Quiz time :)

Jednou z anomálií vody je, že má nejvyšší hustotu při 4°C. Protože je tedy při 4°C nejtěžší, klesá ke dnu. Pokud je tedy nádrž dost hluboká, na dně jsou 4°C i v zimě, kdy je hladina zamrzlá, i v létě kdy má voda na hladině 25°C. Této vlastnosti využívají vodní živočichové.

Švihov má objem 309 mil. m3, leží na Vysočině na řece Želivka a například se nad ní sklání jeden z největších nedokončených mostů, součást původního záměru dálnice z Prahy do Brna. Největší zajímavostí je ovšem to, že voda z Želivky teče do Prahy jedním z nejdelších tunelů na světě, 52 km dlouhým samospádem o průměru 2,6 m.

Chemická spotřeba kyslíku (ChSK) udává množství kyslíku, které je třeba k úplné oxidaci všech organických látek obsažených ve vzorku vody. Podobným ukazatelem je BSK - biochemická spotřeba kyslíku, který udává množství kyslíku potřebné pouze pro oxidaci biologicky odbouratelných organických látek ve vzorku. Obecně platí, že čím je vyšší hodnota BSK či ChSK, tím je voda bohatší znečištěnější rozpuštěnými látkami.

Vápenaté ionty jsou mimo jiné zdrojem tzv. vodního kamene, resp. nerozpustná forma jeho uhličitanu. Ovšem určité množství je záhodno pro udržení iontové rovnováhy v těle.

Je to 12,5%, průměr v ČR je 16,5%. A liší se různě po světě, velmi nízký je například v Izraeli, nebo ale překvapivě také v Paříži, kde je to kolem 4%.

je to v podstatě velmi nízká spotřeba, například průměr na obyvatele USA je 450 litrů denně. Naopak nejnižší průměrná spotřeba na světě (z těch co jsem našel) je v Demokratické republice Kongo, asi 19 l/os./den. Průměrná spotřeba v EU je Obecně se říká, že 50 litrů denně je minimální hygienický limit, pokud tedy chcete zachovat osobní hygienu, pod 50 se nejspíš nedostanete. Rozhodně to ale můžete zkusit, a přidat s k výzvě #H2Ospodař s pitnou vodou. Spočítejte si, jaká je vaše denní spotřeba a zkuste se dostat pod 50 litrů za den.

Osobní hygiena a mytí (35%), WC (26%), praní a úklid (15%), mytí nádobí a příprava jídla (9%). Paradoxně pitím, i když od toho říkáme pitná voda, spotřebujeme ani ne 5% z celkového množství. Zbytek pak připadá na mytí rukou, zalévání a ostatní.

Mezi lety 1900 a 2010 se světová populace zvýšila o 600 procent. Odběr vody se zvýšil o 1150 procent tedy 6 procent ročně. K největšímu nárůstu odběru vody došlo mezi lety 1950 a 1960. Do roku 2050 se očekává 9 miliard lidí a odhaduje se 50% nárůst zemědělské produkce, což by znamenalo další 15% nárůst spotřeby vody.

Momentálně až 783 milionů lidí nemá přístup k čisté a bezpečné vodě, to znamená, že 9% - téměř každý desátý - nemá přístup k bezpečnému zdroji vody. Přístup ke zlepšeným vodním zdrojům se po celém světě zvyšuje a vzrostl ze 76% v roce 1990 na 91% v roce 2015. Nedostatek pitné vody se týká i vzdělávacího systému. Více než polovina základních škol v rozvojových zemích nemá přístup k vodovodním a sanitárním zařízením. Dospívající dívky často vynechávají školu z důvodů absence toalet. Navíc téměř dvě třetiny domácností, které nemají přístup k pitné vodě, spoléhají na ženy, že vodu obstarávají rodině.

V roce 2017 se úmrtnost pohybovala od maxima 14 % v Čadu - přibližně 1 ze 7 úmrtí je způsobeno nedostatkem nebo špatnou kvalitou vody - po méně než 0,01% ve většině Evropy. V rozvojových zemích představuje úmrtnost v důsledku závadných vodních zdrojů celkově 6% úmrtí. V roce 2017 zemřelo v důsledku nebezpečných vodních zdrojů celosvětově odhadem 1,2 milionu lidí (tedy 2,2% celosvětových úmrtí).

Na celosvětové úrovni tento poměr stanoví 69% zemědělství, 12% městská voda a 19% průmysl. Tato čísla jsou však silně zkreslena několika zeměmi, které mají velmi vysoký odběr vody (např. Indie, Čina). Poměry odběru vody se také velmi liší mezi regiony, pro spotřebu vody v zemědělství hraje velkou rolí jak klima, tak i významnost zemědělství ve státní ekonomice. V jižní Asii poměr (Z/M/P) v % stanoví 91/ 7/ 2 pro státy Západní Evropy toto rozložení je 5/23/73.

