Voda na Zemi neustále putuje. Vypařuje se, mění se v oblak, a nakonec se z nebe vrací zpět v podobě srážek. V dnešním článku se společně podíváme, jak se vlastně rodí déšť, jaké podoby mohou mít srážky a co o nás prozrazuje jejich bilance.
Jak se rodí srážky?
Z povrchu Země se vypařuje voda a postupně sytí vzduch. Teplý vzduch dokáže pojmout větší množství vodní páry něž studený. Proto když se vzduch ochladí, nedokáže již zadržet takové množství vodní páry a pára začne kondenzovat. Vznikají drobné kapičky nebo ledové krystalky. Aby se vytvořily oblaky, musí se kondenzující pára chytit tzv. kondenzačních jader, na kterých potom kapky rostou. Jakmile kapky narostou do dostatečné velikosti a jsou příliš těžké, aby se vzduch udržel, začnou padat k zemi. A prší.
Typy srážek
To, proč vůbec dojde k ochlazení vzduchu a kondenzaci vodní páry (a vzniku srážek), může mít různé příčiny.
Konvekční srážky vznikají tehdy, když slunce přes den silně zahřívá zemský povrch a teplý vzduch stoupá vzhůru. Při stoupání se postupně ochlazuje, až dosáhne kondenzační hladiny.
Zatímco konvekční srážky vznikají lokálně, frontální srážky se vážou na pohyb velkých vzduchových mas. Ty se setkávají a na jejich rozhraní dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku srážek. Rozlišujeme mezi teplou a studenou frontou. Při teplé frontě se teplý vlhký vzduch nasouvá na studený, stoupá pomalu a vytváří se rozsáhlá vrstvená oblaka. Při studené frontě vniká studený vzduch prudce pod teplý, který tak rychle stoupá vzhůru. Výsledkem je mohutná bouřková oblačnost.
Určitě jste si všimli, že na horách se počasí může proměnit z minuty na minutu. Vzduch naráží na členité vrcholy a je nucen stoupat po svahu. Tím se ochlazuje a vznikají srážky na návětrné straně hor. Pod pojmem orografické srážky se skrývá právě tento horský déšť.
Ne vždy však srážky padají z nebe na zem. Horizontální srážky se tvoří kondenzací vodních par přímo na povrchu země nebo na předmětech/rostlinách. Představit si můžete třeba rosu nebo námrazu.
Dá se z oblohy poznat, jestli bude pršet?
Mraky jsou viditelnou stopou pohybu vody v atmosféře. Každý tvar, výška i barva oblačnosti prozrazují, co se v danou chvíli odehrává nad našimi hlavami. Když se naučíme oblohu pozorovat, dokážeme podle ní poznat, zda se blíží déšť, bouřka nebo naopak zlepšení počasí.
Nízké, vrstvené oblaky (Stratus, Nimbostratus) znamenají stabilní, ale vytrvalé počasí. Často se může jednat o dlouhý a klidný déšť nebo mrholení. Naopak kupovité oblaky (Cumulus) patří k teplým dnům a samy o sobě bývají neškodné. Když se ale začnou zvětšovat, ztmavnou a rostou do výšky, proměňují se v bouřkový oblak Cumulonimbus. Z něj přichází lijáky, blesky, hromy i kroupy, je to prostě nejdramatičtější podoba vody v atmosféře. Vysoké, jemné oblaky (Cirrus, Cirrostratus) zase fungují jako varovné znamení. Vypadají jako tenké pruhy nebo bílé závoje vysoko na obloze a často se objevují několik hodin před změnou počasí.
Jak se vyvíjí srážkové úhrny v ČR?
Srážky v Česku dlouhodobě kolísají, ale jejich celkové množství se výrazně nemění. Rozdíl je však v jejich rozložení během roku. Častěji přicházejí intenzivní lijáky místo rovnoměrných dešťů, se stoupající teplotou roste i výpar z krajiny, takže i při stejném množství srážek máme méně vody k dispozici.
zdroj obrázku: https://www.infoviz.cz/graphic.php?ID=313
Vodní bilance
Každá kapka spadlá na zem (ale i sněhová vločka, kroupa, …) se stává součástí vodní bilance. Část vody se vsákne do půdy a doplní zásoby podzemní vody, část se odpaří zpět do atmosféry a zbytek odtéká řekami. Vodní bilance se vyhodnocuje jednou ročně, není to však s koncem kalendářního roku. Hydrologický rok začíná 1. listopadu a končí 31. října. Takto posunutý kalendář zajistí, že nemusíme složitě bilancovat sněhovou pokrývku, která napadne před koncem kalendářního roku, ale roztává až v tom následujícím.
Závěrem si můžeme popřát hezký start nového hydrologického roku. Ať nám přinese dostatek vody tam, kde je jí třeba.
Autorka: Petra Pešavová
zdroje:
https://www.weather.gov/lmk/cloud_classification