Archivy: Příspěvky

Na splachování v domácnostech přijde 26 % celkové spotřeby pitné vody. To znamená, že jen za tímto účelem spotřebuje čtyřčlenná rodina 89 litrů pitné vody denně. Toto číslo je ohromující. Je nutné splachovat zrovna pitnou vodou? Jaká jsou jiná řešení? A když je třeba používat pitnou vodu, musí jí být tolik?

Ano, jde to jinak. A ne, nemusí jí být tolik. Podívejme se na to popořadě.

Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak šetřit vodu při splachování, je instalovat k toaletě splachovací systém s dvojčinným splachováním. Takové toalety umožňují zvolit objem splachující vody adekvátní potřebě. Větší objem odpovídá v průměru 6 litrům vody, malý pak přibližně 3 litrům, přesně to záleží na výrobci konkrétního sanitárního zařízení. Oproti obvyklým 10 litrům, což bývá obvyklí objem vody spotřebovaný u běžných záchodů, se jedná o významnou úsporu. Při úsporném splachování tak můžeme ušetřit až 9 000 l vody/rok. Tolik vody naplní bazén o rozměrech 3 x 4 x 1 m. Investice do dvojčinného splachování je minimální v řádech jednotek tisíců.

Ideální by však bylo nemuset používat na splachování pitnou vodu vůbec. Toto řešení je však finančně náročné a nemusí být proveditelné pro každý tip bydlení. V nových domech se v současné době například připravují systémy, které ke splachování používají vodu dešťovou. Jedná se však o složitý systém, který musí počítat s oddělením celého systému od rozvodů vody pitné a zároveň zajistit, aby bylo možné v případě nedostatku dešťové vody použít i vodu pitnou. Dále jsou zapotřebí akumulační nádrže s vhodným objemem doplněné filtrem, aby se z vody odstranily největší nečistoty a omezil se její zápach. Tato varianta je jednoznačně mnohem šetrnější než splachování pitnou vodou, je ale vždy nutné důkladně posoudit návratnost investice, což se řeší jednotlivě případ od případu.

Přemýšlíte i Vy, jak doma snížit svou spotřebu vody? Obraťte se na nás. J Rádi Vám připravíme optimální návrh, který bude na problematiku hospodaření s pitnou vodou nahlížet komplexně.

Šampiony ve spotřebě vody na osobu jsou Spojené státy americké, které dlouhodobě převyšují ostatní státy světa (1). Proč tomu tak je? Důvodů může být hned několik, ale mezi ty hlavní jistě patří to, že domácnosti často nemají vodoměry a platí za vodu paušálně. Tedy v poměru k jejich spotřebě (cca 300 l/osoba/den) platí relativně nízkou cenu (cca 73 USD/měsíc (2)). Jak snížit spotřebu tohoto vzácného zdroje? Ekonomové mají na tuto otázku jasnou odpověď: Zvyšte cenu (3). Je to ale tak jednoduché?

Jak již bylo řečeno, celosvětově má na spotřebu vody hlavní vliv její cena. Tedy čím je voda dražší, tím je méně spotřebována. Tento fakt jasně ilustruje prudký pokles spotřeby vody v ČR po roce 1989, kdy přestaly být ceny vody dotované státem. Cena vody má ale samozřejmě různý vliv na domácnosti s různým příjmem. Chudší domácnosti jsou zasaženy nárůstem cen nepoměrně více než bohatší. Toto je významný faktor, který musí být zohledněn při uplatňování cenové politiky coby „ekologického“ nástroje. Nárůst cen primárně ovlivňuje spotřebu okolo domu – na zalévání trávníku, napuštění bazénu nebo mytí auta (4). Z tohoto pohledu mají smysl opatření jako sezónní nárůst cen vody při suchu. Spotřebu vody také významně ovlivňuje způsob vyúčtování její spotřeby. Lidé, kteří platí za vodu podle spotřebovaného objemu (jako v ČR) všeobecně spotřebují méně vody, než ti, kteří jsou účtováni paušálně, jako je tomu dnes v USA (3). To bude jeden z významných důvodů, proč je spotřeba v USA o tolik vyšší než v Evropě.

