Když se mluví o snižování spotřeby vody, vždy uvažujeme o tom, že nebudeme nechávat protékat vodu, když si čistíme zuby, či že nahradíme plnou vanu bublinek rychlou sprchou. To však zdaleka nestačí. Chceme-li opravdu snížit naší vodní stopu, je nutné uvažovat také o tom, co jíme, jaké oblečení nosíme, jaké věci běžně používáme. Tak například k výrobě 200g steaku s hranolky, jedné večeře, jsou zapotřebí 4 tisíce litrů vody. To je v průměru 40 plných van! A pokud přemýšlíte, za co vás bude mít matička příroda raději, zda za šálek kávy či malé pivko – šáhněte raději po tom pivku!
K výrobě všeho, co běžně používáme, jíme nebo nosíme na sobě, je potřeba voda.
Každý z nás svou běžnou činností spotřebovává přírodní zdroje a produkuje znečištění. Abychom mohli usnadnit výpočet a porovnání dopadů lidí nebo věcí na životní prostředí, využíváme jednotek zvané stopy. Existují různé druhy stop: nejznámější uhlíková stopa, ekologická stopa, nebo vodní stopa, která vyjadřuje naší spotřebu a znečištění vody. Také můžeme hodnotit různé druhy vodních stop podle toho, jestli počítáme spotřebu vody rostlinami (zelená), odběr vody z řek nebo jezer (modrá), nebo znečištění vypouštěné do řek (šedá). Tedy počítáme nejen vodu, kterou přímo použijeme třeba v koupelně, ale i všechnu vodu potřebnou k produkci našeho jídla nebo oblečení.
Vodní stopa Čechů je v porovnání se světem nadprůměrná. Nejvíc přispívá konzumace masa a mléka. Při porovnání jídelníčků v rámci EU (Vanham, Mekonnen et al. 2013) bylo zjištěno, že vegetariánská “dieta” má výrazně nižší vodní stopu. Ale i samotné omezení spotřeby masa (alespoň na hodnotu doporučenou jako zdravou) významně sníží vodní stopu. (Chico, Aldaya et al. 2013) Vodní stopu vybraných produktů můžete porovnat v grafice níže.
