výjezdech! Co se rozložení jednotlivých workshopů týče, nejvíce jsme tentokrát realizovali Cestu vody a to hned 8x. Na druhém místě za ní by se umístil Příběh kapky Jarmily pro mateřské školky s počtem 7. 6x proběhly Voda v krajině a Voda ve městě, přestože se obvykle nejednalo o objednanou kombinaci. Další by skončila Vodní infrastruktura se 4 výjezdy a nejméně jsme tento měsíc podnikali Putování s kapkou (2x). Kromě toho jsme se též zúčastnili slavnostního vysazení nové aleje v Roprachticích, kam jsme přijeli se stánkem, a 3 konferencí EVVO nejen na území Prahy.
Říjnový program jsme zahájili vskutku velkolepě vycestováním až do dalekých Prachatic. Annie, Nikča a Majda zde v pátek 4. 10. zprostředkovaly pro studenty tamní základní školy workshopy Voda ve městě a Vodní infrastruktura. Hned následujícího dne vyrazila Majda, tentokráte v doprovodu Terky, do terénu znova. Lektorky zavítaly se stánkem Voda v krajině do obce Roprachtice při příležitosti slavnostního vysazení aleje ovocných stromů.
Druhý týden začal sice výjezdově pozvolně, ovšem již s očekáváním velkého finále na jeho samotném pracovním konci. Nejprve se však čtveřice našich lektorek rozehřála návštěvou dvou vzdělávacích ústavů. Ve středu 9.10. Nikča s Majdou seznámily děti MŠ Poděbrady Studentská s Příběhem kapky Jarmily. Na čtvrteční výpravu do pražské ZŠ Duhovka s sebou vzaly ještě Maku a Marii, a společně pak žáky zasvětily do tajů Vody v krajině.
Nadešel pátek 11. října a s ním dlouho očekávaná událost – 15. krajská konference environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), jejíž spoluorganizátory jsme se letos stali! Akce probíhala v Praze v Národní technické knihovně a zúčastnilo se jí na sto učitelů a učitelek z různých úrovní vzdělávání. Na výběr měli ze zajímavých přednášek a diskuzních bloků v dopolední části programu. Odpoledne pak probíhaly ve dvou blocích workshopy. V obou segmentech účinkovaly i naše zástupkyně. Annie přihlášené zapojila do kooperativní hry na téma modrozelené infrastruktury a Denča představila svým účastníkům důležitost vodní infrastruktury. Report z celé konference je k přečtení na našem blogu.
Následující dva týdny jsme měli mimořádně nabité. Vždy po šesti akcích během pěti pracovních dnů a rozhodně nešlo „jen“ o vlastní vzdělávání mládeže. Pondělí 14. 10. zahájily Anča a Anička pobytem na fakultativní základní škole Umělecká, kde malé žáčky provedly dobrodružným Putováním s kapkou. V úterý vyrazil Ondra do Libochoviček, do místní soukromé ZŠ Heuréka, a odhalil tamním svěřencům jednotlivé kroky Cesty vody.
Ve středu pak zároveň působili Nikča a Majda v plzeňských dětských skupinách sdružených pod Školkou Pastelková s kapičkou Jarmilkou a Annie, Tomáš a Maka na základní škole Unhošť, kde zrealizovali hned třikrát náš relativně nový program pro starší žáky Vodní infrastruktura. Další čtyřčlenná skupina se vydala na cesty ve čtvrtek 17.10. – Nikča, Maka, Margita a Johana vylíčily dětem Křesťanské MŠ Eliáš Příběh kapky Jarmilky.
Čtvrtý pracovní týden jsme celý strávili na půdě ZŠ Vítězslava Hálka ve městě Odolena Voda. V pondělí 21.10. zahájily Nikča, Majda a Anička akci workshopy Voda v krajině a Voda ve městě. V úterý již první dvě výše zmíněné lektorky prezentovaly téma Cesta vody (Hodnocení – VYNIKAJÍCÍ) a svůj denní pobyt opět zakončily Vodou ve městě. Stejné dva programy realizovaly ve středu Nikča a Maka a ve čtvrtek se toho ujal tým Annie, Tomáš a Maka. V pátek pak Anča a Majda zakončily naše působení na škole přiblížením problematiky soužití vody s krajinou posledním dvěma třídám.
Těm, co poctivě počítali, jistě neuniklo, že do šesti akcí na týden vždy jedna chybí a že by se mělo jednat o onu specialitku. Pátek 18. října po týdnu opět patřil konferenci EVVO. Tentokrát Majda vycestovala do střediska ekologické výchovy Švagrov u Olomouce, kde představila práci našeho spolku. Úterý 22. října jsme se pak objevili hned na třetí EVVO akci za tento měsíc. V tomto případě pořádané již tradičně ve středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr a zaměřené na učitele mateřských škol, kam vyrazila se stánkem H2Ospodař! Kája.
Pořádně nabitý měsíc zakončily jediným výjezdem posledního týdne Terka a Nikča, které vedly v rámci dětského festivalu Ji.hlava dětem workshopy Cesta vody pro starší účastníky akce a Příběh kapky Jarmily pro ty nejmenší z nich.
Listopadové termíny mizí doslova před očima a v kalendáři už se sotva najde místečko přes všechny ty výjezdy do krajů blízkých i vzdálených, za žáky všech úrovní vzdělání. Zahálet rozhodně nebudeme! Pokud byste však i Vy měli zájem s námi něco podniknout, určitě nás kontaktujte (přes formulář Poptávka nebo individuálně v případě speciálních potřeb). Děkujeme Vám za přízeň a na viděnou v nadcházejících měsících!
