Voda, jak už jsme několikrát zmiňovali, musí splňovat celkem 65 parametrů, aby podléhala definici pitné vody podle Vodního zákona. Jedním z nich je i teplota. Doporučená hodnota pro pitnou vodu je příslušnou vyhláškou stanovena v rozmezí 8-12 °C. Už jen proto vlastně teplou vodu nelze považovat za pitnou!
Naopak doporučená teplota teplé vody je zákonem stanovena na 55 °C. Protože ale při teplotě vyšší než 60 °C hrozí opaření, často se ve veřejných budovách (nemocnice, školy, školky, pečovatelské domy aj.) maximální teplota vody omezuje na 45, nebo dokonce jen 38 °C. Zmíněná vyhláška naproti tomu říká, že by teplota neměla klesnout pod 50 °C. A proč to?
Teplá voda obecně je velmi vhodným prostředím pro výskyt a množení nejrůznějších mikroorganismů. To je hlavní důvod stanovení oněch 50, resp. 55 °C, ale také odpovědí na to, proč teplou kohoutkovou vodu nepít, ani ji nevyužívat k přípravě pokrmů. Tyto bakterie v lepším případě pouze zhorší chuť a pach vody, v tom horším mohou výrazně poškodit lidské zdraví. Nejčastěji skloňovanými jsou bakterie rodu Legionella, měňavky či atypické mykobakterie, z nichž všechny mohou způsobit těžká a problematická onemocnění. Zároveň vyšší teplota může podpořit uvolňování nejrůznějších nežádoucích látek z potrubí.
Pro pití a vaření je tedy nejvhodnější a nejbezpečnější nechat odtéct studenou vodu a tu případně následně ohřát. Může se zároveň jednat i o levnější variantu. Ohřívat se bude totiž pouze skutečně využívané množství, a zároveň nebude nutné tuto teplotu dlouhou dobu udržovat.
Autorka: Kačka (Kateřina Kohoutová)
Zdroje:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-252