Karlovy Vary – odkud teče pitná voda do domácností a kde končí?

Poslední zastávku v našem putování si uděláme v Karlovarském kraji. Ten se s 86,7 l/obyv./den řadil v roce 2018 mezi regiony s lehce podprůměrnou denní spotřebou vody v domácnostech. Zároveň je z českých krajů jediný, kde je 100% obyvatel zásobováno vodou z vodovodů a současně jsou všechny domácnosti napojeny na kanalizační síť s čistírnou odpadních vod. ^(1,2)

Z důvodu nedostatku podzemních vodních zdrojů v západních Čechách docházelo v této oblasti od druhé poloviny 20. století k vybudování rozsáhlé sítě skupinových vodovodů. Ty čerpaly z kvalitních povrchových zdrojů s úpravnami pitné vody a nahradily málo spolehlivé místní zdroje. Jedním z nich je i oblastní vodovod Karlovarska, který přivádí vodu k více než 116 000 lidem z Karlových Varů, Chodova, Ostrova a dalších měst. ⁽³⁾

Hlavním povrchovým zdrojem pitné vody je v tomto případě Stanovická přehrada na Lomnickém potoce. Ten spadá do ochranného vodního pásma, a nehrozí tedy jeho průmyslové, zemědělské či urbanistické znečištění. Nádrž pojme až 24,2 milionu m³ vody, z toho je každý den odváděno cca 22 000 m³ do úpravny vod Březová. Před vlastní úpravou prochází surová voda ještě přes malou vodní elektrárnu a tepelné čerpadlo, díky čemuž je vodárna z velké části energeticky soběstačná.

ÚV Březová byla uvedena do provozu v roce 1984 jako dvoustupňová, při rekonstrukci mezi lety 2011-2016 byla ale rozšířena o 3. stupeň, tzv. ultrafiltraci – jednu z nejmodernějších technologií pro výrobu pitné vody.⁽⁴⁾Ta využívá membránových ultrafiltračních vláken s kapilárami, což jsou 4 mm tenké plastové trubičky, které mají ve stěnách póry o průměru 20 nm. Při průchodu vody těmito vlákny jsou zachyceny zbylé nerozpustné látky, včetně patogenů až do velikosti virů. Naopak pro člověka důležité prvky, jako hořčík nebo vápník, ale projdou. ⁽⁵⁾ Tento způsob úpravy vody usnadňuje udržet její vysokou kvalitu i při sezonních výkyvech, umožňuje v případě potřeby využít i povrchovou vodu z Ohře nebo Teplé a dovoluje snížit dávky chloru do pitné vody. Zcela zásadní je při využívání této technologie dbát na časté proplachy (cca každou hodinu), průběžné dezinfikování a kontroly celistvosti vláken. ⁽⁶⁾

ÚV Březová – usazovací nádrž
zdroj: vodakva.cz

Po úpravě surové vody na pitnou je ještě dodatečně zvýšena její tvrdost – je obohacena o člověku prospěšné minerály (Mg, Ca), protože stanovická voda je mineralizovaná jen málo. Zároveň se do vody přidává inhibitor koroze, který zevnitř chrání povrch potrubí a nedochází tak k výraznějšímu uvolňování železa do vody. ⁽⁴⁾

Voda je ale do Karlovarského oblastního vodovodu dodávána i z podzemních zdrojů prameniště Hřebčná a vrtů u Božího Daru a z ÚV Myslivny, která vznikla v roce 1952 pro potřeby Jáchymovských dolů. Ta čerpá vodu ze stejnojmenné přehrady Myslivny, což je nejvýše položená vodní nádrž v Republice. Kvalita této vody je velmi nízká a proměnlivá hlavně z důvodu přilehlých rašelinišť. ⁽⁷⁾

Karlovarská čistírna odpadních vod Drahovice zajišťuje v současné době zpracování odpadní vody od více než 60 000 obyvatel krajského města a okolních obcí i od producentů odpadních vod průmyslových. Kromě vyčištěné vody, která se odsud vypouští do řeky Ohře, vzniká (stejně jako v jiných ČOV) značné množství odpadního produktu – kalu.⁽⁸⁾ Při jeho vyhnívání se i zde od roku 2007 využívá vznikající bioplyn pro výrobu tepelné a elektrické energie. Kaly se také často odváží do kompostů a na rekultivaci skládek, nicméně ty z Karlových Varů nelze pro vyšší obsah arsenu v zemědělství využít a míří tedy pouze na skládky. ⁽⁹⁾

Kaly obsahují mimo organické látky, které podléhají hnilobnému rozkladu, patogenní mikroorganismy a poměrně mnoho vody, což komplikuje jejich transport. Je tedy třeba zbavit je předtím přebytečné vody a nebezpečných látek. Roku 2016 zahájila v Drahovicích provoz nízkoteplotní sušárna kalů – první svého druhu v ČR. Při 80 °C lze docílit zkoncentrování kalů na obsah sušiny až 90% a snížení hmotnosti na čtvrtinu (použitím odstředivek je to pouze cca 25% sušiny). Zároveň při této teplotě nehrozí výbuch nebo zahoření kalů. Tímto zpracováním je mimo snížení objemu kalů, což usnadňuje transport i jejich případné následné energetické využití, docíleno i lepší hygienické nezávadnosti.⁽⁹⁾

zdroje: