Za vším hledej peníze – hlavní vliv na spotřebu vody má její cena.

Šampiony ve spotřebě vody na osobu jsou Spojené státy americké, které dlouhodobě převyšují ostatní státy světa (1). Proč tomu tak je? Důvodů může být hned několik, ale mezi ty hlavní jistě patří to, že domácnosti často nemají vodoměry a platí za vodu paušálně. Tedy v poměru k jejich spotřebě (cca 300 l/osoba/den) platí relativně nízkou cenu (cca 73 USD/měsíc (2)). Jak snížit spotřebu tohoto vzácného zdroje? Ekonomové mají na tuto otázku jasnou odpověď: Zvyšte cenu (3). Je to ale tak jednoduché?

Jak již bylo řečeno, celosvětově má na spotřebu vody hlavní vliv její cena. Tedy čím je voda dražší, tím je méně spotřebována. Tento fakt jasně ilustruje prudký pokles spotřeby vody v ČR po roce 1989, kdy přestaly být ceny vody dotované státem. Cena vody má ale samozřejmě různý vliv na domácnosti s různým příjmem. Chudší domácnosti jsou zasaženy nárůstem cen nepoměrně více než bohatší. Toto je významný faktor, který musí být zohledněn při uplatňování cenové politiky coby „ekologického“ nástroje. Nárůst cen primárně ovlivňuje spotřebu okolo domu – na zalévání trávníku, napuštění bazénu nebo mytí auta (4). Z tohoto pohledu mají smysl opatření jako sezónní nárůst cen vody při suchu. Spotřebu vody také významně ovlivňuje způsob vyúčtování její spotřeby. Lidé, kteří platí za vodu podle spotřebovaného objemu (jako v ČR) všeobecně spotřebují méně vody, než ti, kteří jsou účtováni paušálně, jako je tomu dnes v USA (3). To bude jeden z významných důvodů, proč je spotřeba v USA o tolik vyšší než v Evropě.

Na spotřebu vody mají kromě příjmů, věku nebo velikosti domácnosti vliv také širší sociální faktory, jako například názor jedinců na šetření vodou, ale také i zda je šetření vodou (nebo šetření obecně) společenskou normou. Ačkoliv lidé často prezentují svůj pozitivní přístup k šetření vodou, k reálným opatřením je často přinutí až výrazný nedostatek vody (4).

Snížit spotřebu vody je také možné použitím technických opatření, jako jsou záchody s dvojím splachováním, nebo využíváním dešťové vody. Na druhou stranu, technologický pokrok ve zvyšování účinnosti sanitárních zařízení za poslední desetiletí nevedl k odpovídajícímu snížení spotřeby. Množství vody takto ušetřené bylo více než nahrazeno spotřebou spojenou s nárůstem „životního standardu“.

Vzhledem k environmentálním výzvám a problémům současnosti může v budoucnu nastat situace, kdy pitná voda nebude k dispozici ve stejném množství jako dosud, a její cena bude tedy nerovnoměrně růst. Proto by se měla znalost vlastní spotřeby vody spolu se vzděláváním v jejím užití stát jedním z hlavních faktorů zamezujících plýtvání.