Na spotřebu vody mají kromě příjmů, věku nebo velikosti domácnosti vliv také širší sociální faktory, jako například názor jedinců na šetření vodou, ale také i zda je šetření vodou (nebo šetření obecně) společenskou normou. Ačkoliv lidé často prezentují svůj pozitivní přístup k šetření vodou, k reálným opatřením je často přinutí až výrazný nedostatek vody (4).

Snížit spotřebu vody je také možné použitím technických opatření, jako jsou záchody s dvojím splachováním, nebo využíváním dešťové vody. Na druhou stranu, technologický pokrok ve zvyšování účinnosti sanitárních zařízení za poslední desetiletí nevedl k odpovídajícímu snížení spotřeby. Množství vody takto ušetřené bylo více než nahrazeno spotřebou spojenou s nárůstem „životního standardu“.

Vzhledem k environmentálním výzvám a problémům současnosti může v budoucnu nastat situace, kdy pitná voda nebude k dispozici ve stejném množství jako dosud, a její cena bude tedy nerovnoměrně růst. Proto by se měla znalost vlastní spotřeby vody spolu se vzděláváním v jejím užití stát jedním z hlavních faktorů zamezujících plýtvání.

• (1) https://www.worldometers.info/water/
• (2) https://www.statista.com/statistics/720418/average-monthly-cost-of-water-in-the-us/
• (3) Grafton RQ, Kompas T, To H, Ward MB. Residential Water Consumption: A Cross Country Analysis. Environmental Economics Research Hub Research Reports, 2009
• (4) Perren K, Yang L. Psychosocial and behavioural factors associated with intention to save water around the home: A Greek case study. Procedia Engineering. 119, 2015, pp. 1447-1454

Ač spotřeba vody v domácnostech České republiky roste, proti ostatním národům se vůbec nemáme za co stydět. Podle sledování OECD je naše spotřeba přepočítaná na osobu jednou z nejnižších na světě. Nižší ji mají národy, jako např. Dánsko nebo Lucembursko.

Množství člověkem spotřebované vody za den se liší jedinec od jedince a domácnost od domácnosti, ale významnou roli hraje především geografická poloha. Například Austrálie uvádí průměrnou spotřebu 340 litrů/osobu/den (l/os/d) s rozmezím od 100 l/os/d v přímořských oblastech do 900 l/os/d v suchých vnitrozemských oblastech. Suchá území obecně vyžadují vyšší spotřebu vody zejména kvůli jejímu využívání v zemědělství. (1)

Úplně jiný obrázek vidíme v USA. United States Geological Survey uvádí jako průměrnou hodnotu spotřeby vody jednoho Američana na jeden den 80-100 galonů (300-380 litrů), podle TheWorldCounts je ale tato hodnota významně podhodnocená (spíše je to 100-178 galonů, tzn. 380-670 litrů). Spojené státy si vysokou spotřebu mohou dovolit pro dostupnost jejich vodních zdrojů. Opačným extrémem jsou státy střední Afriky, kde denní spotřeba vody dosahuje pouze jednotek litrů na den. (2,3)

Běžný Čech si v celosvětovém rámci nestojí špatně, průměrně spotřebujeme každý přibližně 90 litrů za den. Porovnání zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) z roku 2002 Čechy uvádí jako jeden z nejšetrněji hospodařících národů. (4,5)

Spotřeba vody na člověka za rok v m³ OECD Factbook 2005 (5)

• (1) https://www.rwcc.nsw.gov.au/save-water/average-water-use
• (2) https://on.doi.gov/32U3D0p
• (3) https://www.theworldcounts.com/stories/average-daily-water-usage
• (4) https://www.scvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/spotreba-vody/
• (5) http://www.oecd.org/publications/factbook/34416097.pdf

Denní spotřeba vody na obyvatele stále roste. Nejzávažnější stav je právě v hlavním městě! Nejvíce se toho procmrndá při osobní hygieně a při splachování.