Ve vodní stopě různých národů existují velké rozdíly. V USA je průměrná vodní stopa za rok na obyvatele stejně velká jako voda potřebná k naplnění olympijského bazénu (2 800 metrů krychlových), což je v průměru 7 800 litrů vody na osobu a den. V Číně je průměrná vodní stopa 2 900 litrů vody na osobu a den. V české Republice je průměrná vodní stopa asi 4 500 litrů vody na osobu za den, řadící se k Evropskému průměru. Globální průměrná vodní stopa byla v letech 1996-2005 asi 3 800 litrů vody na osobu za den.

Průměrně, 1 kg rajčat má vodní stopu asi 250 litrů. Vodní stopa rýže je asi 2 500 litrů vody na kg. Rýže ovšem pěstujeme tolik, že její absolutní vodní stopa je kolem 13% celkové světové vodní stopy. U hovězího masa je to 15 400 litrů/kg. Největší část je VS spojená s krmením zvířat. Nejvyšší vodní stopu má 1 kg čokolády. Když předpokládáme, že čokoláda se skládá ze 40% kakaové pasty (s vodní stopou 24 000 litrů kg), 20% kakaového másla (34 000 litrů/kg) a 40% třtinového cukru (1800 litrů/kg), můžeme vypočítat, že čokoláda má vodní stopu asi 17 000 litrů/kg. Ale není možné se na to dívat jednotlivě, ale v měřítku celkové spotřeby.

Když se podíváme na úroveň produktových kategorií, největší podíl na celosvětové vodní stopě má spotřeba obilovin (27%), následuje maso (22%) a mléčné výrobky (7%). Spotřeba zemědělských produktů přispívá 92% k celkové vodní stopě. U průmyslových výrobků je to 4,7% a u spotřeby užitkové vody 3,8%.

V aktivační nádrži dochází pomocí mikroorganizmů k odstranění organických znečištění. Z nich pak vzniká kal, který se odstraňuje a může se dál zpracovávat v vyhnívacích nádržích.

Moč obsahuje okolo 80 % dusíku, který se nalézá v odpadních vodách putujících z domácností.

Hlavní příčinou eutrofizácie je vysoký přísun živin (dusík a fosfor) do vodného tělesa. Následně dochází k porušení potravního řetězce vysokou koncentrací biomasy. Tento stav může vést k tvorbě vodního květu. Přímým důsledkem toho je nedostatek kyslíku a světla v blízkosti dna vodního tělesa.

Dle údajů katastrálního úřadu je v ČR zastavěno více než 132 0 km2 s meziročním nárůstem více než 100 hektarů nově zastavěné plochy. To tvoří 1,68 % celkové plochy. Největší Zastavěná plocha obecně neumožňuje, nebo výrazně snižuje, vsakování vody do půdy a tak výrazně narušuje zadržování vody v krajině. Orná půda tvoří v ČR přibližně 37 % a lesní pozemky 34 %.

V ČR je je podzemní drenáží odvodněno přibližně 1,1 mil. ha zemědělské půdy, což činí cca 26 % výměry zemědělské půdy a skoro 14 % celkové plochy ČR. Mnoho pozemků je přirozeně vlhkých a shromažďuje se zde voda, což znamená, že na nich buď vůbec nejde hospodařit, nebo je z nich menší zisk. Snaha o zlepšení výtěžku - melioraci - odvodněním má polí má dlouhou historii, již dávno před nástupem komunistického režimu. S nástupem minulého režimu se ale intenzita výrazně zvýšila, což bylo spojeno s fenomény jako je kolektivizace, industrializace zemědělství atd. za účelem zvýšení zemědělské produkce. Expanze transformace na zemědělskou půdu se zvrhla až do nesmyslných rozměrů, jako je odvodňování mokřadů, rašelinišť a dalších ploch přirozené akumulace vod. Odvodnění pole znamená, že se voda na pozemku nezdržuje, ale nejkratší cestou odtéká. To v normálních časech umožňuje pěstování zemědělských plodin i na dříve nevhodných pozemcích. V době klimatické změny, kdy je zadržení v krajině potřebné, se ale jedná o výrazně negativní fenomén. V obdobích prudkých dešťů se voda nezadrží, odtéká rychle do toků a tak vznikají povodně. V obdobích bez deště zde naopak žádná voda není, protože odtekla. Meliorace se, bohužel, netýkají pouze zemědělské půdy, ale i velké části lesů, dokonce i v chráněných územích jako je NP Šumava.

Vydry jsou klíčovým druhem (keystone species) bohatých ekosystémů chaluhových lesů na pobřeží Ameriky. Tyto ekosystémy jsou velmi bohaté a plní mnoho funkcí, například jako refugium a místo pro tření ryb. Také je v nich uložené velké množství uhlíku. Dříve byly ale mořské vydry ve velké míře loveny pro svojí hřejivou a hustou kožešinu. Jakmile ale zmizely vydry, začal mizet i les. Vydry jsou totiž významným predátorem ježovek, pro které se potápí do velkých hloubek. Jakmile ale zmizely vydry, populace ježovek přestaly být regulovány a začaly se obrovsky množit. Tak byla narušena rovnováha ekosystému a ježovky postupně konzumovaly celé porosty chaluh.