Naše osobní spotřeba pitné vody v domácnostech – na pití, vaření, osobní hygienu, splachování a další činnosti, je rozhodně náš nejčastější kontakt s vodou. Spotřebujeme ji přece více než 100 litrů každý den! Avšak každý den se při našich činnostech setkáváme s mnohem větším množstvím vody – při procházce podél řeky, v parku nebo třeba jenom kolem městské fontány.
Voda ve městě hraje velkou roli mimo jiné i pro naše osobní vnímání městského mikroklimatu. A to dokonce mnohem více, než si často uvědomujeme!
Hlavním úkolem je, jednoduše řečeno, využít srážkovou vodu co nejvíce předtím, než odteče do nejbližšího recipientu (vodního toku). Ve městě je tedy vlastně klíčovým úkolem zabránit odtoku vody do stokové sítě.
Jsou pro to dva hlavní důvody, které si nyní rozebereme trochu podrobněji.
Když se dešťová voda může už ve městě zasáknout nebo odpařit přímo na místě, kam dopadne, přispívá přirozenému malému vodnímu cyklu. Krom toho ale také velmi přispívá ke zmírnění teplotních výkyvů a tzv. pocitové teplotě. Pokud se na však nesnažíme o zádrž srážkové vody, velmi rychle odteče do nejbližšího kanálu a následně do říčního recipientu. Efekt modrozelené infrastruktury poznáme například v létě v rozpáleném městě při první letní přeháňce. V čistě betonové zástavbě se voda nemá kam zasáknout a odteče velmi rychle pryč, nedokáže tak snížit vysoké teploty a velmi brzy po srážce se navrací horké teploty. Naopak v místech, kde je dostatek zeleně, např. v zeleném pásu, zatravněné dlažbě nebo třeba v zasakovacím průlehu, se voda se může na nějakou dobu zadržet. A my tak díky tomu můžeme ještě relativně dlouho po dešti cítit příjemné ochlazení okolí vlivem odpařování zadržené dešťové vody.
Druhým argumentem pro poctivé zacházení s dešťovou vodou ve městech je fakt, že i srážková voda musí v případě jednotné kanalizace před odtokem do řeky projít čistírnou odpadních vod, protože s sebou krom jiného smývá nečistoty z městských povrchů. Ve výjimečných situacích, například při přívalových deštích, je dešťové vody takové množství, že by čistírnám nestačily kapacity, došlo by k hydraulickému přetížení. Voda ze stokové sítě se tzv. odlehčuje do řeky bez pečlivého přečištění a zvyšuje se tak obsah nežádoucích látek ve vodních tocích. I proto je velmi důležité se snažit zacházet s dešťovou vodou ve městě co nejšetrněji, a hlavně se ji snažit zadržet přesně v tom místě, kde spadne.
A jak jsme se k městské vodě chovali v minulosti? K tomu se vrátíme zase třeba někdy příště – opět v našem pravidelném blogu!
Autor: Kuba (Jakub Med)