V posledních týdnech a měsících se snažíme ze všeho nejvíc nastavit směřování našeho projektu na budoucí roky, zaměřit se na kvalitu workshopů a zdokonalovat naše hlavní vzdělávací oblasti (Vodní infrastrukturu aVodu v krajině).
Přesto jsme udělali trochu krok stranou a(idíky dlouhodobé spolupráci s Magistrátem hl. m. Praha) jsme se stali odbornými garanty konference environmentálního vzdělávání, výchovy aosvěty – EVVO 2024.
Letošním tématem byla Voda a zeleň ve městě s důrazem na důležitost stromů, ataké proto jsme výzvu rádi přijali.
Konferenci pořádanou 11. října v Národní technické knihovně nakonec navštívilo na sto učitelek a učitelů z různých úrovní vzdělávání. Po skvělých úvodních přednáškách, o něž se postarali David Stránský a Jan Richtr jsme následně sledovali zajímavé diskuzní bloky například s Janem Bartáčkem, Michaelou Palla Kouckou, Michalem Křivohlávkem a Ondřejem Flanderkou o tom, jak budovat modrozelenou infrastrukturu v Praze azachovat jak modrou, tak zelenou stranu problematiky.
Nebo s Noemi Bravenou, Viktorií Seifertovou a naší Alčou (Alenou Rokovou), které se zaobíraly předmětem dostání zeleně do výukových programů. Přítomni jsme byli idebatě s Janem Smrčkou, Adamem Táborským a Jiřím Cafourkem o využití školních zahrad ve výuce.
V rámci odpoledního programu jsme měli na výběr hned z deseti workshopů s pedagogickou i odbornou tématikou rozdělených do dvou bloků po pěti seminářích. Za projekt H2Ospodař! vystoupila v prvním bloku Annie (Annelie Kadlecová) s ukázkou role-playingové hry na téma Voda ve městě – jak připravit naše města na klimatickou změnu. V bloku druhém pak účinkovala Denča (Denisa Čadková), jež se věnovala problematice Vodní infrastruktury ve městě – jak je drahocenná voda, co nám teče z kohoutků?
Věříme, že účastníci konference velmi oceňují skvělou možnost se zase o něco více vzdělat v oblastech vody amodrozelené infrastruktury. Apokud by to nestačilo, naše vzdělávací programy jsou neustále k dispozici!
Čištění odpadních vod představuje nedílnou součást fungování naší společnosti. V minulosti a vlastně i v současnosti v případě rozvojových zemí je špatná kvalita vody důvodem přenosu vážných nemocí typu cholera či tyfus. Většina tzv. městských čistíren odpadních vod v České republice, které čistí primárně odpadní vody z domácností, pracuje na mechanicko-biologickém principu. Když pak někdo třeba jde kolem městské čistírny, může si povšimnout, že to tam v některých nádržích tak nějak bublá. A dnes si krátce povíme o tom, proč tomu tak je! Uvidíme, co vše stihneme…
Mechanická část čistírny bublat může, ale nemusí. Nejprve se na česlích odstraní nejhrubší nečistoty jako třeba hygienické potřeby. Pak většinou následuje lapák písku, který může mít několik provedení, kdy alespoň jedno z nich bublá. Na jednu stranu je dodáván vzduch, který v nádrži vytvoří vír, a zrnka písku se jeho pomocí dostanou až do sběrné jímky na dně. Tento způsob lze velmi příhodně kombinovat s odstraněním plovoucích látek, např. tuků, které vír vynese vzhůru a jsou pak odstraněny z hladiny. Mechanická část je často u větších čistíren ještě zakončena usazovací nádrží, kde klesají ke dnu jemnější nerozpuštěné částice, které doteď čistírnou prošly.
Biologická část bublá zpravidla u všech klasických městských čistíren odpadních vod, původcem je opět vháněný vzduch. Jak název napovídá, v této části probíhají biologické procesy, za které může směsná kultura mikroorganismů – aktivovaný kal. Tyto organismy potřebují pro své fungování kyslík, díky kterému mohou odstraňovat ve vodě rozpuštěné uhlíkaté znečištění z organických látek. Za účelem urychlení jejich funkce musí být do odpadní vody vháněno velké množství vzduchu, ze kterého se kyslík ve vodě rozpouští a organismy ho tak mohou využívat. Rozpuštěný kyslík jako takový hraje velkou roli také při odstraňování dusíku a fosforu, ale o tom si povíme třeba zase někdy příště, ať se máte na co těšit!
Bez toho, aby to na městské čistírně odpadních vod bublalo, by to asi opravdu nešlo. Čistící procesy probíhají samy o sobě i běžně v přírodě, jejich rychlost je ale limitována podmínkami a právě přístup a dostatek kyslíku mají v této situaci velké slovo. Řešení urychlením procesů na čistírnách odpadních vod ale rozhodně není zadarmo, jelikož dodávka kyslíku, resp. vzduchu, zde vytváří největší část spotřebované energie k zaplacení…
Autor: Martin (Martin Převrátil)
Pro potřeby článku popularizačně upraveno dle původního zdroje BINDZAR, Jan. Základy úpravy a čištění vod. Vydavatelství VŠCHT, 2009.
