Aquaponie je inovativní metoda udržitelného a ekologického zemědělství, která kombinuje hydroponii (pěstování rostlin bez půdy) a aquakulturu. Tato metoda funguje na základě symbiotického vztahu mezi rybami, rostlinami a prospěšnými bakteriemi.
Exkrementy ryb totiž slouží pěstovaným rostlinám jako hnojivo, ze kterého si pak rostliny berou hlavní živiny, tedy dusík a fosfor. Jelikož exkrementy obsahují část živin ve formách, které nejsou rostliny schopny přijmout, používají se speciální bakterie, které je převedou do jiných forem, které jsou poté pro rostliny dobře přijatelné. Rostliny tedy využívají poskytnuté živiny a zároveň tak čistí vodu, která se poté vrací zpět do aquakultury a tvoří domov rybám. Z technického hlediska tedy jde o recirkulační systém a z hlediska biologického o uzavřený samovolně fungující ekosystém.
Hlavní výhodou aquaponie je, že na pěstování rostlin není potřeba žádná půda a zároveň se využívá jen minimální množství vody, čímž se sníží spotřeba vody až o 90 % oproti konvekčnímu zemědělství. Velmi podstatná je také absence hnojiv a chemických postřiků, které se v aqauponii nevyužívají, protože nejsou potřeba i díky menšímu výskytu škůdců. Další výhodou je, že se tímto způsobem dají rostliny pěstovat celý rok, v každém ročním období a ve všech možných oblastech. Rostliny se pěstují v tzv. indoorových farmách, ve kterých je celý systém zakrytý a udržují se v něm ideální podmínky. Díky takovému způsobu pěstování jsou výnosy aquaponických farem mnohem vyšší, snižuje se tak potřebná práce o plodiny, protože nevzniká žádný plevel a není potřeba rostliny nějak okopávat apod.
Celkově lze říci, že aquaponie představuje velice moderní, flexibilní a udržitelný přístup k zemědělství, který integruje rybí produkci s pěstováním rostlin, přinášející ekologické a ekonomické výhody.
Autorka: Maka (Martina Hřebeková)
Zdroje:
https://www.aquaponickafarma.cz/o-aquaponii/
Goddek, S.; Delaide, B.; Mankasingh, U.; Ragnarsdottir, K.V.; Jijakli, H.; Thorarinsdottir, R. Challenges of Sustainable and Commercial Aquaponics. Sustainability 2015, 7, 4199-4224.