PITNÁ VODA

Život bez ní si lze jen těžko představit, ale co to ta pitná voda vlastně je? Jak se to má s její dostupností? A proč nekupovat vodu balenou? Na tyto otázky a mnoho dalších nejdete odpověď v tomto článku.

Pitnou vodou je podle zákona myšlena zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, a jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro její hygienické potřeby fyzických osob. Tato definice je ukotvena v zákoně č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ten také ukládá zodpovědným osobám povinnost zajistit její nezávadnost.

Kdy je voda nezávadná a tudíž pitná?

Ta je pak stanovena hygienickými limity nejrůznějších ukazatelů a vychází z požadavků evropských směrnic pro pitnou vodu. Hodnotí se celkem 65 mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických (hodnotitelné lidskými smysly) ukazatelů.

Nulová je tolerance výskytu různých bakterií prokazující fekální znečištění jako například Clostridium perfringens nebo Escherichia coli. Nejvyšší mezní hodnotou (NMH) jsou stanoveny limity třeba pro výskyt amonných solí, dusitanů a dusičnanů (ukazatele fekálního znečištění nebo znečištění dusíkatými hnojivy), benzo[a]pyrenu, olova, stříbra a dalších.

Naopak v případě hořčíku a vápníku (resp. jejich iontů) je doporučena minimální koncentrace. Tyto prvky jsou zdraví prospěšně a jejich výskyt v pitné vodě je tudíž žádoucí. Oba tyto prvky se většinově podílí na mineralizaci vody. Proto když se mluví o tvrdosti vody, hovoříme o obsahu těchto prvků. Čím větší je jejich množství ve vodě, tím vodu nazýváme tvrdší. Jako optimální pro lidské zdraví jsou považované hodnoty celkové tvrdosti vody 2,0-3,5 mmol/l pitné vody ideálně v poměru Ca:Mg 2:1 až 3:1.

Vysoká tvrdost vody sice nepředstavuje zdravotní rizika, ale v důsledku tvorby vodního kamene může docházet k poškození domácích spotřebičů nebo zarůstání potrubí. Zároveň lze pozorovat zhoršení senzorických vlastností (nepříjemná chuť či tvorba povlaku na hladině čaje – ten lze odstranit pár kapkami citronové šťávy).

Ani extrémně měkká voda ale není žádoucí. Jednak mívá „mýdlovou“ chuť, bývá agresivnější v potrubí a podporuje korozi, jednak při dlouhodobém užívání vody s tvrdostí pod zmíněné 2 mmol/l jako jediného zdroje pitné vody mohou nastávat zdravotní problémy. Tělo je postupně ochuzeno o vápník a hořčík a ty musí být, jakožto významné biogenní prvky, doplňovány z jiných zdrojů. U málo mineralizovaných přírodních vod lze jejich množství uměle zvyšovat vápněním nebo rozpouštěním vápence.

Senzorickými ukazateli pitné vody jsou pak například barva (bezbarvá, v hloubce více než 1 m modrá), chuť, pach (tyto musí být pro spotřebitele přijatelné) nebo zákal.

Sledování kvality pitné vody probíhá analytickými metodami podle příslušných vyhlášek. Ke kontrolám dochází od zdroje pitné vody po celé distribuční síti až ke spotřebiteli, přičemž četnost se odvozuje podle počtu obyvatel v zásobované oblasti.

Mapa tvrdosti vody v ČR. Zdroj: http://www.jakupravitvodu.cz/

Pitná vs. užitková voda

Splachování toalety, zalévání nebo úklid domácnosti. Na všechny tyto činnosti a mnoho dalších se v současné době využívá obrovské množství pitné vody, přestože voda užitková by byla zcela dostačující.

Klíčovým problémem byla, jak tomu bývá, absence příslušných odstavců Zákona o ochraně veřejného zdraví. Ty byly naštěstí letos s platností od začátku roku 2022 začleněny do tohoto zákona! Díky takovému legislativnímu základu snad bude snazší využívání užitkové vody v těch případech, kde není nutná voda pitná.

