Praha – odkud pitná voda do domácností teče a kde končí

Otočíme kohoutek – teče voda. Spláchneme -teče voda. Pereme – teče voda. Jede myčka – teče voda. Voda v domácnostech zkrátka teče proudem. Ale kde se tam vzala? Odkud Pražane berou vodu, jak a kde se upravuje, kde se čistí poté, když opustí domácnosti a kde končí, když projde čistírnou odpadních vod? Jaká je cesta vody v Praze?

Přestože spotřeba pitné vody nejen v hlavním městě od roku 1990 s malými výkyvy stále klesá, s hodnotou 114 litrů na osobu a den (z roku 2019) spotřeba vody v hlavním městě velmi převyšuje celorepublikový průměr (cca 90 litrů). V roce 2020 ji bylo pro 1,33 milionů Pražanů a 225 tisíc obyvatel Středočeského kraje vyrobeno přes 106 milionů m3. A to hned z několika vodních zdrojů.

Do domácností v severní části města přivádí vodovody převážně vodu pocházející z 680 vrtaných studní podél řeky Jizery, která je upravena břehovou filtrací a dalšími procesy v ÚV Káraný. Ta je mimochodem nejstarší ze tří pražských úpraven vody, v provozu je již od roku 1914.

Úpravna vody Káraný
Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace

Až tři čtvrtiny Pražanů však využívají pitnou vodu vyrobenou v největší a nejmodernější pražské vodárně ÚV Želivka. Tam se upravuje voda z vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce, jenž je největší svého druhu nejen v České republice, ale dokonce v celé střední Evropě. Při výstavbě nádrže mezi lety 1965 a 1975 byly obce Švihov a Zahrádka odsouzeny k vystěhování a zatopení. Před vlastní úpravou zde dochází i k takzvané biologické indikaci toxicity surové vody využitím pstruha duhového, který je v prvním roce svého života extrémně náchylný ke změnám v kvalitě vody. Ze Želivky je voda dopravena téměř 52 km dlouhým štolovým přivaděčem do vodojemu Jesenice, odkud dochází k její distribuci do různých částí Prahy.

Úpravna vody Želivka
Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace

Poslední z pražských úpraven vody se nachází v Podolí. Přestože od roku 2002 slouží výhradně jako rezervní zdroj pitné vodu pro hlavní město, prochází nyní rekonstrukcí, zavádí se zde nové technologie schopné odstranit z vody i pesticidy nebo léčiva, aby mohla být od roku 2025 opětovně spuštěna. Ještě před dokončením prací ale už bude částečně v provozu kvůli výpadkům dodávky spojeným s modernizací ÚV Želivka.

Úpravna vody Podolí
Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace

Různé instituce a hygienické služby dbají na kontrolu kvality pitné vody po celou její cestu od zdroje až k vodoměrům spotřebitele. Hodnotí se více než 100 různých parametrů – mimo teplotu, množství obsaženého chloru či železa třeba i zákal nebo zápach. Není proto třeba v domácnostech napojených na veřejný vodovod investovat do dodatečných filtrů, vhodnějším řešením nižší kvality vody je péče a případná výměna rozvodů v rámci napojených objektů.

Stoková síť hlavního města, která měří přes 3 700 km, přivádí znečištěnou vodu do Ústřední čistírny odpadních vod nebo do některé z více než 20 pobočných čistíren. Tyto v loňském roce přečistily více než 110 milionů m3 odpadní vody z domácností a průmyslové produkce.

Pražská kanalizace
Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace

Odpadní voda z pražských domácností a podniků je sváděna do jednotného kanalizačního systému společně s vodou srážkovou. Pouze v některých sídlištních oblastech jsou vytvořené speciální kanalizační sítě pro svod dešťové vody. Potrubím se znečištěná voda dostává do Ústřední čistírny odpadních vod v Troji (ÚČOV) či do jedné z pobočných čistíren (PČOV), např. v Kbelích, Zbraslavi, Miškovicích,…

ÚČOV patřila v době svého spuštění roku 1966 mezi největší v celé Evropě. V činnosti nahradila Starou čistírnu, jež svou funkci plnila přes 60 let. Záhy však i ona přestala být schopná plnit stále rostoucí nároky na čistotu vypouštěné vody, a proto v 80. a 90. letech minulého století prošla zásadní modernizací zejména navýšením kapacity, instalací technologií pro zpracování kalu a využití vznikajícího bioplynu a automatizací některých postupů.

ÚČOV
Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace

V roce 2018 na Císařském ostrově vkročila do zkušebního provozu Nová vodní linka ÚČOV (NVL), největší a nejvýznamnější vodohospodářská stavba na území ČR. Oproti jiným vyniká nejen moderními technologiemi pro vyšší účinnost čištění (zjm. odstranění dusíku a fosforu), ale hlavně tím, že je celá kompletně umístěna pod zemí, zakrytá travnatou střechou. Tato Stavba roku 2019 by tak měla zlepšit kvalitu vody vypouštěné do Vltavy, ale i zajistit kvalitnější životní prostředí nejen v okolí ostrova.

Stará čistírna v Bubenči, jedna z nejvýznamnějších industriálních památek Evropy a od roku 2010 Národní kulturní památka, svým půvabem zaujala také mnoho filmařů. Její prostory lze vidět například ve filmech Šakalí léta (1993) nebo Mission Impossioble: Ghost protocol (2011).

zdroje:

....