Průměrná denní spotřeba vody na obyvatele Prahy v roce 2019 byla 113 litrů, což je nejvíce v celé republice. Ale ani ostatní kraje se nemají čím chlubit. Dle Českého statistického úřadu byl průměr spotřeby vody v České republice 90,6 l na osobu za den. Nejvyšší spotřeba byla v již zmíněné Praze, nejšetrnější jsou pak ve Zlínském kraji, kde spotřebují až o 34 l za den méně, což odpovídá množství, které běžný člověk vypije za 14 dnů. (ČSU, 2019)

A kde nám tedy ta voda nejvíce proteče? Z údajů zveřejněných Pražskými vodovody a kanalizacemi a.s. jasně plyne, že více než jedna třetina vody padne na sprchování a osobní hygienu a necelá čtvrtina celkové spotřeby pak na splachování. Různé nároky na vodu mohou mít i uvedené typy domácích prací jako praní, příprava jídla, úklid, mytí nádobí a mytí rukou. Nejsou zde však uvedeny další typy činností, jejichž spotřeba je velmi individuální a mohla by průměrnou hodnotu spotřeby vody zásadně zkreslit. Řadí se mezi ně například umývání auta, zavlažování zahrady či napouštění bazénu. (PVK, 2019)

A kde nejvíce vody proteče u vás doma? Pár tipů jsme pro vás připravili v následujícím videu.

Více o koloběhu vody se dozvíte zde.

Když se mluví o snižování spotřeby vody, vždy uvažujeme o tom, že nebudeme nechávat protékat vodu, když si čistíme zuby, či že nahradíme plnou vanu bublinek rychlou sprchou. To však zdaleka nestačí. Chceme-li opravdu snížit naší vodní stopu, je nutné uvažovat také o tom, co jíme, jaké oblečení nosíme, jaké věci běžně používáme. Tak například k výrobě 200g steaku s hranolky, jedné večeře, jsou zapotřebí 4 tisíce litrů vody. To je v průměru 40 plných van! A pokud přemýšlíte, za co vás bude mít matička příroda raději, zda za šálek kávy či malé pivko – šáhněte raději po tom pivku!

K výrobě všeho, co běžně používáme, jíme nebo nosíme na sobě, je potřeba voda.

Každý z nás svou běžnou činností spotřebovává přírodní zdroje a produkuje znečištění. Abychom mohli usnadnit výpočet a porovnání dopadů lidí nebo věcí na životní prostředí, využíváme jednotek zvané stopy. Existují různé druhy stop: nejznámější uhlíková stopa, ekologická stopa, nebo vodní stopa, která vyjadřuje naší spotřebu a znečištění vody. Také můžeme hodnotit různé druhy vodních stop podle toho, jestli počítáme spotřebu vody rostlinami (zelená), odběr vody z řek nebo jezer (modrá), nebo znečištění vypouštěné do řek (šedá). Tedy počítáme nejen vodu, kterou přímo použijeme třeba v koupelně, ale i všechnu vodu potřebnou k produkci našeho jídla nebo oblečení.

Vodní stopa Čechů je v porovnání se světem nadprůměrná. Nejvíc přispívá konzumace masa a mléka. Při porovnání jídelníčků v rámci EU (Vanham, Mekonnen et al. 2013) bylo zjištěno, že vegetariánská “dieta” má výrazně nižší vodní stopu. Ale i samotné omezení spotřeby masa (alespoň na hodnotu doporučenou jako zdravou) významně sníží vodní stopu. (Chico, Aldaya et al. 2013) Vodní stopu vybraných produktů můžete porovnat v grafice níže.