Ostrava – odkud teče pitná voda do domácností a kde končí?

Dalším městem, na které jsme se zaměřili v našem putování po cestě pitné vody ve velkých městech České republiky, je 290 tisícová Ostrava. Spotřeba vody v této moravskoslezské metropoli je 97 l/den/osobu, což je jen mírně vyšší spotřeba než je celorepublikový průměr. Zajímavé je, že nadpoloviční většina vody, kterou domácnosti v Ostravě spotřebují, je voda z podzemních zdrojů, brána přímo pod městem. Jaké jsou další zdroje pitné vody pro Ostravu? Jak náročná je cesta vody k domácnostem? Kde se čistí a kde nakonec končí?

V Moravskoslezském kraji funguje jako základní systém zajišťující výrobu a dodávku pitné vody Ostravský oblastní vodovod. Pro Ostravu vyrábí pitnou vodu z vody povrchové dvě ze tří na něj napojených úpraven vody – ÚV Nová Ves a ÚV Podhradí. Tyto pokrývají 60-65% dodávek pitné vody do krajského města. (1)

Zbývající přibližně třetina vyrobené pitné vody pro Ostravu pochází z podzemních zdrojů přímo v oblasti města. Díky nim je minimalizována přepravní vzdálenost a čas dopravy mezi zdrojem a spotřebitelem. Voda z pramenišť Dubí a Nová Ves je již od roku 1908 upravována v ÚV Ostrava-Nová Ves. Jedná se o největší a nejvýznamnější vodárnu na území města.(2) O její důležitosti vypovídá i fakt, že se areál úpravny stal v roce 2008 památkově chráněným a spolu s oběma prameništi byl téhož roku zastupitelstvem Ostravy označen za strategický zdroj. (3) Podzemní vodní zdroje na území Ostravy spadají do ochranných hygienických pásem. Navíc i s ohledem na průmyslovou a těžařskou povahu města jsou velmi často testovány na případné znečištění.(4)

Jedním z povrchových zdrojů vody je přehrada Šance na Ostravici ležící v Beskydech. Toto vodní dílo, spadající do ochranného hygienického pásma, vzniklo mezi lety 1964 a 1969 kvůli rostoucím nárokům Ostravska na pitnou vodu. Při jeho výstavbě došlo k zatopení centra obce Staré Hamry, což způsobilo značné snížení tamního počtu obyvatel. Ze Šance odebírá vodu od roku 1969 ÚV Nová Ves ve Frýdlantu nad Ostravicí.(5) Vodárna, z níž je pitná voda rozváděna po Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Novojičínsku, Ostravsku i polském příhraničí, je díky malé vodní elektrárně na přivaděči surové vody z přehrady co do spotřeby elektřiny ze 70% soběstačná.(6)

Druhá ze zmiňovaných úpraven vody ÚV Podhradí u Vítkova odebírá vodu z nádrže Kružberk na řece Moravici v Jeseníkách. V roce 2014 vybudovaná vodní elektrárna pokrývá zcela spotřebu elektřiny této vodárny, jež vyrábí vodu pro Ostravu více než 60 let. Vlastní budova úpravny je příkladem průmyslové architektury z dílny architekta Kainara. Její průčelí je navíc zdobeno monumentálním dílem národního umělce Vincence Makovského.(7)

Důraz je rovněž kladen na obnovování zásob v prameništích, jehož hlavním cílem je umožnit udržitelné využívání tohoto zdroje pitné vody. V rámci opatření pro šetření vody je také snaha snižovat ztráty vody v potrubí, ty v roce 2016 tvořily téměř 13% z celkového objemu. (8)

Ostravské vodárny a kanalizace provozují na území města celkem 5 čistíren odpadních vod. 98,7% čištěných odpadních vod však prochází přes Ústřední čistírnu odpadních vod Ostrava-Přívoz. Ta nahradila roku 1996 zastaralé a přetěžované čistírny v Přívoze, Třebovicích a Zábřehu. Kromě vod svedených z domácností se zde zpracovávají koncentrované odpadní vody z koksárenského a teplárenského průmyslu, těch bylo v roce 2016 vyčištěno přes 530 tisíc m3. (9)

Přestože je většina obyvatel Ostravy a přilehlého okolí připojena na jednotnou, případně na sídlištích často vybudovanou oddělenou, kanalizaci, vyskytují se na okrajových i vnitřních částech města oblasti vázané na bezodtokové jímky. Tento systém žump je nicméně postupně rušen. (10)

Po dvaceti letech byla letos v únoru dokončena výstavba unikátní odpadní štoly nového sběrače splaškové kanalizace, která vznikla ražbou pomocí trhavin, tedy klasickou hornickou metodou. Budování štoly dlouhé 671 metrů postupovalo rychlostí 1,5m denně v maximální hloubce 28 metrů pod povrchem. Sběračem budou odkanalizovány hlavně městské části Radvanice a Bartovice.(11) Jeho zprovoznění navíc umožní zrušení sedmi volných kanalizačních výustí.(12)

Takových výustí existuje v Ostravě v současné době 46. Snahou města je tyto v nejbližších letech odstranit a připojit kanalizace na jednotný systém, jímž budou splaškové vody vedeny na čistírny odpadních vod. Značně se tak zlepší kvalita vody v ostravských tocích a spolu s tím i životní prostředí v okolí řek Lučiny, Ostravice a Odry. (13)

Ve spolupráci s firmou NanoZone společnost Ostravské vodárny a kanalizace jako první v Evropské unii v průběhu roku 2018 testovala využití nanotechnologií v oblasti distribuce pitné vody. Aplikace nátěru TiZonic s obsahem titanu, který vyvolá vznik tzv. aktivního kyslíku likvidujícího organickou hmotu (tedy i mikroorganismy či viry), umožňuje poměrně levné a efektivní zkvalitnění pitné vody. (14) Pilotní test zaměřený hlavně na bezpečnost použitého nanomateriálu probíhal ve vodojemu v Ostravě-Hošťálkovicích, jenž byl z tohoto důvodu izolován od vodovodní sítě.(15) Na základě výsledků testování, na němž se podílely i Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Ostravská univerzita, prohlásila společnost NanoZone zmiňovanou hygienickou technologie za předpokladu správného použití za bezpečnou. (16)

zdroje:

....