Karlovy Vary – odkud teče pitná voda do domácností a kde končí?

Poslední zastávku v našem putování si uděláme v Karlovarském kraji. Ten se s 86,7 l/obyv./den řadil v roce 2018 mezi regiony s lehce podprůměrnou denní spotřebou vody v domácnostech. Zároveň je z českých krajů jediný, kde je 100% obyvatel zásobováno vodou z vodovodů a současně jsou všechny domácnosti napojeny na kanalizační síť s čistírnou odpadních vod. (1,2)

Z důvodu nedostatku podzemních vodních zdrojů v západních Čechách docházelo v této oblasti od druhé poloviny 20. století k vybudování rozsáhlé sítě skupinových vodovodů. Ty čerpaly z kvalitních povrchových zdrojů s úpravnami pitné vody a nahradily málo spolehlivé místní zdroje. Jedním z nich je i oblastní vodovod Karlovarska, který přivádí vodu k více než 116 000 lidem z Karlových Varů, Chodova, Ostrova a dalších měst. (3)

Hlavním povrchovým zdrojem pitné vody je v tomto případě Stanovická přehrada na Lomnickém potoce. Ten spadá do ochranného vodního pásma, a nehrozí tedy jeho průmyslové, zemědělské či urbanistické znečištění. Nádrž pojme až 24,2 milionu m3 vody, z toho je každý den odváděno cca 22 000 m3 do úpravny vod Březová. Před vlastní úpravou prochází surová voda ještě přes malou vodní elektrárnu a tepelné čerpadlo, díky čemuž je vodárna z velké části energeticky soběstačná.

ÚV Březová byla uvedena do provozu v roce 1984 jako dvoustupňová, při rekonstrukci mezi lety 2011-2016 byla ale rozšířena o 3. stupeň, tzv. ultrafiltraci – jednu z nejmodernějších technologií pro výrobu pitné vody. (4) Ta využívá membránových ultrafiltračních vláken s kapilárami, což jsou 4 mm tenké plastové trubičky, které mají ve stěnách póry o průměru 20 nm. Při průchodu vody těmito vlákny jsou zachyceny zbylé nerozpustné látky, včetně patogenů až do velikosti virů. Naopak pro člověka důležité prvky, jako hořčík nebo vápník, ale projdou. (5) Tento způsob úpravy vody usnadňuje udržet její vysokou kvalitu i při sezonních výkyvech, umožňuje v případě potřeby využít i povrchovou vodu z Ohře nebo Teplé a dovoluje snížit dávky chloru do pitné vody. Zcela zásadní je při využívání této technologie dbát na časté proplachy (cca každou hodinu), průběžné dezinfikování a kontroly celistvosti vláken. (6)

Po úpravě surové vody na pitnou je ještě dodatečně zvýšena její tvrdost – je obohacena o člověku prospěšné minerály (Mg, Ca), protože stanovická voda je mineralizovaná jen málo. Zároveň se do vody přidává inhibitor koroze, který zevnitř chrání povrch potrubí a nedochází tak k výraznějšímu uvolňování železa do vody. (4)

Voda je ale do Karlovarského oblastního vodovodu dodávána i z podzemních zdrojů prameniště Hřebčná a vrtů u Božího Daru a z ÚV Myslivny, která vznikla v roce 1952 pro potřeby Jáchymovských dolů. Ta čerpá vodu ze stejnojmenné přehrady Myslivny, což je nejvýše položená vodní nádrž v Republice. Kvalita této vody je velmi nízká a proměnlivá hlavně z důvodu přilehlých rašelinišť. (7)

Karlovarská čistírna odpadních vod Drahovice zajišťuje v současné době zpracování odpadní vody od více než 60 000 obyvatel krajského města a okolních obcí i od producentů odpadních vod průmyslových. Kromě vyčištěné vody, která se odsud vypouští do řeky Ohře, vzniká (stejně jako v jiných ČOV) značné množství odpadního produktu – kalu. (8) Při jeho vyhnívání se i zde od roku 2007 využívá vznikající bioplyn pro výrobu tepelné a elektrické energie. Kaly se také často odváží do kompostů a na rekultivaci skládek, nicméně ty z Karlových Varů nelze pro vyšší obsah arsenu v zemědělství využít a míří tedy pouze na skládky. (9)

Kaly obsahují mimo organické látky, které podléhají hnilobnému rozkladu, patogenní mikroorganismy a poměrně mnoho vody, což komplikuje jejich transport. Je tedy třeba zbavit je předtím přebytečné vody a nebezpečných látek. Roku 2016 zahájila v Drahovicích provoz nízkoteplotní sušárna kalů – první svého druhu v ČR. Při 80 °C lze docílit zkoncentrování kalů na obsah sušiny až 90% a snížení hmotnosti na čtvrtinu (použitím odstředivek je to pouze cca 25% sušiny). Zároveň při této teplotě nehrozí výbuch nebo zahoření kalů. Tímto zpracováním je mimo snížení objemu kalů, což usnadňuje transport i jejich případné následné energetické využití, docíleno i lepší hygienické nezávadnosti. (9)

zdroje:

....