Nově se tedy objevuje definice užitkové vody jakožto „srážkové nebo šedé vody (odpadní voda z umyvadel, sprch a van), která je upravena a hygienicky zabezpečena“. Užitkovou vodu lze, dle tohoto znění, využít „pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací.“

Změny v zákonech, mezi které patří i definování užitkové vody, byly zavedeny v rámci snahy reagovat na stále častěji se objevující fenomén sucha a snahy vodou šetřit nebo, lze-li to, ji znovu využívat.

Voda z kohoutku, nebo raději balená?

Důvodů, proč upřednostňovat kohoutkovou vodu je několik.

  • Už jen rozdíl v ceně by mohl být dostačujícím. Zatímco litr kohoutkové stojí cca 10 haléřů, za stejné množství vody v PET lahvi pak zaplatíme alespoň 50× tolik.
  • Problémem s balenou vodou je také to, že často neznáme dobu ani podmínky skladování. Ty mohou mít zásadní dopad na kvalitu – třeba teplo a sluneční záření mohou zásadně podpořit mikrobiální bujení. Naproti tomu, právě stočená voda z kohoutku byla „skladována“ jen v řádu hodin, maximálně pár dní a určitě byla nedávno podrobena kvalitativní analýze.
  • Kvalitativní nároky na pitnou vodu navíc nemusí splňovat všechny typy balené vody. Minerální balená voda často překračuje některé stanovené limity, proto se dle legislativy nejedná o pitnou vodu a její dlouhodobá konzumace není vhodná.
  • A ještě důvod ekologický. Výroba i likvidace (včetně recyklace) PET lahví, skladování a doprava balené vody představuje obrovskou vodní i uhlíkovou stopu. Litr vody v karafě může mít 1000× menší emise CO2 než ta v lahvi.

Jistě jsou krizové situace, kdy je využití balené vody nezbytné. Ty jsou v našich končinách naštěstí jen ojedinělé. Zkusme tedy využívat toho luxusu vysoce kvalitní kohoutkové vody, jak jen můžeme!

Jak se to má s dostupností pitné vody v našich končinách

Všechny české domácnosti mají přístup ke zdroji pitné vodě, téměř 95 % je napojeno na vodovodní síť, zbylých 5 % čerpá vodu ze studní nebo jiných vlastních zdrojů. Ostatně drtivá většina obyvatel Evropské unie pije vodu z bezpečných zdrojů, nicméně na takový luxus nedosahuje asi 1 milion Evropanů.

V loňském roce schválil Evropský parlament nové podmínky pro zvýšení kvality a zlepšení dostupnosti pitné vody a snížení produkce odpadu z plastových lahví. Snahou je zvýšit důvěru spotřebitelů v pitnou vodu a motivovat je k jejímu užívání. Členské státy musí mimo jiné poskytnout přístup k čisté vodě všem obyvatelům, zejména ohroženým skupinám, například instalací pítek na veřejných místech.

Tuto změnu vyvolala občanská iniciativa Right2Water, podle které přetrvávají nerovnosti ohledně dostupnosti vody mezi bohatými a chudšími skupinami obyvatel a mezi městy a vesnicemi.

Water management in Europe
Pitná voda v Evropě. Zdroj: https://smartwatermagazine.com/

Zdroje:

  • https://www.vakprerov.cz/kvalita-pitne-vody/tvrdost-pitne-vody.html
  • http://www.jakupravitvodu.cz/MAPY-PROBLEMOVYCH-LOKALIT-V-CR-a4_9.htm
  • https://www.pvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/vlastnosti-vody/tvrdost-vody/
  • https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-252
  • https://mevakdknl.cz/kvalita-vody
  • https://www.labtech.eu/fyzikalne-chemicke-ukazatele/
  • https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258
  • https://www.eea.europa.eu/cs/signaly/signaly-2018/clanky/spotreba-vody-v-evrope-2013
  • https://www.right2water.eu/about
....