H2Osmička aneb osm vodních zásad

  1. Vypínáme vodu při čištění zubů a radši používáme kelímek
  2. Na záchodě využíváme dvojčinné splachování
  3. Na kohoutcích máme nainstalované perlátory a ve sprše úsporné hlavice
  4. Velké množství nádobí umýváme ve dřezu, místo pod tekoucí vodou. V případě, že máme myčku nádobí, ji zapínáme až při jejím úplném naplnění.
  5. Omezujeme koupání v plně napuštěné vaně a raději si dáme osvěžující sprchu.
  6. Pro zalévání zahrádky využíváme i shromažďovanou dešťovou vodu
  7. Pijeme kvalitní pitnou vodu z kohoutku a nezatěžujeme tak životní prostředí plastovými obaly
  8. Záchod není skládka: do záchodu nevyhazujeme zbytky léčiv, chemických látek (barvy, laky), použitý olej po smažení, ale ani hygienické pomůcky kromě toaletního papíru.
Učte děti šetřit vodou již od malinka!!!

A PROČ?

  1. Čištěním zubů při otevřeném kohoutku může každý z nás vyplýtvat při jednom čištění až 25 litrů vody. Ročně je to pak přibližně 18 000 litrů. Tolik vody by stačilo k naplnění 5 rodinných bazénů a takové plýtvání nás stojí přibližně 1 500 Kč na osobu ročně.
  2. Splachování toalety je velkým spotřebitelem pitné vody. Na jedno spláchnutí záchodu bez dvojčinného splachování může připadnout až 10 l vody. V případě vykonávání malé potřeby čtyřikrát za den se nám tak ztratí 40 l pitné vody naprosto zbytečně. Při využití dvojčinného splachování lze na jedno spláchnutí malé potřeby využít pouze 3 l pitné vody a tím ušetřit až 28 l pitné vody denně. Ročně tak můžeme ušetřit přibližně 800 kč/osobu.
  3. Perlátory provzdušňují vodu a zároveň omezují a usměrňují její průtok. Právě díky provzdušnění nedochází k pocitovému poklesu průtoku vody, avšak opravdový průtok je nižší. Běžný průtok kohoutkem bez perlátoru je přibližně 15 l/min. Perlátor je schopen snížit tento průtok až na 3 l/min, aniž by byl snížen komfort při mytí rukou apod. Zařazením perlátoru je tedy možné ušetřit až 80 % protékající vody z kohoutku. Na stejném principu pak pracují i úsporné sprchové hlavice v koupelně.
  4. Jako čištění zubů při puštěném kohoutku i mytí nádobí při puštěném kohoutku přináší zbytečné plýtvání pitnou vodou v případě mytí velkého množství nádobí. Při mytí nádobí po dobu 6 minut při otevřeném kohoutku vyplýtváme až 90 litrů vody. Nejlepším způsobem je mýtí většího množství nádobí v napuštěném dřezu, které nám může ušetřit až 50 litrů vody na jedno takové mytí.
  5. Jedna koupel v plně napuštěné vaně odpovídá přibližně 100 – 200 litrům pitné vody. Když nahradíme každou takovouto koupel osvěžující pětiminutovou sprchou i bez úsporné hlavice ušetříme přibližně 25–125 litrů vody což ročně znamená úsporu přibližně 750–3800 kč/osobu.
  6. Pokud je to možné a je dostatek srážek, je dobré využívat pro zalévání zahrádek i dešťovou vodu shromažďovanou v nádržích nebo sudech. Ale to každý správný zahradník už jistě ví.
  7. Pitná voda z kohoutku podléhá pravidelným a přísným kontrolám kvality a testy ukazují, že je stejně kvalitní nebo dokonce kvalitnější než voda balená. Zároveň tak nepřispíváme ke tvorbě plastových odpadů. Výhodou pití vody z kohoutku je mimo její kvalitu i cena. Za litr pitné vody z kohoutku zaplatíme v průměru 0,083 Kč.
  8. Záchod není skládka, a léčiva, chemikálie ani zbytky potravin a fritovací oleje do něj nepatří. Zbytky potravin a oleje mohou ucpávat kanalizaci a zároveň podporují množení krys ve stokách. Léčiva a chemikálie splachované do záchodu následně škodí na čistírně odpadních vod (rezistence bakterií na antibiotika, zhoršení čištění odpadních vod). Častou otázkou bývá kam tedy s tuky? Nejlepší možností je přelít je do plastových lahví a odnést do sběrného dvora.