Voda nás obklopuje ze všech stran. Setkáváme se s ní v každodenním životě, ale občas nás dokáže i naprosto uhranout. Umí měnit barvy, teplotu, skupenství i chování. Právě tehdy, když se ukazuje v neobvyklé formě nebo síle, působí nejmagičtěji. V dnešním článku se podíváme na několik světových vodních nej, která ukazují, jak rozmanitý a fascinující je tento živel.
Nejdivočejší voda
Když se voda dá do pohybu, dokáže projevit neuvěřitelnou sílu. Nejsilnější přírodní vír na světě vzniká díky slapovému proudu, tedy proudu způsobenému přílivem a odlivem. V norském Saltstraumenu patří tento jev k nejsilnějším na světě. Až čtyři sta milionů kubíků mořské vody se každých šest hodin tlačí tříkilometrovým úsekem úžiny široké pouze sto padesát metrů. Vznikají tak mohutné víry o průměru až deset metrů, které připomínají obří vodní turbínu. Těmto vírům se přezdívá také Maelströmy a proslavily se mimo jiné v literatuře u Edgara Allana Poe nebo Julesa Vernea.
zdroj obrázku: https://lex.dk/Saltstraumen
Pro lepší představu se můžete podívat také na video níže:
Voda však nemusí být divoká jen svým pohybem, ale také teplotou. Na Novém Zélandu se nachází největší geotermální jezero Frying Pan Lake, které leží v aktivní vulkanické oblasti. Voda má stabilně padesát až šedesát stupňů Celsia a hladina působí, jako by se vařila. Nezpůsobuje to však teplota, ale unikající vulkanické plyny, konkrétně oxid uhličitý a sulfan.
Proč je Atlantik slanější než Tichý oceán?
Voda umí překvapovat nejen svou silou, ale také svým chemickým složením. Mořská voda totiž není všude stejně slaná. Atlantický oceán má vyšší slanost než Tichý oceán. Ovlivňuje to především vyšší míra odpařování, menší množství srážek a také nižší přítok sladké vody.
Kde voda není vidět na první pohled, tam často ukrývá další tajemství. Na mexickém Yucatánu se nachází největší zatopený jeskynní systém na světě s názvem Sac Actun. Tvoří jej více než tři sta čtyřicet kilometrů sladkovodních tunelů. Pod zemí se skrývá obrovský rezervoár čisté vody, který po tisíce let zásobuje celý poloostrov. Jeskyně zároveň uchovávají pozůstatky prvních obyvatel Ameriky, kostry vyhynulé megafauny i artefakty mayské civilizace.
Voda však nemusí být krystalicky čistá, aby byla výjimečná. Žlutá řeka získala své jméno díky okrově zbarvené vodě. Barvu způsobuje jemný sediment. Řeka každoročně unáší přibližně jeden a půl miliardy tun jemného sedimentu. Většina sedimentu se usadí ještě před deltou, což zásadně mění její koryto a ovlivňuje charakter okolní krajiny.
Nejkrásnější voda
Po divokých projevech vody se přesuneme k těm, které oslovují především náš zrak. Voda dokáže vytvářet barevné obrazy, které by člověk jen těžko vymyslel. Slané jezero Hillier je známé intenzivně růžovým odstínem. Pravděpodobnou příčinou je výskyt mikrořasy Dunaliella salina, která produkuje červené pigmenty. Zajímavé je, že barva zůstává růžová i tehdy, když vodu naberete do nádoby, protože se váže přímo k mikroorganismům.
zdroj obrázku: https://www.idnes.cz/jenproholky/moda-krasa/australske-ruzove-jezero-hillier.A161103_050000_jph-moda-krasa_jph1
Z růžové se přesuneme k sytě zelené. Devil’s Bath jezero září výraznou barvou, kterou způsobují soli síry a železa ve velmi kyselé minerální vodě. Jde o ukázku toho, jak chemické prostředí mění vzhled vody do téměř pohádkových tónů.
Další barevný zázrak představuje Grand Prismatic Spring v Yellowstonském národním parku. Je to největší horký pramen ve Spojených státech a patří k nejbarevnějším na světě. Jeho duhové odstíny vytvářejí termofilní bakterie, které žijí v různých teplotních zónách kolem pramene. Teplota tak určuje, kde se kterému druhu daří, a vrstvy bakterií dodávají vodě její ikonický vzhled.
zdroj obrázku: https://www.paulreiffer.com/2023/08/grand-prismatic-spring-a-kaleidoscope-of-yellowstone-colour-from-above/
Nejživější voda
Po barvách se přesouváme k vodám, které v sobě ukrývají neuvěřitelné množství života nebo naopak unikátní podmínky, díky nimž vznikají izolované ekosystémy.
Jezero medúz na ostrově Palau je spojeno s oceánem pouze třemi podzemními tunely. V horních vrstvách žije izolovaná populace zlatých medúz, které zde nemají predátory. Jejich žahavé buňky proto zakrněly a člověk může mezi nimi plavat bez rizika. V hlubších částech jezera je hladina kyslíku velmi nízká a přežívají zde pouze purpurové bakterie. Počet medúz kolísá hlavně během jevu El Niño, kdy se zvyšuje slanost jezera.
Pokud jde o biodiverzitu, žádné jiné mořské území se nevyrovná oblasti známé jako Korálový trojúhelník. Leží mezi Indonésií, Papuou Novou Guineou a Filipínami a patří k místům s největší koncentrací mořského života na světě. Žije zde většina známých druhů korálů a tisíce druhů ryb.
Poslední zastávkou mezi vodami plnými života je delta Okavanga v Botswaně. Jde o největší vnitrozemskou sladkovodní deltu na světě. Voda z řeky Okavango nedotéká do moře, ale rozlévá se do rozsáhlého systému lagun, mokřadů a kanálů. Ty patří k nejbohatším ekosystémům Afriky a poskytují domov množství ptáků, savců i ryb.
Závěr
Vodní extrémy nám ukazují, jak neuvěřitelně rozmanitý dokáže být jeden jediný živel. Někdy má podobu síly, jindy uchvátí barvami nebo vytváří podmínky pro vznik jedinečných ekosystémů. A právě díky své proměnlivosti nás nepřestává fascinovat.
Autor: Péťa Pešavová
zdroje:
https://gem.spc.int/updates/blog/did-you-know/2021/12/0cean-science-fact-not-as-salty-everywhere
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jezero_med%C3%BAz
https://www.chinahighlights.com/yellowriver/facts.htm
https://www.nationalgeographic.com/science/article/largest-underwater-cave-system-in-the-world-discovered-in-mexico-spd
https://www.sciencelearn.org.nz/resources/686-ocean-salinity
https://www.earthobservatory.nasa.gov/images/78250/a-measure-of-salt
https://journals.ametsoc.org/view/journals/phoc/47/11/jpo-d-17-0075.1.xmlhttps://www.youtube.com/watch?v=hZFV1O8iqhs